Odebírat RSS
RSS komentářůHere: Richard McGuire
20. 5. 2017 # 22.01 # Literatura, Recenze # Bez komentáře
Okno domu svádí každého kolemjdoucího. Popřít svoji zvědavost a nepodívat se dovnitř je nemožné. Nelze odolat. Jen koutkem oka nahlédnout. Zachytit v paměti nepatrný fragment z příběhu, který se v místnosti odvíjí, jeden z mnoha. Potom okamžitě odvrátit zrak a pokračovat dál v cestě. Komiks Here od Richarda McGuira, jenž je zabalen do obálky s nakresleným oknem, vábí čtenáře podobným způsobem.
Otevření knihy nám nabídne pohled skrze okno do obývacího pokoje. Nikam jinam. Krátké momenty, které je možné zahlédnout, se nerozvíjí do souvislé akce. Není to možné. Jsou to jen fragmenty, jež na místě proběhly, probíhají, proběhnou. Jejich místo není determinováno kauzalitou příběhu. Jsou to okamžiky vyňaté z koloběhu bytí – lidí, zvířat, rostlin. Průlet ptáka, tanec dívky, telefonát, lov, při němž netušíme, zda byl bizon chycen, vánoční ráno před rozbalením dárků. Běžné, neopakovatelné momenty, u kterých nevíme, jak posouvají příběhovou linii daných postav, existují jen ve své přítomnosti. Zachycený pohyb či událost jsou mžiky života. Okamžiky času se nerozmlžují do příběhu jedné postavy, nýbrž do prostorového rámce knihy. Vytvářejí příběh místa.
Fixace pohledu pozorovatele na jedno místo umožnila rozložení časové struktury: některé její části jsou prodlouženy, jiné zkráceny či rovnou vyhozeny. Avšak stále si zachovávají svoji identitu, každé časové období má svůj vlastní styl. Od akvarelového otisku vykreslujícího propletence divokých rostlin pravěkého lesa přes sépiové zamlžené obrazy konce 19.století k budoucnosti vyobrazené vektorovou grafikou. Propojené místem pokoje, kde se různé časové linie vyjeví v přítomnosti, přestože se odehrály v minulosti, nebo se teprve v budoucnosti odehrají.
Juxtapozice různých časových linií na jednu a více dvoustran komiksu slouží pro vykreslení místa, nejen vizuálně – v rámci prostoru –, ale i narativně – v rámci času. Původní verze šeststránkové, černobílé, komiksové hříčky, otištěné v magazínu RAW v roce 1989, spojování obrazů z více časových rovin pojímala čistě jako ironickou poznámku, kde jeden obraz sloužil jako vizuální komentář k druhému. V komiksové knize Here se hra s médiem posunula dál. Princip roztříštění časové linie přenáší něco fluidního, jako je čas, do statického média, jako je komiks. Hra s kombinací momentů představuje v knize čas, jenž je propojen nikoliv skrze lineární řetězec příčin a následků, ale na základně kompozice v rámci jednoho pole. Vše existuje najednou a záleží jen na pohledu čtenáře, jakou část uvidí první. Komiks byl jen slíbeným letmým nahlédnutím do jedné místnosti. Nic víc.
Veronika Hanáková
Tento příspěvek byl napsán uživatelem 
