MFF Karlovy Vary: Den třetí

Neděle se ve Varech nesla ve znamení očekávání příjezdu  Judea Lawa a příchodu chladnějšího počasí. Law dorazil, pršet však navzdory příslibům meteorologů nezačalo a festival tak i nadále probíhá za nezvykle horkého a suchého počasí. Včera se rovnež odehrály první projekce filmů vybraných do sekce Dny kritiků Variety, která během dvou dnů uvede deset snímků od nastupujících evropských režisérů.

Minirecenze Kamily Dohnalové
Seriózní muž (rež. Ethan Coen, Joel Coen; USA 2009) průměrný
Nejnovější dílo bratrské režisérské dvojice je návratem do jejich dětství, neboť se odehrává v prostředí židovské komunity na americkém Středozápadě 60. let. Po historickém exkurzu v prologu následuje několik částí filmu předznamenaných vždy jménem autority, na kterou se univerzitní profesor fyziky Larry Gopnik obrací doufaje v radu, jak řešit svoji bezvýchodnou životní situaci. Pro Coeny typickou černou poetiku dusí vehementní proklamace „židovskosti“ všech prvků příběhu. Larry, přirozený středobod vyprávění, je oblopen neživoucími postavami, z nichž nejsympatičtější a paradoxně nejlogičtěji jednající je Larryho nesamostatný dospělý bratr kreslící pravděpodobnou mapu vesmíru. Na chybějící autorský odstup od tématu lze jen usuzovat; pro mě osobně se jedná o nejslabší snímek bratrů Coenů.

Další festivalová projekce: 9. 7., 16:30, Velký sál
Premiéra v ČR: 19. 8. 2010 (Palace Pictures)

Vrah ve mně (rež. Michael Winterbottom; VB, USA 2010) dobrý
Snímky Michaela Winterbottoma mají v programové sekci Horizonty své pevné místo, za posledních patnáct let bylo ve Varech uvedeno osm jeho filmů. Tím dosud posledním je již druhá filmová adaptace románu Jima Thompsona The Killer Inside Me. Označit Winterbottomova Vraha za neonoir je nadsazené – zejména stylem má ke snímkům tohoto tmavého žánru poněkud daleko, ať již po stránce kamery či mizanscény. Hlavní hrdina – texaský zástupce šerifa Lou Ford, který vede dvojí život vstřícného ochránce veřejného blaha a násilníka nenávidějícího ženy – si však se svými předchůdci, v čele s vraždícím pojišťovacím agentem Walterem Neffem, v ničem nezadá. Postupná eskalace Fordova násilí vůči jeho parnerkám i ostatním obyvatelům města, však každopádně občas trpí mezerami ve scénáři a neobjasněným jednáním postav.

Další festivalová projekce: 9. 7., 16:30, Velký sál
Premiéra v ČR: do české distribuce film zakoupila společnost H. C. E., datum premiéry dosud není stanoveno

Minirecenze Huberta Poula

Lurdy (rež. Jessica Hausner; Rakousko/Francie/Německo 2009) dobrý
Pod vnější slupkou se mohou skrývat různé myšlenky, motivace i činy. I cesta na poutní místo, kam chodí prostí lidé prosit o zázrak, však nakonec dostane docela jiný rozměr. Vždyť, když se onen zázrak stane, začnou lidé pochybovat – a co více, snímek ukazuje, že ani křesťanská církev není stále schopná věřit – a variuje situaci, před kterou stále varuje i v Bibli – sama se dostává do pozice nevěřícího Tomáše. Je výstižné, že namísto církevních hodnostářů uvěří ateistka, pro níž není náboženské pouť ničím jiným než možností, jak vycestovat do světa. Do příběhu se dostávají i komediální prvky, přesto si ale celkové vyznění snímku uchovává vážnou tvář.

Další festivalová projekce: 9.7. 14:00 Městské divadlo

Žena bez piána (rež. Javier Rebollo; Španělsko 2009) průměrný
Skoro by se chtělo říct, že Jan Budař si vyhledává vágně napsané role, které závisí především na situační komice (kde může zužitkovat svůj talent pro vystižení trapnosti obyčejných okamžiků). Žena bez piána, ve které ztvárňuje vedlejší roli, totiž žádné širší souvislosti o minulosti a charakterech postav nepodává a krom občasných skečů tak vlastně nemá moc čím upoutat. Víme sice, že hlavní hrdinka je v krizi, utíká z domu, ale těžko se dozvíme jaké vnitřní pochody jí k takovému závažnému činu vlastně vedly a v čem by tedy mohl být ústřední konflikt/drama filmu.

Další festivalová projekce: 8.7. 22:00 Pupp; 10.7. 21:30 Kino Čas

Vrah ve mně (USA; rež.: Michael Winterbottom) dobrý
Nový snímek Michaela Winterbottoma je skoro až překvapivě mírný. Žádný explicitní sex, přespříliš násilí či dráždění divákova libida. Naopak, film je poměrně uhlazený, s až akademicky čistými kamerovými kompozicemi a barevně sladěnými záběry. Příběh o vyšinutém šerifovi, který svou tváří oklame celou vesničku, mi přišel asi nejzajímavější tím, že dává divákovi možnost volby s kým se identifikovat. Z jednoho pohledu můžeme doufat ve vítězství spravedlnosti a zamezení jeho psychopatickým činům, nebo se naopak můžeme postavit do podstatně problematičtější pozice, kdy fandíme zvrácenému šerifovi – což jednak způsobuje rozkoš z ochutnání zakázaného ovoce, na druhou stranu vytváří sebereflexivní pocit viny. Nehledě na zaujatou pozici však snímek buduje hutnou atmosféru a napětí, a to i přes to, že lze jeho zakončení již dopředu odhadnout.

Další festivalová projekce: 9.7. 22:00 Pupp
Premiéra v ČR: do české distribuce film zakoupila společnost H. C. E., datum premiéry dosud není stanoveno