MFF Karlovy Vary: Den čtvrtý
7. 7. 2009 # 19.52 # Festivaly # Bez komentářeČtvrtý den jsme se příjezdu žádného z hlavních hostů nedočkali. Nejzajímavějším momentem tak byla zřejmě masterclass diskuse se Scottem Sandersem, autorem Černýho Dynamitu, o kterém jsme psali včera. V ní například zmínil, že herce si najímal i kvůli účesu (jelikož paruky typu afro jsou příliš nákladné), že některé akční scény koupil ze starých snímků Chucka Norrise nebo že kvůli nedostatku financí dotáčel film ve své garáži. Kromě Černýho Dynamitu, který získal distributora do České republiky, bylo potvrzeno několik dalších filmů, které uvidíme u nás v kinech. Jmenujme: Wrestler, Veřejní nepřátelé, Dobře placená procházka, T.M.A.,35 panáků rumu, Hranice ovládání, Pokoj v duši, Operace Dunaj, Bronson, Všude dobře, proč být doma, Piráti na vlnách, Ricky, Rozervaná objetí, Sin Nombre, Duše Paula Giamattiho, Dar, Bílá stuha, Na sever, Na chvíli svobodní a Antikrist.
Minirecenze Martina Horyny
Thriller v Manile (VB, 2008, rež. John Dower) dobrý
uvedeno v sekci: Soutěž dokumentárních filmů
Muhammad Ali, nejznámější boxer všech dob, ve světle nového dokumentu Johna Dowera ztrácí auru dokonalého sportovce a člověka. Snímek sleduje vývoj jeho vztahu s hlavním rivalem v ringu Joem Frazierem. Od vzniku jejich přátelství, přes Aliho pozdější účelové osobní provokace, které je rozdělily, až po jejich poslední vzájemný souboj v Manile, který je označován jako nejdramatičtější a nejbrutálnější boxerské utkání všech dob. Vše probíhá skrze autentické záběry utkání a rozhovory s Frazierem a dalšími nepřímými účastníky manilské konfrontace. Výborný dokument bohužel trpí hlavním nedostatnkem – nepodařilo se získat přímý rozhovor se samotným Muhammadem Alim.
Yatterman (Japonsko, 2008, rež. Takashi Miike) slabý
uvedeno v sekci: Půlnoční filmy
Film jednoho ze současných kultovních režisérů východního světa se představil v Karlových Varech na noční projekci. Děsivě živelný a absurdní mix Pokémonů, japonského anime (film z anime seriálu vychází), komixů manga a Strážců vesmíru zachraňuje jen naprosto unikátní výstřednost a vizuální drzost. Bohužel již po polovině filmu toho máte až po krk. Prvotní nadšení a bouřlivý aplaus z prvních scén rychle ustane a další návštěvu Miikeho filmu si dobře rozmyslíte, tedy pokud nejste mimořádně výstřední, specificky perverzní nebo dětinský jedinec.