Na konci léta 2024, po mém výrazném zklamání z hororového hitu Longlegs, se v českých kinech objevil nenápadný, ale efektivní duchařský horor Duše prokletých. Druhý celovečerní film irského režiséra Damiana McCarthyho vyprávěl příběh slepé sběratelky tajemných předmětů, snažící se zjistit, kdo brutálně…
Naše články
-
Druhá epizoda IndiePodu – Na nože: Probuzení mrtvého muže
Ve druhé epizodě IndiePodu se znovu setkávají čtyři členové původního týmu – Kryštof Šubr, Anna Bureš, Michal Kříž a Marija Furletová. Společně rozebírají závěrečný díl trilogie Riana Johnsona Na nože: Probuzení mrtvého muže. Debata se dotýká nejen žánrového zařazení filmu a motivací ústředních postav, ale i míry sex appealu detektiva Benoit Blanca a symboliky Velikonoc.

-
Odlesk v mrtvém diamantu: Eros jako smysl života
Režisérská a manželská dvojice Heléne Cattet a Bruno Forzani patří mezi nejunikátnější tvůrce současné kinematografie díky modernímu uchopení formálních i obsahových postupů filmů ze 60. a 70. let. Především využívají znalosti z italských žánrových filmů z daného období – ať jde o giallo (apeniská obdoba horrového thrilleru), spaghetti western či poliziotteschi (kriminální film po italsku).

-
Rodina jako rituál: Otec Matka Sestra Bratr
Poslední film Jima Jarmusche, v českém překladu postrádá zvukomalebnost anglického originálu Father Mother Sister Brother. Jeho plynulost a rytmus naznačují, jak se jednotlivé role v průběhu filmu vzájemně prolínají, zrcadlí a ovlivňují. Epizodická stavba patří dlouhodobě k určujícím rysům Jarmuschovy tvorby. Ve filmu Paterson slouží k rytmizaci každodennosti a mapování jednotlivých dní protagonisty. V Kafe

-
„Bouřlivé výšiny“ jsou krásné, ale prázdné jako planiny samotné
Valentýnský víkend se v kinech nesl ve znamení „Bouřlivých výšin“, adaptace světoznámé britské klasiky Emily Brontë. Přítomnost hereckých hvězd Margot Robbie a Jacoba Elordiho spolu se stylizovanou výpravou a hudebním doprovodem Charli XCX slibovaly neotřelý pohled na „zaprášenou“ literární klasiku z poloviny 19. století, kterou se Oscarem ověnčená scenáristka a režisérka Emerald Fennell rozhodla pojmout po svém.

-
Komunita Tsimané a její propojení s přírodou
Tsimané jsou již od předkoloniální doby obyvatelé amazonské části Bolívie. Hovoří vlastním jazykem, řada lidí neovládá španělštinu. Někteří nemají občanský průkaz a nikdy nebyli ve městě. Žijí v pralesních komunitách, což přináší specifické výzvy a vyžaduje zvláštní dovednosti. Jaký vliv na lidské zdraví má pobyt na odlehlých místech v souladu s přírodou se pokusila odhalit

-
Milost, mezi bytím a odpuštěním
Udělení milosti patří k pravomocím italského prezidenta a představuje jedno z klíčových rozhodnutí, která provázejí Mariana De Santise (Toni Servillo) na sklonku jeho mandátu. Zatímco dřívější Sorrentinovy filmy – Parthenope, Velká nádhera či Mládí – tíhly k oslavě města, existence a životní energie, jeho nejnovější snímek se obrací k hledání průsečíků mezi generacemi, láskou a

-
Cesty truchlení po Hamnetovi: Hamnet Chloé Zhao
Chloé Zhao ve svém Hamnetovi adaptuje stejnojmennou novelu Maggie O’Farrell, která zasazuje vznik Shakespearova Hamleta do kontextu autorovy osobní ztráty. Ve spolupráci s polským kameramanem Łukaszem Żalem vytváří mnohovrstevnatý portrét rodinného žalu, zakořeněný v každodennosti. Příběh o domnělém zrodu slavného díla se tak sice opírá o divadelní tradici a historické reálie, ale jeho jádrem zůstává

-
První epizoda IndiePodu – Na horách
Vítejte u nulté epizody podcastu vznikajícího pod záštitou časopisu IndieFilm. V této pilotní epizodě se náš tým – Agáta Trlidová, Kryštof Šubr, Anna Bureš, Michal Kříž a Marija Furletová – setkává nad debatou o novém filmu Rudolfa Havlíka Na horách. Čeká vás otevřená diskuse plná rozdílných názorů na „zimní film“, jeho atmosféru, žánrové ambice i

-
Silent Hill: Noční můry obětuje horor spektáklu
Stephen King ve svém článku Why Hollywood can’t do horror napsal: „Noční můry existují mimo logiku a v jejich objasňování není mnoho zábavy. Je to v přímém rozporu s poezií strachu.“ Kingova esej se věnuje patologické potřebě mnoha hollywoodských hororů vše ukázat a vysvětlit, nejlépe za použití drahých speciálních efektů. Přestože žádná z dosavadních adaptací známé videoherní

-
Rodinné trauma bez sentimentality: Na čem stojí Citová hodnota?
Norský režisér Joachim Trier po úspěšném Nejhorším člověku na světě (2021) přináší další film s herečkou Renate Reinsve. Citová hodnota (2025), se oproti Nejhoršímu člověku snaží působit vyspěleji a komplexněji. Nejen proto, že nesleduje vývoj jednoho člověka, ale obrací se k rodinné minulosti formované sítí traumat a pout. Sentiment zde vystupuje jako hodnota ukotvená v minulosti, pozůstatek



