Odebírat RSS
RSS komentářůMFF Karlovy Vary #5 Win Win a Sunflower Hour
3. 7. 2011 # 23.01 # Festivaly # Bez komentářeV neděli byl na festivalu v Karlových Varech uveden třetí soutěžní film Neviditelná režiséra Christiana Schwochowa a první reakce naznačují, že jde o překvapivě silný snímek se zdrcujícím finále. Během dne se také odehrála masterclass předsedy letošní hlavní poroty Isztvána Szabóa a kanadského filmaře Denise Villeneuva.
Následují dvě minirecenze se věnují dvěma americkým nezávislým filmům. Win Win se promítá v sekci horizonty, zatímco mockumentary Sunflower Hours naleznete ve Fóru nezávislých.
Win Win (USA 2011; rež. Thomas McCarthy) – průměrný
V pořadí třetí celovečerní film režiséra a herce Thomase McCarthyho získal skvělé ohlasy z letošního Sundance festivalu. Jeho děj se točí kolem zoufalé situace jednoho právníka a otce rodiny, který prochází osobní i finanční krizí. Změna situace přichází, když potká vnuka jednoho ze svých klientů, jenž má shodou okolností talent na sportovní zápasení, a který se rozhodne začít navštěvovat jeho vlastní hodiny bojových sportů na zdejší škole. Vzájemné pouto pak přechází i do roviny osobní, dokud se však nevyjeví pravda o tom, jak se při jedné právní události otec rodiny zachoval.
Snímek lze zařadit do kategorie amerických “indie” filmů jak z hlediska malého rozpočtu, tak i jeho estetických rysů a celkové nálady díla kombinující jemnou melancholii s komedií, nabízejíc sondu do života outsiderů. Do hlavní role je navíc zasazen herec menších a nezávislých filmů Paul Giamatti, kterému asistuje jako jeho žena a Amy Ryan.
Pro Win Win tak platí většina výtek, které lze utrousit na většinu takových “indie” snímků. Skrze svou “moody” atmosféru se vytrácí opravdová výpověď o rodinách střední třídy a jejích problémech. Film samozřejmě nabízí v příjemném balení i morální přesah, který je však tak obecný a nezacílený, že se mu nelze seriózně věnovat. Přes všechny vady a nedostatky jsou všechny postavy vlastně v jádru dobré a konflikty vznikají pouze vzájemným nepochopením.
Snímek lze zároveň číst jako apel na vzájemnou a mezigenerační solidaritu. V tomto ohledu je pak dozajista záměrné, že hlavní postavy k tomuto prozření docházejí až skrze vzájemný boj (fyzický i psychický).
Další projekce na festivalu: 8.7. 11:30 Velký sál
Sunflower Hour (Kanada 2011; rež. Aaron Houston) – průměrný
Debutující režisér Aaron Houston koncipoval svůj první celovečerní snímek jako mystifikační dokument o castingu jedné loutkové show. Celý film je postaven na čtyřech hlavních charakterech (účastníků castingu), které štáb sleduje při jejich snaze získat pozici v dětském televizním pořadu. Snímek se však navzdory faktu, že jde o “mockumentary” nasnaží přesvědčit, že by mělo jít o skutečné postavy, ale jejich postavením do pozic černobílých karikatur přiznává svou umělost.
Na té se pak staví většina humoru. Hnacím motorem se nestává logika příběhu, ale samotné vršení jednotlivých gagů a vtipných hlášek. Postupně tak dosahuje Sunflower Hour až absurdní úrovně, která je však bohužel na konci zničena nesedícím závěrem, který z celkového konceptu zela vybočuje.
Škoda, že většina humoru vychází ze stereotypních posměšků, které se vlastně neustále opakují a brzy se okoukají. Ale v záplavě intelektuálně náročných snímků, které reflektují svou vlastní důležitost, to nakonec může být i docela zajímavé zpestření festivalového programu.
Další projekce na festivalu: 6.7. 21:30 Kino Čas; 7.7. 16:00 Espace Dorleans
Tento příspěvek byl napsán uživatelem 
