Mezipatra 2013: Emancipovaná přehlídka
31. 10. 2013 # 23.40 # Festivaly # Bez komentářeOd 7. do 20. listopadu bude probíhat nejprve v Praze (kina Lucerna a Světozor) a poté i v Brně (kina Scala a Art) tradiční filmový festival Mezipatra zaměřený na queer tematiku. Přehlídka je unikátní tím, že si v širokém kinematografickém poli nevybírá snímky dle kategorií doby, specifické geografie, žánru či filmografie toho kterého tvůrce, nýbrž dle zaměření na příběhy o jedincích s odlišnou sexuální orientací či genderovou identitou. Festival z těchto důvodů pochopitelně nepostrádá i sympatický emancipační étos. Vymezení globalizovaného termínu „queer“, jenž vyjadřuje i jistou lehkost nadhledu, se neomezuje jen na homosexuální tematiku — naopak zahrnuje širší sféru lidské „divnosti“ obepínající snahy hledání vlastní identity, specifika genderu či moderní medicínou čím dál dokonaleji umožňované transfery a transmutace. Naplňované sny o fyzickém přetvoření dávají sami sebou najevo fakt, že binární vymezení pohlaví na muž/žena v budoucnu zdaleka nemusí stačit.
V rámci přehlídky budou moci návštěvníci zhlédnout množství celovečerních i krátkých filmů či dokumentů v osmi sekcích a zúčastnit se řady doprovodných akcí včetně přednášek a koncertů. Hlavní pozornost bude zřejmě soustředěna na soutěžní sekci celovečerních snímků. V ní je zařazen například Soderberghův původně televizní projekt Liberace! / Behind the Candelabra o slavném homosexuálním pianistovi Valentinovi Liberacem s vynikajícím Michaelem Douglasem v hlavní roli, jemuž herecky zdatně sekunduje Matt Damon ve fatálně partnerské roli. Za pozornost jistě stojí i řada dalších soutěžních snímků, jako například americká komedie Anny Margarity Albely s roztomile perziflážním názvem Kdo se bojí Vagíny Wolfový? (Who’s Afraid of Vagina Wolf?), dále drama oceněné berlínským Stříbrným medvědem mísící divokou kanadskou přírodu a lesbickou lásku Vic+Flo viděly medvěda (Vic et Flo ont vu un ours) či bezmála tříhodinové drama Abdellatifa Kechiche Život Adèle (La Vie d’Adèle), které zvítězilo na letošním festivalu v Cannes. Poslední jmenovaný se díky významnému ocenění chystá koncem listopadu i do české kinodistribuce, předtím jej bude rovněž možné zastihnout na plátně i díky retrospektivě režiséra, kterou připravuje další z podzimních přehlídek – Festival francouzského filmu.
V sekci „Rodiny mimo soutěž“ lze zhlédnout francouzsko-finskou komedii Nechte moje lidi jít (Let Me People Go!) Michaela Buche, v níž hraje Almodóvarova diva Carmen Maura, či kupříkladu americké drama Dokonalá rodina (The Perfect Family) režisérky Anne Rentonové o hrdince toužící dosáhnout titulu „katolická žena roku“. Kromě toho bude možné navštívit množství snímků ze soutěžní kolekce krátkých filmů, sekci dokumentární či výběr snímků nazvaný „Do Yourself“. Název zastřešuje snímky zabývající se fenoménem performance jako Nahraný orgazmus (Fake Orgasm), v němž „genderový iluzionista“ Lazlo Pearlman uvádí soutěž o předvedení nejlepšího falešného orgasmu, nebo německý film Peaches Does Herself, který titulní hudebnice pojala coby svéráznou variaci na rockovou operu.
V rámci zvláštního uvedení bude možné zhlédnout animovaný film Autobiografie jednoho lháře: nepravdivý příběh Grahama Chapmana (A Liar’s Autobiography: The Untrue Story of Monty Python’s Graham Chapman), na němž spolupracovalo přes tucet animačních studií. Jde o svérázný animovaný životopis, v němž po letech účinkuje legendární britské seskupení Monty Python, přičemž hlavní roli hraje již zesnulý člen skupiny uvedený v samotném dlouhatánském názvu. V jistém smyslu jde o adaptaci Chapmanovy „autobiografie“, kterou herec a komik napsal v roce 1980 se svým přítelem Davidem Sherlockem. Krom mnohých ukázek ze známých montypythonovských filmů čeká na diváky surreálná pouť, během níž bude možné potkat třeba Sigmunda Freuda hovořícího hlasem Cameron Díaz. Za pozornost stojí též zvláštní uvedení v rámci „retrospektivy“ děl inspirovaných skutečnými událostmi — diváci si budou moci znovu připomenout mimo jiné snímek Kluci nepláčou (Boys Don’t Cry) filmařky Kimberly Peirce či slavný film Sidneyho Lumeta Psí odpoledne (Dog Day Afternoon). Komu se omrzí sledování filmového plátna, může se účastnit například diskuse s akademičkou z New York University Lisou Duggan s názvem Gender, Justice and Neoliberalism (v angličtině) či navštívit některou z řady parties.