Ústředním pojmem filmografie japonského režiséra Hirokazu Koreedy je „mono no aware“, typ estetické vnímavosti spočívající ve schopnosti ocenit krásu obsaženou v pomíjivosti všedních věcí, jako jsou kvetoucí sakury. Mistry v navození tohoto specifického stavu byli v minulosti nejprve autoři haiku, později japonští režiséři jako Jasudžiró Ozu nebo Mikio Naruse. Právě na jejich hořkosladká dramata všedních dnů (šomin-geki) Koreeda tematicky i …

Nový film ruského filmového a divadelního režiséra Kirilla Serebrennikova vykresluje počátek osmdesátých let v Sovětském svazu jako období stagnace. Se železnou pravidelností se opakují stranické schůze, sportovní akce a oznámení o úspěších zestátněného hospodářství. Stejně normované jako výrobní postupy jsou životy Rusů, kteří svou individualitu nemohou projevit ani na rockovém koncertu, kde se od nich vyžaduje spořádané sezení na tvrdých …

Utøya, jedno dané místo. 22. červenec, jeden daný den. A 77 minut střelby, která znamenala téměř sedm desítek mrtvých a poznamenala další tři stovky životů přeživších. Nejnovější snímek režiséra Erika Poppea Utøya, 22. července funguje jako filmový památník, jenž opětovně připomíná onu tragickou událost, a to velmi zblízka, neboť se snaží skrze formu přenést diváka přímo do centra masakru. Jenže …

Navracejícím se tématem ve filmografii režiséra a scenáristy Tomáše Pavlíčka je selhávající mezilidská komunikace a nedorozumění z toho plynoucí. V Pavlíčkových studentských filmech a absolventském celovečerním debutu Parádně pokecal (2014) se kvůli ní dostávali do potíží zejména tápající mladí hrdinové. V Chatě na prodej jsou neschopností vzájemně si naslouchat a vést konstruktivní dialog „postiženi“ příslušníci tří různých generací a národností, …

„Tohle není hra,“ kárá v novém filmu amerického režiséra Seana Bakera mladá matka svého asi pětiletého syna Scottyho, když pojme podezření, že potomek v rámci dětských her podpálil nedalekou bytovku. Její poznámka postihuje zásadní rozpor mezi dětskou a dospělou perspektivou, mezi dvojicí paralelně existujících, ale zcela odlišných světů. Baker tento rozpor ve svém šestém celovečerním filmu – a zároveň šestém …

Některé tematické premisy vyznívají natolik přitažlivě, že stačí napsat pár slov a kinosál by neměl zet prázdnotou. Posuďte sami: stačí úředně naťukat, že ve svižném maďarském filmu Měsíc Jupitera (2017) levituje syrský uprchlík. Byť výsledek z paměti vypudíte jen těžko, přehnanou chválou bych šetřil. A současně jej zpočátku vztáhl k širší tendenci, která raší v evropském festivalovém filmu.

Zbrusu nový zákon …

Pátý celovečerní film chilského režiséra Sebastiána Lelia, oceněný v Berlíně Stříbrným medvědem za nejlepší scénář, začíná tam, kde většina melodramat končí – smrtí jednoho z partnerů. Ten druhý se během následujících devadesáti minut snaží zpracovat předčasné ukončení vztahu a naučit se stát na vlastních nohou. Prostý příběh ozvláštňuje skutečnost, že pozůstalým je v tomto případě transžena dovršující proces změny pohlaví. …

Vysvětlit, co přesně se odehrálo v osmnácti epizodách Twin Peaks: The Return, by zřejmě dokázal pouze David Lynch, který ovšem jakékoliv výklady svého díla odmítá. Cílem následujícího textu tudíž není převyprávět a vysvětlit obsah jednoho z nejosobitějších seriálů posledních let, ale pouze vyzdvihnout jeho směrodatné aspekty a nabídnout některé z možných interpretačních klíčů.
První epizoda nám představuje dvě postavy, které jsme …

Léto je období otevřené novému. Škola je zavřená. Tabulky, texty a ilustrace už nedostačují, odpoutání se z lavic nabízí možnost vkročit do světa. Zblízka pozorovat. Dotknout se. Svět nabývá na prostorovosti, stává se hmatatelným, přestává být abstraktní směsicí čar na papírovém listě. Mapy – známé ze zdí školních tříd – redukují plastično živé hmoty, nezachycují vše. Viditelný svět je protkán …

Premianti nesedí pouze ve školních lavicích. Potkáte je také na filmových festivalech, kde uvádějí vlastní filmy, přičemž mnohdy v soutěžních sekcích. Se školními jedničkáři sdílí precizní připravenost a znalost toho, co okolí očekává, což jim přináší mnohostrannou přízeň. Cristian Mungiu náleží k premiantům, ostatně posuďte: držitel Zlaté palmy v Cannes a přední reprezentant respektované rumunské kinematografie, obdržel ocenění od rumunské …