Odebírat RSS
RSS komentářůLocarno 2011: Buenas Noches, España
21. 8. 2011 # 10.39 # Festivaly, Filmy # Jeden komentář
Bezesporu nejvíce formálně radikální film festivalu se promítal mimo soutěž v sekci Fuori concorso, která je vyhrazena pro prezentaci nových, dosud nikde neuvedených filmů etablovaných tvůrců. Filipínský režisér Raya Martin zde byl již podruhé – minulý rok uváděl ve stejné sekci krátký film Tales vytvořený ve spolupráci s dvěma dalšími režiséry. Raya Martin tentokrát točil za peníze španělského producenta na formát super 8mm. Buenas Noches, España by měl být prvním dílem zamýšlené trilogie, v níž by se mělo cestovat napříč Španělskem, Mexikem a Filipínami. V Locarnu pak autor poznamenal, že jeho nový snímek by měl znovu navodit „televizní nostalgii.“
Oficiální anotace filmu z festivalového katalogu natolik krásně popisuje děj filmu, že jí zde musím celou přeložit: „Španělský pár užije v jiném životě drogy a skrze televizní přijímač se teleportuje. Ustaraný mladý muž cestuje po venkově a nachází ztracenou ženu. Během jejich cesty nacházejí muzeum, ve kterém jsou vystaveny dovezené malby nejdůležitějšího filipínského umělce doby revoluce. Nakonec španělský pár zmizí. Inspirováno jedním z nejranějších pokusů o teleportaci, který se odehrál mezi Filipínami a Mexikem během koloniálního období.“
Děj snímku je podružný. Pokud hrál v předchozích filmech Raye Martina děj určitou významovou roli, v Buenas Noches, España se tento aspekt téměř vytrácí a zcela převažuje jeho experimentální rozměr. Samozřejmě výchozí dějový zvrat (teleportace) je pro styl snímku důležitý. Raya totiž samotnému aktu teleportace podřizuje formální stránku i narativní strukturu. Obraz neustále freneticky bliká v nejrůznějších barvách, neustále se odehrává a zase vrací na začátek a prostor je téměř absolutně redukován – postavy mizí, vrací se a přesouvají jaksi mimoděčně – vlastně necestují, ale pouze se jen zjevují na několika místech.
Noisový soundtrack a originální vizuální stránka, která kombinuje filmovou estetiku s prvky videa a artificiálního fetišismu místy připomíná Stana Brakhageho, jindy zase díky své hravosti krátké experimenty Víta Pancíře. Raya Martin se zde nevyhýbá určitým prvkům převzatým z němého filmu, grotesek i zvukových efektů jako vystřižených z animovaných filmů Toma a Jerryho.
Buenas Noches, España opouští to, co bylo pro předchozí celovečerní filmy Raye Martina společné – tematizování filipínské minulosti jak v rovině děje, tak i stylu (nebylo výjimkou, že do svých filmů včleňoval krátké němé filmy z koloniálního období, či oživoval dávné estetické přístupy k filmovému médiu). Jeho nový film jde ve své experimentální hravosti ještě dále a stává se úchvatným vizuálním tripem, který je vzrušujícím soubojem filmového média s agresivní videoestetikou.
Doufejme, že se Buenas Noches, España na rozdíl od jeho předchozího počinu dostane do české festivalové distribuce. Byla by velká škoda, kdyby byl tento klenot minut (nedokážu si představit vhodnější film pro příští Cinepur Choice!). Ideálně by se však při takové projekci měli rozdávat i nějaké drogy, sám režisér to při uvádění svého snímku doporučil.
Trailer:
Tento příspěvek byl napsán uživatelem 
[...] teleportaci z Filipín do Španělska zcela unikátní estetiku. O snímku jsem již psal dříve v tomto textu z locarnského [...]