Domů » Festivaly

Sundance 2011: Deset nejzajímavějších hraných filmů

Následující článek si bere za úkol poukázat na ty nejzajímavější snímky, které budou v rámci festivalu Sundance promítány. Tentokrát se nezaštiťujeme jako minulý rok titulkem „nejočekávanější“, protože jde o čistě subjektivní výběr deseti filmů, bez ohledu na články zahraničních kritiků. Důvod je především ten, že jsme chtěli nabídnout bohatší kolekci snímků napříč všemi sekcemi. Klíč výběru nebyl zcela jednotný, platí však, že určující byla především kombinace několika faktorů: synopse, případné ukázky, autora snímku a unikátnosti celého projektu. Snažili jsme se vyhnout těm nejvíce protežovaným titulům jako je norská sci-fi The Troll Hunter, Smithovo Red State či Padilhovo Elite Squad 2 (snažili jsme se obecně držet dále od sekcí, kde se to hemží známými jmény).

Another Earth (režie: Mike Cahill; USA)

Debutující režisér Mike Cahill natočil nízkorozpočtovou sci-fi zasazenou do budoucnosti, kdy lidstvo ve vesmíru objevilo planetu, která vypadá jako přesná kopie Země. Na pozadí této události, již sleduje celá společnost, se odehrává životní příběh dvou cizinců, jejichž osudy se nenadále propojí. John je hudebním skladatelem, jenž dosáhl svého zenitu a musí se postarat o svou manželku čekající již druhé dítě. Rhoda je úspěšnou mladou ženou, jejíž profese astrofyzičky jí dopomáhá nově objevenou planetu na dálku zkoumat. Oba se jednoho dne potkávají a začnou si mezi sebou milostný poměr. Jejich zatajovaný vztah však brzy začíná nabírat první trhliny, obzvláště když dostane Rhoda možnost letět jako člen vědeckého týmu na průzkum objevené planety. Mike Cahill se rozhodl svůj první celovečerní film částečně financovat z vlastních zdrojů, protože měl z počátku problém sehnat producenta. Část filmu tak byla natočena bez pevného scénáře, pouze za pomoci nejbližších přátel. Celý film by měl být především ukotvený v pečlivé psychologii postav a klást na diváka řadu filozofických otázek. Krátký klip lze zhlédnout zde.

Circumstance (režie: Maryam Keshavarz; USA, Írán, Libanon)

Circumstance je dalším z řady snímků portérujících současnou kulturu mladé generaceje v Teheránu. I kvůli tomu, že byl natočen v zemi, která se nyní snaží veškeré alternativní projevy kultury potírat, lze očekávat, že bude film poměrně zajímavým artiklem pro řadu dalších festivalů. Děj se točí kolem dvou nejlepších kamarádek, jež pomalu dospívají a začínají objevovat svou sexualitu. Jejich vztah je ještě rámován společnými návštěvami undergroundové umělecké scény, která je rovněž oficiální politikou označována jako dekadentní a neakceptovatelná. Problémy však začínají nastávat, když se jedné z dívek vrátí domů z protidrogového léčení bratr a začne vyjadřovat nesouhlas s jejím životním stylem. Dříve pevné sourozenecké pouto začne slábnout pod nánosem vzájemného podezřívání a neustálého dohledu. Režisérka Maryam Keshavarz sice na poli celovečerního filmu teprve debutuje, nicméně za svou krátkometrážní tvorbu obdržela již několik cen (dvě z nich před pěti lety také na Berlinale).

HERE (režie: Braden King; USA)

Braden King natočil romantickou road movie o cestě napříč Arménií. Potkává se zde inženýr jedné společnosti, který má za úkol udělat satelitní průzkum zdejší krajiny a na základě výsledku opravit stávající mapy, spolu s uměleckou fotografkou Gadarine Najarian, jež se sem vrací, aby znovu našla spojení se svou rodnou zemí. Braden King tímto snímkem navazuje na svá videoartová díla. HERE přímo rozvíjí jeho videoinstalaci, kterou zde v roce 2008 uvedl. Převedení do celovečerní formy tak slibuje zajímavý zážitek, který by nemusel být poplatný zažitým narativním klišé romantických filmů a mohl by se také formálně velmi odlišovat. King tento film vytvářel pod dramaturgickým dohledem Sundance Institutu, jenž mu celý projekt v rámci Ceny NHK také financoval.

