Author: Anna Michálková

  • Cesty truchlení po Hamnetovi: Hamnet Chloé Zhao

    Cesty truchlení po Hamnetovi: Hamnet Chloé Zhao

    Chloé Zhao ve svém Hamnetovi adaptuje stejnojmennou novelu Maggie O’Farrell, která zasazuje vznik Shakespearova Hamleta do kontextu autorovy osobní ztráty. Ve spolupráci s polským kameramanem Łukaszem Żalem vytváří mnohovrstevnatý portrét rodinného žalu, zakořeněný v každodennosti. Příběh o domnělém zrodu slavného díla se tak sice opírá o divadelní tradici a historické reálie, ale jeho jádrem zůstává…

  • Ohlédnutí za rokem 2025

    Ohlédnutí za rokem 2025

    Přelom roku je tradičně příležitostí ohlédnout se a zhodnotit, co se povedlo, nepovedlo a co na nás zanechalo největší dojem. Jako v uplynulých letech tedy přinášíme bilanci členstva naší redakce zahrnující nejen filmy a seriály, ale i události a déle působící projekty objevené letos. Agáta Trlidová V roce 2025 se ve filmu odehrála spousta věcí…

  • Recenze z Katedry filmových studií: Ratolesti

    Recenze z Katedry filmových studií: Ratolesti

    Studentstvo Katedry filmových studií se v tomto semestru účastní Semináře filmové publicistiky, který se mimo jiné věnoval i novému pořadu České televize Ratolesti. Jaký má mladší autorstvo názor na vyobrazení různých generací v pořadu? A jak zdárně kombinuje ústřední dějovou linku s epizodickými kauzami? Ratolesti se pokoušejí o mezigenerační dialog, ten je ovšem jednostranný (Adéla Semerádová) Honza (Tomas…

  • Tělo a jeho člověk: Experimentální vizuální antropologie ve filmu De Humani Corporis Fabrica

    Tělo a jeho člověk: Experimentální vizuální antropologie ve filmu De Humani Corporis Fabrica

    Experimentální snímek De Humani Corporis Fabrica (2022) antropologů Vereny Paravel a Lucien Castaing-Taylora vznikal po dobu pěti let v několika pařížských nemocnicích. Po předchozích senzorických dokumentech Leviathan a somniloquies (oba z roku 2017) navazuje De Humani na tradici experimentálního dokumentárního filmu s minimálně manipulovaným zvukem a obrazem. Sled záběrů z operačního stolu i rutinních úkonů…

  • Recenze z Katedry filmových studií: Nahoře nebe, v dolině já

    Recenze z Katedry filmových studií: Nahoře nebe, v dolině já

    Óda na dolinu (Anna Bureš) Filmový debut Nahoře nebe, v dolině já Kataríny Gramatové se odehrává v takzvaných slovenských hladových dolinách – v místech, kde se žije nejhůře, a přesto v nich přetrvává zvláštní krása. Režisérka a původně střihačka se v Dolině vrací na stejné místo, aby rozvinula vizuální a fikční potenciál prostředí, jemuž se…