Chloé Zhao ve svém Hamnetovi adaptuje stejnojmennou novelu Maggie O’Farrell, která zasazuje vznik Shakespearova Hamleta do kontextu autorovy osobní ztráty. Ve spolupráci s polským kameramanem Łukaszem Żalem vytváří mnohovrstevnatý portrét rodinného žalu, zakořeněný v každodennosti. Příběh o domnělém…
Naše články
-
Cesty truchlení po Hamnetovi: Hamnet Chloé Zhao
Chloé Zhao ve svém Hamnetovi adaptuje stejnojmennou novelu Maggie O’Farrell, která zasazuje vznik Shakespearova Hamleta do kontextu autorovy osobní ztráty. Ve spolupráci s polským kameramanem Łukaszem Żalem vytváří mnohovrstevnatý portrét rodinného žalu, zakořeněný v každodennosti. Příběh o domnělém zrodu slavného díla se tak sice opírá o divadelní tradici a historické reálie, ale jeho jádrem zůstává

-
První epizoda IndiePodu – Na horách
Vítejte u nulté epizody podcastu vznikajícího pod záštitou časopisu IndieFilm. V této pilotní epizodě se náš tým – Agáta Trlidová, Kryštof Šubr, Anna Bureš, Michal Kříž a Marija Furletová – setkává nad debatou o novém filmu Rudolfa Havlíka Na horách. Čeká vás otevřená diskuse plná rozdílných názorů na „zimní film“, jeho atmosféru, žánrové ambice i

-
Silent Hill: Noční můry obětuje horor spektáklu
Stephen King ve svém článku Why Hollywood can’t do horror napsal: „Noční můry existují mimo logiku a v jejich objasňování není mnoho zábavy. Je to v přímém rozporu s poezií strachu.“ Kingova esej se věnuje patologické potřebě mnoha hollywoodských hororů vše ukázat a vysvětlit, nejlépe za použití drahých speciálních efektů. Přestože žádná z dosavadních adaptací známé videoherní

-
Rodinné trauma bez sentimentality: Na čem stojí Citová hodnota?
Norský režisér Joachim Trier po úspěšném Nejhorším člověku na světě (2021) přináší další film s herečkou Renate Reinsve. Citová hodnota (2025), se oproti Nejhoršímu člověku snaží působit vyspěleji a komplexněji. Nejen proto, že nesleduje vývoj jednoho člověka, ale obrací se k rodinné minulosti formované sítí traumat a pout. Sentiment zde vystupuje jako hodnota ukotvená v minulosti, pozůstatek

-
Exit 8: Dvě tváře liminálního hororu
Film vycházející z námětu stejnojmenné videohry od studia Kotake Create se objevil v sekci Midnight Screenings na festivalu v Cannes a před časem byl ke zhlédnutí také v českých kinech. Nyní ho společnost Film Europe uvádí na platformě Edisonline. Na první pohled by se mohlo zdát, že filmová verze pouze rámuje drobný hororový walking simulator ad hoc příběhem,

-
Ohlédnutí za rokem 2025
Přelom roku je tradičně příležitostí ohlédnout se a zhodnotit, co se povedlo, nepovedlo a co na nás zanechalo největší dojem. Jako v uplynulých letech tedy přinášíme bilanci členstva naší redakce zahrnující nejen filmy a seriály, ale i události a déle působící projekty objevené letos. Agáta Trlidová V roce 2025 se ve filmu odehrála spousta věcí

-
Stranger Things 5: Když nostalgie požírá své děti
Už od první řady nasadily Stranger Things publiku růžové brýle osmdesátkové nostalgie. Inspirace filmy Stevena Spielberga nebo knihami Stephena Kinga čišela z mizanscény, hudby i příběhu samotného. Nostalgie ale zpravidla přichází ve vlnách, a přestože popularita Stranger Things rozhodně přispěla k udržení osmdesátkové estetiky déle než obvykle, od premiéry prvního dílu uběhla téměř další dekáda. Děti zestárly,

-
Co se stane po tom, když láska odezní? Recenze dramatu Sny od Daga Johana Haugeruda
Když se Johanne zamilovala, poprvé v životě poznala neutuchající snění o možných budoucnostech. O lásce dosud četla jen v románech. Teď poprvé ví, jaké je to se s někým milovat… nebo si to všechno jen vysnít. Snímek Sny (2025) norského režiséra Daga Johana Haugeruda je posledním dílem volné trilogie Sex, Láska, Sny (2024–2025). Trojice příběhů z Osla vypráví

-
Recenze z Katedry filmových studií: Ratolesti
Studentstvo Katedry filmových studií se v tomto semestru účastní Semináře filmové publicistiky, který se mimo jiné věnoval i novému pořadu České televize Ratolesti. Jaký má mladší autorstvo názor na vyobrazení různých generací v pořadu? A jak zdárně kombinuje ústřední dějovou linku s epizodickými kauzami? Ratolesti se pokoušejí o mezigenerační dialog, ten je ovšem jednostranný (Adéla Semerádová) Honza (Tomas

-
Tělo a jeho člověk: Experimentální vizuální antropologie ve filmu De Humani Corporis Fabrica
Experimentální snímek De Humani Corporis Fabrica (2022) antropologů Vereny Paravel a Lucien Castaing-Taylora vznikal po dobu pěti let v několika pařížských nemocnicích. Po předchozích senzorických dokumentech Leviathan a somniloquies (oba z roku 2017) navazuje De Humani na tradici experimentálního dokumentárního filmu s minimálně manipulovaným zvukem a obrazem. Sled záběrů z operačního stolu i rutinních úkonů



