Domů » Téma, Výhled

Je český film na dně či v bodu obnovy? – Výhled č. 2

Na jaře jsme přinesli první část přehledu o připravovaných českých snímcích, který měl vnést světlo do deziluze, již nám kinematografie v posledních měsících přináší. V pokračování výhledu do lepších časů jsme se zaměřili na koncepčně pozoruhodné snímky na prahu realizace, které jsou určeny především náročnějšímu publiku. I když skutečná vlna osobitých a tematicky nevšedních snímků zejména mladé generace tvůrců se teprve rýsuje na obzoru (tzn. je ve fázi intenzivního vývoje), příští rok by měl přinést řadu počinů, jež obohatí kinematografii novými impulsy a na něž snad čeká i úspěšná festivalová cesta.

Lesní vrah (Radim Špaček, Vernes, plánovaná premiéra: léto 2020)

Po loňském ústupku národnímu jubileu (Zlatý podraz) chystá Radim Špaček radikálnější skok ve své filmografii. Se současným děkanem FAMU Zdeňkem Holým dal dohromady projekt minimalistického thrilleru, který na plátna přenese šokující a těžko uchopitelný případ hvězdy soutěže Chcete být milionářem? a zároveň sériového vraha Viktora Kalivody. Snímek sleduje postupnou degradaci jeho osobnosti v průběhu posledního roku života a slibuje provokativní ztvárnění vražd jako aktu bez zjevné příčiny, interpretačního klíče a etických závorek. Ambice napojit se na evropské žánrové trendy je jednoznačná a naplnit ji pomůže i kameraman rumunské nové vlny Oleg Mutu (4 měsíce, 3 týdny, 2 dny, Spojené státy lásky, Donbas).

Zpráva o záchraně mrtvého (Václav Kadrnka, plánovaná premiéra: podzim 2020)

Václav Kadrnka důsledně směřuje k završení volné trilogie na téma absence milovaného (80 dopisů – 2010, Křižáček – 2017) a dokončuje přípravy dalšího intimního a tentokrát i mnohem více autobiograficky laděného snímku. Tvůrčím východiskem jsou režisérovy deníkové zápisky z období, kdy jeho otec postižený mozkovou mrtvicí bojoval o život. Vlastní úvahy o konečnosti, milosti a překonávání strachu nechá nevšedně rezonovat v komunikačním prostoru kolem umírající postavy, který je udržován vnitřní silou jejích bdělých strážců. Snaha blízkých překonat slovy a nadějí vzdálenost mezi životem a smrtí přetváří konfrontaci s koncem bytí ve všepodmaňující úsilí o vzkříšení. Kadrnkův pečlivě koncipovaný film slibuje stejně jako předchozí počiny silně osobní vklad, vyhraněně kontemplativní zkušenost a díky volbě univerzálního tématu snad tentokrát i větší souznění diváků.

Marťanské lodě (Jan Foukal, plánovaná premiéra: podzim 2020)

Skutečně prožitý vztah dvou silných individualit s intenzivním průběhem a tragickým vyvrcholením inspiroval úspěšného dokumentaristu Jana Foukala (Amerika – 2015) k jeho celovečernímu hranému debutu. Do hlavní role obsadil skutečného aktéra ztvárněné životní zkušenosti, herce a muzikanta Martina Kyšperského, jehož nevšední partnerku Alenku ztvární Eliška Křenková. Místo lineárně gradující temné romance lze na základě režisérova přístupu očekávat spíše poutavou rekonstrukci přetrvávajících stop po smrtí přervaném soužití. Vyprávění tak převezme metody archeologického průzkumu i kriminalistické dedukce. Tvůrci navíc slibují, že syrově autentický snímek poskytne díky rytmicky vkládaným „refrénům“ mnoho prostoru pro osobité zachycení tváře současného Brna.

