Domů » Festivaly, Recenze

KVIFF 2019: Lara


Německý režisér Jan Ole Gester (Sakra, kluku!) se do karlovarské soutěže vrátil se svým druhým snímkem Lara, jenž nabídl velkou hereckou výzvu pro Corinnu Harfouch. Vzhledem k typu postavy a jejímu hereckému pojetí nelze nevzpomenout na výkon Isabelle Huppert v provokativním snímku Elle. Také přední německá herečka potvrzuje schopnost portrétovat plasticky a se znepokojivou otevřeností postavy zralých žen.

Protagonistka Lary v podstatě stojí na stereotypním základě – neoblíbená úřednice, která stigma nenaplněného talentu přenesla na svého syna a jeho možný neúspěch promítá hlavně do vlastního životního selhání. I když doprovázení postavy jedním ze zlomových dnů jejího života připomíná studii všestravujícího egoismu, poutavá nepřímočarost plná prokovativních náznaků se neomezuje jen na prvotní dojmy z nepříliš příjemné společnosti. Lařino virtuózně osvojené egoistické a přehlíživé jednání se tak neuzavírá nečekaným přesahům.

Způsob, jakým Lara prochází dnem debutantského koncertu jejího syna, brání tomu, abychom se s postavou ztotožnili. Režisérovo předsevzetí přivést na plátno negativní postavu, která se neustále vymyká naší touze ji pochopit, je v Lařině portrétu naplněno s rafinovanou důsledností. Situace jsou plné leckdy překvapivých úhybných manévrů, kterými si Lara s nečekanou vyřídilkou brání své osobní terirorium – ať už jde o bezostyšnou facku vlastní matce či zničení smyčce synovy přítelkyně. Dějová struktura navíc obratně zakrývá, co si Lara vůbec od zvláštního dne a vlastního syna sama slibuje, zda její úsilí stojí na promyšleném plánu, či je spíše chaotickým výsledkem kalkulace, spontánních rozhodnutí a vzrůstající roztržitosti. Tím vzniká prostor očekávání, v němž dokážou Lařiny výstřelky udržovat pozornost a zájem.

Lara svým bezohledným jednáním málem zničí synův zásadní kariérní krok, který sama považuje za příliš riskantní i nezávislý na jejích očekáváních v kariéře. Nejednoznačnými reakcemi v koncertním sále však její vnitřní konflikt získává na ambivalenci, která přesahuje pouhé obavy o zprostředkované potvrzení smyslu vlastního života. Sice nadále převládá dojem, že nevydařený den jen stvrdí Lařino počáteční rozhodnutí skoncovat svůj zpackaný život. Její závěrečný spontánní akt potvrzuje, že díky svému okolí přeci jen dospěla k poznání, s nímž může překročit hranice, jimiž svůj život opevnila. Jediný moment v sobě dokáže intenzivně koncentrovat hořké životní prozření i odhodlání protagonistky jej přijmout. Probouzí v postavě sympatickou sílu přesáhnout sebe sama a v divákovi stvrzující záblesk empatie

Jakub Jiřiště

Doporučujeme

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 2. 7. 2019 ve 14.38 a zařazen do kategorie Festivaly, Recenze ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář



Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.