LFŠ 2012: Silný vítr z Maďarska
26. 7. 2012 # 21.51 # Recenze # Jeden komentářJedním z hostů letošní „filmovky“ byl také nadějný maďarský režisér Bence Fliegauf (dříve Benedek), který zde uvedl svůj nejnovější film Je to jen vítr (2012), jenž bude od 13.9. v Česku distribuovat Artcam. Tento snímek je výrazným odklonem od jeho dřívějších děl. Zatímco meditativní Mléčná dráha (2007) i Lůno (2010) stály na vybroušené vizuální stránce a dlouhých statických záběrech, v Je to jen vítr je tomu spíše naopak.
Téma filmu je velice aktuální a to i v českých reáliích, vrací se totiž k útokům na Romy, ke kterým v Maďarsku došlo v letech 2008-2009. V naturalistických záběrech zobrazuje jeden den ze života romské rodiny, která žije v otřesných podmínkách v zapadlé venkovské komunitě. Chlapec, dívka a jejich matka prožívají obvyklý den svého nesnadného života. Dospívající dívka Anna jde do školy, její bratr Mari se toulá po lese a matka Rió se chystá do práce. Jediné, co není obvyklé, je velké napětí a nervozita, která je z jejich chování cítit, jelikož před nedávném došlo ve vesnici k brutálnímu útoku na jednu z romských rodin.
Fliegauf ve svém nejnovějším filmu vsadil na syrový realismus, který odpovídá zvolené tématice. Oprošťuje se od vyprávění uceleného příběhu a místo toho se soustředí na navození atmosféry rostoucí tísně a napětí. Této atmosféry dosahuje především díky ruční kameře, kterou v roztřesených záběrech bez umělého osvětlení snímá všednodenní úkony hlavních představitelů. Ačkoliv je Fliegauf ve výrazových prostředcích poměrně úsporný a kamera se zdá být nezúčastněným pozorovatelem, občas ulpí na nějakém fotogenickém detailu, který film lyrizuje. Pouhý záběr na rozpouštějící se mýdlovou pěnu ve špinavé řece má moc diváka vytrhnout a odvést jeho pozornost od sledování ubíjejícího života ve vyloučené komunitě. Důležitou atmosférickou složkou je rovněž zvuk. Hudba ve filmu téměř nezazní, ale o to více vyniknou přirozené zvuky přírody, větru a venkovského prostředí, které přispívají ke klaustrofobickému účinku.
Význam se v tomto případě ukrývá v náznacích a detailech. Mozaika všedních událostí odhaluje všudypřítomný zakořeněný rasismus bílé většiny. Je však třeba říci, že Fliegaufovi se úspěšně daří vyhýbat se stereotypům a klišovitému zobrazování Romů. Fliegauf romskou menšinu nedémonizuje, ale na druhé straně ani neidealizuje. Je si vědom toho, že potíže si Romové často způsobují sami a jejich problém není černobílý.
Je to jen vítr je mimořádně silná ukázka současného trendu artových filmů se sociální tématikou, který reprezentují například bratři Dardenneové. Navzdory tomu, že podle slov režiséra na film v Maďarsku chodili i rasisté, kteří fandili útočníkům, tak jistě má svůj společenský význam a podobné filmy jsou zapotřebí. Zvláště pokud jsou takto virtuózně natočené.
[...] ujít ničí pozornosti. Naši redakci zaujal natolik, že mu byly věnovány hned dva články: Silný vítr z Maďarska a Je to jen vítr: film, který přesahuje umění. Klíčovou dírkou (Keyhole, 2011, Kanada, [...]