Kinyarwanda (režie: Alrick Brown; Rwanda, USA)

Kinyarwanda je první samostatnou dlouhometrážní filmovou produkcí Rwandy, která má navíc potenciál vzbudit mezinárodní pozornost. Alrick Brown se snaží nabídnout svou vlastní reflexi genocidy, jež postihla Rwandu v roce 1994. Napětí mezi etnickými skupinami Tutsiů a Hutuů bylo přítomno od nepaměti, v devadesátých letech však přerostlo v krvavý konflikt, během něhož bylo pouze v rámci tří měsíců brutálně zavražděno přes půl milionu rwandských obyvatel. Na základě skutečných událostí se režisér snažil oživit osudy šestice lidí: manželského páru, který rozděluje etnický původ, malého dítěte, vojáka, mladého páru milenců, kněze a muslimského duchovního. Ti se setkávají během masových čistek v muslimských mešitách, jenž skýtají poslední útočiště pro všechny uprchlíky skrývající se před ozbrojenými skupinami Hutuů. Tuzemský divák si určitě vzpomene na hollywoodský snímek Hotel Rwanda vycházejícího ze stejných událostí, ke kterému by mohl Kinyarwanda vytvořit osobnější a méně vykalkulovanou podívanou. Ukázku ke snímku lze zhlédnout zde.

Little Birds (režie: Elgin James; USA)

Snímek Little Birds je zasazený do pusté kalifornské krajiny u městečka na pokraji Saltonského moře. Zde vyrůstají dvě nejlepší kamarádky Lily a Alison. Lily by chtěla depresivní prostředí města opustit a začít realizovat sny, které si o svém budoucím životě již dlouho spřádá. Alison je však dívkou podstatně zdrženlivější a domov by nejraději neopustila. Obě dívky se však nakonec na dobrodružnou cestu vydávají a ještě spolu se třemi cizími mládenci zamíří do Los Angeles. Cestou si však dívky začínají uvědomovat, že realita bude podstatně odlišná od jejich představ, a že je jejich rozhodnutí bude také něco stát. Základní premisa určitě připomene film Thelma a Louisa Ridleyho Scotta, v němž také ústřední dvojice vyráží na cestu za nezávislostí, která pro ně přináší fatální důsledky. Krom slibného námětu se snímek může pochlubit nadějnými mladými herečkami Juno Temple (Pokání) a Kay Panabaker (Moondance Alexander).

Martha Marcy May Marlene (režie: Sean Durkin; USA)

Na Sundance lze také očekávat nový snímek produkční společnosti Borderline films, kterou spoluzakládal Antonio Campos (novinka zde). Snímek Martha Marcy May Marlene je celovečerním debutem režiséra Seana Durkina, který zde tématicky rozvíjí svůj úspěšný krátký film Mary Last Seen (trailer zde). Mělo by jít o psychologický film o duševně vykolejené hrdince. Té se podaří uniknout z prostředí jedné newyorské sekty, jejíž členové byly pravidelně fyzicky zneužíváni. Martha se snaží před děsivými vzpomínkami uniknout a začlenit se opět do normálního života. Ale ani v rodině své starší sestry nedokáže najít duševní rovnováhu a konec všeobklopující paranoii. Záruku kvality by jednak mělo slibovat jméno samotného produkčního studia, za druhé také fakt, že Durkinův krátký film, z něhož Martha Marcy May Marlene vychází, byl promítán v rámci sekce Directors’ Fortnight na festivalu v Cannes.