Krvavá nevěsta (Andy Fehu, Snake Catchers, plánovaná premiéra: léto 2020)

Svěží počiny Nenasytná Tiffany (2015) a Pěstírna (2017) měly řadu prvků společných – osobité pojetí temných žánrů, nápaditou nadsázku a snahu podchytit hodnotové aspekty určitých sociálních skupin. Vše nasvědčuje tomu, že nadcházející novinka se stále nachází na té samé tvůrčí trase. Hrdiny nebudou tentokrát představitelé sociálního dna (i když významnou roli bude v příběhu hrát prostředí nelegálního nevěstince), ale dobře zajištění youtubeři, kteří jsou pro sledovanost a zisk schopni zajít za hranice etiky i vlastní sebezáchovy. Jejich krvavé dobrodružství je rámováno urbánní legendou, jež se váže k oblíbené destinace na D1 – motorestu Devět křížů. Dodnes kolem dálnice bloudí nevěsta ze zmasakrovaného pohřebního průvodu a dvojice mladíků je jí i s kamerou na stopě. Scénář slibující energické a gradující vyprávění je již v realizaci a český film má možná po letech zaděláno na svůj letní hit.

Nikola Šuhaj: Muž s velkou touhou (Vladimír Morávek, Větrné mlýny s.r.o., plánovaná premiéra: 2. polovina roku 2020)

Vladimír Morávek obsahově i narativní formou navazuje nejen na stejnojmenný populární filmový muzikál Vladimíra Síse z roku 1978, ale i na vlastní působivé divadelní představení z Husy na provázku. Jeho osobitá verze v lecčems připomene Zelenkovy Karamazovi (2007) – zahrne jak jevištní ztvárnění předlohy, tak groteskní osudy brněnských herců hledajících bájnou krajinu v konfrontaci se současnými usedlíky z Koločavy. Výsledkem by mělo být vícevrstevnaté dílo vystavěné na půdorysu současných vztahů mezi Ukrajinou a Evropou, v nichž se střetává iluze návratu ke kořenům na jedné straně a očekávané přísliby ze Západu na straně druhé. Jedinečnou náladu slibuje již režisérova představa dát iluzornímu zobrazení Podkarpatské Rusi punc Streitových fotografií a protnout jej formanovsky usvědčujícím prozřením. Ambice tvůrců natočit novodobý ekvivalent komedie Hoří, má panenko (1967) a využít k tomu další kultovní dílo zavání hodně riskantním podnikem, zvláště u Vladimíra Morávka však nemá cenu nic předvídat.

Křik jako nádherná píseň (Viktor Tauš, Heaven’s Gate, plánovaná premiéra: léto 2020)

Viktor Tauš potvrdil televizní minisérií Vodník (2019) a intenzivním divadelním představením Amerikánka (jehož filmová verze je snad již na dohled), že co se týče tvůrčí energie a nekompromisnosti, těžko najde v naší kinematografii sobě rovného. Toto léto by se měl vypravit do bulharského pohoří Rila, kde ho čeká realizace částečně autobiografického scénáře Beaty Parkanové, za jejímž autorským debutem Chvilky (2018) stál jako producent. Společný nízkorozpočtový snímek je intimní studií muže a ženy, kteří v průběhu horského treku směřují k nevratnému rozhodnutí o vzájemném vztahu. Značný prostor pro improvizační vklad je příslibem, že živelnému tvůrci, jako je Viktor Tauš, se dostala do rukou velmi slibná látka, do níž autorka vložila i mnohé z jeho osobnosti.

Wirbel (Tomáš Hubáček, Mimesis Film, plánovaná premiéra: podzim 2020)

Snímek s jedinečnou autorskou vizí chce působit jako filmový obraz mysteriózní barokní krajiny Českého Středohoří. Krajina v proměně času a ve vztahu k člověku zde bude společně s moderním poutníkem tvořit dvojici protagonistů. Kolem nich se bude odvíjet tajuplný příběh o skrytém poselství a řádu, jenž je v mnohovrstevné scenérii zašifrován. I když snímek těží z environmentální filosofie a směřuje k atmosférické audiovizuální kompozici („kamenná“ hudba bude rovněž autorským vkladem debutujícího tvůrce), záměrem je vytvořit poutavý, až imerzivní žánrový snímek s lokálně specifickou adaptací mystery prvků. Sudety se v něm představí jako vykořeněná krajina, která však umožňuje vnímavému člověku najít v ní svůj ztracený domov. Kromě Hubáčkova filmu se sudetský komplex stal inspirací i pro vznikající snímek Lidi Krve Miroslava Bambuška, jenž rovněž volí metaforické putování historií poznamenanou krajinou a jehož cílem je dospět k očistnému usmíření. Srovnání snímků bude určitě pozoruhodné.

