Domů » Aktuálně

Aktuálně: Free Cinema v pražském Světozoru

V rámci multižánrové přehlídky Ostrava v Praze je tento týden v pražském kině Světozor k vidění několik snímků, které stály u zrodu britského Free Cinema, respektive britské nové vlny.

Prvním impulzem volajícím po obrození britské kinematografie, která se v poválečných letech potýkala s unifikovanou estetikou produkce předkládající bezproblémový pohled na tehdejší společnost, byl program tří krátkých filmů nazvaný Free Cinema, jenž byl uveden v londýnském National Film Thatre v únoru 1956. Jednalo se o snímek Krajina snů (O Dreamland, 1953) Lindsaye Andersona zachycující ruch zábavního parku v Kentu, Maminka to nedovolí (Momma Don’t Allow, 1956) Karla Reisze a Tonyho Richardsona vypovídající o jazzovém klubu Wood Green v severní části Londýna a Spolu (Together, 1956) Lorenzy Mazzettiové, dokumentární fikci o hluchoněmém páru dělníků z vybombardovaného londýnského East Endu.

Toto první promítání, za nímž stál jakožto kurátor tehdejší programový ředitel National Film Theatre, ostravský rodák Karel Reisz, dalo vzniknout nejen filmovému cyklu, v jehož rámci bylo mezi lety 1956 a 1959 představeno celkem šest programů zahrnující i snímky například Caluda Chabrola či Romana Polanského, ale i celému filmařskému hnutí. Mladí filmaři záhy přijali název programu za svůj a pod názvem Free Cinema tak dnes rozumíme produkci zejména výše zmíněných čtyř režisérů v počátcích jejich tvorby. Jejich snímky vznikaly mimo filmová studia a s omezenou možností financování, což se promítlo i do estetiky těchto děl. Ruční přenosné kamery na jednu stranu umožnily těmto filmařům natáčet v reáliích a bez nutnosti dosvěcování scén, na druhou stranu však s sebou nesly nemožnost natáčení synchronního zvuku či omezenou délku záběru, který mohl při použití 16mm kamery Bolex trvat maximálně 22 sekund. I přes tato technická omezení se zrodil nový, naturalistický a bezprostřední pohled na tehdejší Anglii.

Druhým snímkem, který bude ve Světozoru k vidění, je film Lindsaye Andersona Ten sportovní život (This Sporting Life, 1963), který produkčně zaštítil Andersonův přítel Karel Reisz. Poté, co filmový cyklus Free Cinema skončil, navázali s ním spříznění britští režiséři na jeho východiska svoji hranou celovečerní tvorbou a vytvořili tak britskou novou vlnu, která bývá často označována jako období „filmů kuchyňského dřezu“. Ten sportovní život sdílí produkční praxi s většinou těchto snímků nešetřících sociální kritikou a zobrazováním nezkresleného obrazu společnosti dělnických vrstev: Anderson natočil tento film podle stejnojmenné literární předlohy Davida Storeya, který se rovněž podílel na scénáři. Příběhem horníka Franka Machina, který má ctižádost stát se profesionálním hráčem rugby, jasně prosvítá téma třídní předurčenosti, v níž je fatalita problémů v přímém kontrastu k častému zobrazování dělnické třídy, jenž bylo před příchodem britské nové vlny často spojeno s určitou formou zesměšnění. Film přes své nepochybné kvality komerčně propadl, kritiky byl však opěvován a podařilo se mu získat i několik prestižních ocenění. Herecká dvojice Richard Harris a Rachel Robertsová byli nominováni za své realistické výkony na Oscara, Zlaté glóby a Ceny britské akademie filmového a televizního umění. Snímek byl také promítnut v hlavní soutěži o Zlatou palmu na Mezinárodním filmovém festivalu Cannes.

Mini přehlídku uzavírá debut Karla Reisze V sobotu večer, v neděli ráno (Saturday Night and Sunday Morning, 1960), adaptace stejnojmenného románu Alana Sillitoea, který sám pomohl knihu adaptovat do podoby filmového scénáře. Hrdina filmu Arthur Seaton je jedním z mladých rozhněvaných mužů poválečné Británie. Přes týden tvrdě dře v továrně za nicotný plat, aby si pak každou sobotu večer užíval a pil v místní hospodě. Milostné aféry, do kterých se pouští stejně nezřízeně jako do pití, mu nepřinesou však jen rozptýlení, ale nutnost převzít zodpovědnost za svoje činy. Film vykresluje nejednoznačné hrdiny, trefně vystihuje dobové poměry a předznamenává zájem britských režisérů o sociálně kritickou tematiku v následných letech. Na rozdíl od Toho sportovního života zaznamenal Reiszův snímek hned po uvedení v kinech úspěch jak ze strany diváků, tak ze strany kritiky. Ve Spojených státech byl však kvůli svému nekompromisnímu zobrazování lehkovážného životního stylu hlavního hrdiny a jeho morálnímu úpadku katolickou Legií slušnosti zakázán.

Uvedené filmy můžete ve Světozoru vidět v následujících termínech:
FREE CINEMA
28. 5., 20:45
30. 5., 20:45

TEN SPORTOVNÍ ŽIVOT
25. 5., 20:45
27. 5., 20:45

V SOBOTU VEČER, V NEDĚLI RÁNO

29. 5., 20:45
30. 5., 11:30

Doporučujeme

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 27. 5. 2010 ve 15.49 a zařazen do kategorie Aktuálně ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář



Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.