Silent House (režie: Chris Kentis, Laura Lau; USA)

Americký remake uruguajského filmu La Casa Muda je asi nejvíce nevypočítatelným filmem letošního ročníku. Jeho příběh je založen na tuctových žánrových klišé, přitom minimálně jeho formální stránka slibuje netradiční podívanou. Film sleduje tři členy rodiny (Sára, její otec a strýc), kteří se po dlouhé době vrací do svého letního sídla, aby ho opravili a učinili znovu obyvatelným. Uprostřed noci však Sára uslyší uvnitř polorozbořeného domu podivné hlasy. Následně se začíná rozvíjet noční příběh, který zřejmě nebude vybočovat ze zažitých žánrových konvencí. Chris Kentis a Laura Lau (autorská dvojice stojící už za snímkem Otevřené moře) se však rozhodla celý film naprosto neočekávaně ozvláštnit metodou, které se většinou filmaři obloukem vyhýbají – snímek natočili pouze na jeden záběr. To je poměrně zajímavý nápad, jehož funkčnost však ověří až první diváci. Jediný horor, který v minulosti výrazně pracoval s dlouhými záběry, byl Osvícení, ale i u toho sloužil dlouhý záběr pouze pro budování atmosféry a byl vždy propojen s nějakým typem střihu. Bude otázkou, jestli Silent House nabídne natolik sofistikované řešení, jenž by nezůstalo u laciné atraktivnosti, ale opravdu pomohlo díky dlouhému záběru vybudovat děsivou atmosféru. První trailer lze zhlédnout zde.

Take Shelter (režie: Jeff Nichols; USA)

Take Shelter patří díky svému tvůrci asi mezi největší favority festivalu. Jeff Nichols přitom zatím natočil pouze jeden snímek – Shotgun Stories, který měl premiéru na Berlinale před třemi lety. Nichols je režisérem, jenž je zvyklý pracovat s minimálním rozpočtem (Shotgun Stories natočil v podstatě za své ušetřené peníze a s výpomocí od známých – především Davida Gordona Greena) a tomu by měl dostát i Take Shelter, který i přes omezený rozpočet pracuje s řadou digitálních efektů. Snímek by se měl točit kolem otce rodiny, jemuž se začnou zdát apokalyptické sny o vše ničící bouři. Když se mu tento sen stále dokola opakuje, rozhodne se začít budovat na malé zahradě za domem podzemní úkryt. Jsou jeho vize pouhým výplodem fantazie a předzvěstí geneticky zděděné duševní choroby, nebo varují před reálnou hrozbou blížící se pohromy? Pokud pohlédneme na obsazení snímku, zjistíme, že zajímavý námět doplnil Nichols i řadou slibných herců jako je Michael Shannon (Impérium – Mafie v Atlantic City), Jessica Chastain (Strom života), Shea Whigham (Impérium – Mafie v Atlantic City), Katy Mixon (Nahoru a dolů) a Kathy Baker (Střihoruký Edward).

The Cinema Hold Up (režie: Iria Gómez Concheiro; Mexiko)

Mexický režisér Iria Gómez Concheiro uvede na Sundance svou režijní prvotinu s názvem The Cinema Hold Up. Na příběhu čtyř dorůstajících mladíků, kteří se kvůli finanční tísni rozhodnou přepadnout místní kino, portrétuje režisér současnou mexickou mládež a její hodnoty. Samotná loupež je pouze výchozím bodem, kde podstatné je hlavně prokreslení vztahů mládenců a jejich charakterů. Na konci filmu však nepůjde o to, zda se loupež  podaří, ale jestli přetrvá vzájemné přátelství, které dosud mezi mladými lupiči bylo.

The Son of No One (režie: Dito Montiel; USA)

Snímek The Son of No One slibuje být dobrým filmem na zakončení letošního filmového programu. Nezávislý režisér Dito Montiel (natočil třeba již v Benátkách a na Sundance oceněný Průvodce k rozpoznání tvých svatých) přichází s policejním příběhem s hvězdným obsazením. Channing Tatum (G. I. Joe) ztvárňuje mladého policistu snažícího se uživit svou ženu a nemocnou dceru. Brzy však přijde na policii anonymní ohlášení o nevyřešeném případu dvou zavražděných chlapců, který byl zřejmě některými příslušníky zcela záměrně smeten ze stolu. Podezření padne právě na nového policistu, jehož minulost není tak čistá, jak by si možná přál. Detektiva prošetřujícího celý případ hraje Al Pacino, dále se má objevit i Juliette Binoche a Katie Holmes.

Doporučujeme

2 komentářů

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 16. 1. 2011 ve 23.09 a zařazen do kategorie Festivaly ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář



Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.