Admin (Olmo Omerzu, Endorfilm, plánovaná premiéra: přelom 2020/2021)

Koncem léta by se měl vůdčí představitel naší současné mladé vlny filmařů pustit do natáčení svého v pořadí již čtvrtého celovečerního snímku. Tentokrát se odpoutá od iniciačních zkušeností dospívajících, a naopak se zaměří na stárnoucího hrdinu, jehož celoživotně budované dílo se absurdním řízením osudu ocitá v troskách. Ivo se stává obětí podvodu, nicméně těžko usvědčit pachatele, když je otázka viny v současné éře virtuální kriminality stěží uchopitelná.  Stojí nejen proti neviditelnému protivníkovi, ale i proti tomu, co „Admin“ ztělesňuje –- nový svět, který se stává pro Ivovu generaci chaotickým a nekontrolovatelným. Strhne s sebou i jeho účetní, jejíž důvěřivost rozpoutá tragický sled událostí a probudí zničující síly v Ivově vlastní rodině. Dvěma osamoceným a bezbranným hrdinům nezbývá nic, než osnovat virtuální pomstu ve světě představ… Ironické drama s osobitou strukturou vyprávění režisér pojme jako film nabízející velkou hereckou příležitost pro silnou dvojici spoluhráčů v podání Miroslava Donutila a Aleny Mihulové.

Poloviny (Ali Mosaffa, I/o Post, plánovaná premiéra: přelom 2020/2021)

Jméno Ali Mosaffa si možná někteří spojí s hlavní karlovarskou soutěží, na níž se dvakrát ucházel o Křišťálový glóbus s filmy Portrét neznámé ženy (2005) a Poslední krok (2012). Tento rok spojí síly s českou produkcí a z íránské perspektivy nahlédne komplikované vztahy komunistického zřízení k perským utečencům. V íránské kinematografii dosud tabuizované téma emigrace po vojenském puči v 50. letech režisér představí v pozoruhodné koncepci mysteriózního thrilleru, jenž je pojatý jako odpoutané vizuální bloudění současnou Prahou se skrytými stopami přítomnosti otce protagonisty. Reflexivní styl čerpající inspiraci ze Sokurova a Antonioniho Zvětšeniny slibuje interpretačně podnětnou strukturu, v níž se bude prolínat podivné pátrání po tajemné minulosti s mystickým procesem neklidného odpoutávání duše od nefunkční tělesné stránky.

Světlonoc (Tereza Nvotová, Moloko Film, plánovaná premiéra: přelom 2020/2021)

Slovenská režisérka se po svém mezinárodně úspěšném hraném debutu dostala do hledáčku nejen českých a slovenských producentů. I z dalších projektů se zdá, že setrvá u traumat úzce spjatých s identitou žen. Předtím než v americké produkci ztvární minisérii na základě dechberoucího životního příběhu Žo Langerové (předlohou jsou její memoáry Žila jsem s oddaným komunistou), nabídne spolu se scenáristkou Špíny (2017) Barborou Námerovou temný a znepokojivý obraz ženského údělu. Světlonoc bude magicko-realistickým a hororově laděným příběhem Šarloty, která se po tragickém potratu ukryje před světem hluboko ve slovenských horách. Ani zde však neunikne před svou minulostí, spjatou s tajemnou smrtí malé sestry, ani před vesničany, pro něž je obávanou čarodějnicí z lesů. Aby mohla čelit realitě a pravdě, musí Šarlota nejprve přijmout sebe samu. Koprodukční snímek, oceněný během vývoje cenou Eurimages, slibuje nevšední cestu ke zdroji niterných sil ženské bytosti, které jsou v každé době potlačovány a démonizovány.

Jakub Jiřiště

Doporučujeme

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 24. 6. 2019 ve 16.22 a zařazen do kategorie Téma, Výhled ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář



Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.