Odebírat RSS
RSS komentářůAktuálně: Další temný zdroj pro španělský film
15. 9. 2010 # 20.41 # Aktuálně # Bez komentáře
Určitě není nutné připomínat, že španělský film v posledních letech zažívá svoji renesanci. Kromě již zavedených jmen se každou chvíli objevují nový tvůrci, kteří si získávají zahraniční publikum neotřelými žánrovými snímky, jimž dominují především horory, thrillery či mysteriozní snímky, a tento trend dokonce začíná pronikat i do televizní tvorby. Ta začíná obohacovat dlouhou řadu soap oper a typicky španělských dramedies o některé velmi zajímavé koncepty (příkladem za všechny může být nedávno na stanici AXN uváděný seriál Internát zajímavě propojující klišé telenovely s mrazivým thrillerem plným zvratů).
Nyní se zdá, že v temných tématech si libující Španělé nacházejí další zdroj pro nové snímky s mezinárodními ambicemi. Začíná se totiž projevovat obdobný trend jako u nás – režiséři začínají znovuobjevovat nelichotivé stránky jejich historie a převádět je na plátno v nepřičesané podobě s pokud možno s co nejtemnějšími odstíny. Za iniciátory se dá brát letos dokončená groteskní komedie A Sad Trumpet Ballad (rež.: Álex de la Iglesia) oceněná v Benátkách cenou za režii, jež vypráví poněkud paradoxně krutý, tragický i ohavný příběh lásky dvou klaunů k cirkusové akrobatce ve vyšinuté době španělské občanské války, a rovněž originální pseudodokumentární koláž Garbo: The spy zabývající se i tematicky otázkou mystifikace.
Nyní se začíná natáčet další ambiciozní počin, který se tentokráte týká historie poněkud nedávné. Film 23F za hranicemi země zatím méně známého režiséra Chemy de la Peňa, se totiž vrací do února roku 1981, kdy se plukovník Tejero pokusil v poměrně mladém demokratickém režimu o státní převrat, jenž počítal se znovunastolením diktátorské vlády ve francovském stylu.
Natáčení začalo v polovině srpna v Madridu a tvůrci dostali i povolení natáčet dva dny v budově poslanecké sněmovny. Jedná se o úplně první převedení této neradostné kapitoly španělských dějin na filmová plátna. Komplexní scénář se zaměřuje na obsazení Parlamentu a na dlouhých sedmnáct hodin, po nichž byli po napjatém očekávání obyvatelstva propuštěni zadržovaní poslanci. Příběh je rozdělen do více narativních linií – první se týká Tejera a jeho mužů v parlamentu a další krále Juana Carlose (Fernando Cayo ze Sirotčince), jenž se usilovně snaží zadržet armádu a postavit proti ní sílu civilního obyvatelstva. Mezi těmito póly se pak rozprostírá složitá síť tvořená dalšími významnými osobnostmi Španělska, kterou má snímek za cíl postupně rozplétat a ukázat tak co nejplastičtěji a nejpřehledněji dobovou situaci.
Snímek má na svědomí úspěšná produkční společnost La Zona, která na scénu uvedla talentovaného tvůrce Rodriga Cortése jeho absurdní komedií The Contestant o tom, že vlastnit dnes velký balík peněz je spíše noční můra. Tento objev nyní vyvolal senzaci svým thrillerem Buried. Ten se totiž odehrává celý v klaustrofobickém prostředí rakve, kde se náhle po brutálním útoku probudí americký podnikatel působící v Iráku. Velmi nadšené ohlasy dávají tušit, že Španělsko asi svoji vydobytou pozici ve světovém filmu jen tak neopustí a že série REC není jediným tamějším dílem, který může nabýt kultovních hodnot.
Snímek 23F se tedy zdá být v kvalitních rukou, alespoň co se týče produkčního zázemí. Co se týče dosavadní tvorby režiséra, dá se označit za spíše průměrnou, jméno scénáristy spíše figuruje u podprůměrných a komerčních snímků. Nezbývá než počkat na 23. února příštího roku, kdy se má snímek dostat do kin, aby se jeho nasazení krylo s třicetiletým výročím této traumatické událostig
Zdroj: cineuropa.org
Tento příspěvek byl napsán uživatelem 
