Domů » Recenze

LFŠ 2012: Silný vítr z Maďarska

Jedním z hostů letošní „filmovky“ byl také nadějný maďarský režisér Bence Fliegauf (dříve Benedek), který zde uvedl svůj nejnovější film Je to jen vítr (2012), jenž bude od 13.9. v Česku distribuovat Artcam. Tento snímek je výrazným odklonem od jeho dřívějších děl. Zatímco meditativní Mléčná dráha (2007) i Lůno (2010) stály na vybroušené vizuální stránce a dlouhých statických záběrech, v Je to jen vítr je tomu spíše naopak.

 Téma filmu je velice aktuální a to i v českých reáliích, vrací se totiž k útokům na Romy, ke kterým v Maďarsku došlo v letech 2008-2009. V naturalistických záběrech zobrazuje jeden den ze života romské rodiny, která žije v otřesných podmínkách v zapadlé venkovské komunitě. Chlapec, dívka a jejich matka prožívají obvyklý den svého nesnadného života. Dospívající dívka Anna jde do školy, její bratr Mari se toulá po lese a matka Rió se chystá do práce. Jediné, co není obvyklé, je velké napětí a nervozita, která je z jejich chování cítit, jelikož před nedávném došlo ve vesnici k brutálnímu útoku na jednu z romských rodin.

Fliegauf ve svém nejnovějším filmu vsadil na syrový realismus, který odpovídá zvolené tématice. Oprošťuje se od vyprávění uceleného příběhu a místo toho se soustředí na navození atmosféry rostoucí tísně a napětí. Této atmosféry dosahuje především díky ruční kameře, kterou v roztřesených záběrech bez umělého osvětlení snímá všednodenní úkony hlavních představitelů. Ačkoliv je Fliegauf ve výrazových prostředcích poměrně úsporný a kamera se zdá být nezúčastněným pozorovatelem, občas ulpí na nějakém fotogenickém detailu, který film lyrizuje. Pouhý záběr na rozpouštějící se mýdlovou pěnu ve špinavé řece má moc diváka vytrhnout a odvést jeho pozornost od sledování ubíjejícího života ve vyloučené komunitě. Důležitou atmosférickou složkou je rovněž zvuk. Hudba ve filmu téměř nezazní, ale o to více vyniknou přirozené zvuky přírody, větru a venkovského prostředí, které přispívají ke klaustrofobickému účinku.

 Význam se v tomto případě ukrývá v náznacích a detailech. Mozaika všedních událostí odhaluje všudypřítomný zakořeněný rasismus bílé většiny. Je však třeba říci, že Fliegaufovi se úspěšně daří vyhýbat se stereotypům a klišovitému zobrazování Romů. Fliegauf romskou menšinu nedémonizuje, ale na druhé straně ani neidealizuje. Je si vědom toho, že potíže si Romové často způsobují sami a jejich problém není černobílý.

 Je to jen vítr je mimořádně silná ukázka současného trendu artových filmů se sociální tématikou, který reprezentují například bratři Dardenneové. Navzdory tomu, že podle slov režiséra na film v Maďarsku chodili i rasisté, kteří fandili útočníkům, tak jistě má svůj společenský význam a podobné filmy jsou zapotřebí. Zvláště pokud jsou takto virtuózně natočené.

Ferdinand Fořt

Doporučujeme

Jeden komentář

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 26. 7. 2012 ve 21.51 a zařazen do kategorie Recenze ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář

Dnes


Nadcházející události


Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.