Belgie se na letošní filmovce představí jako kolébka avantgardních filmů. Jacqueline Aubenas spolu s Alešem Stuchlým, Davidem Čeňkem a Michalem Procházkou vytvořili výběr filmů, který se snaží pojmout nejzajímavější surrealistické snímky vytvořené od třicátých let minulého století až do současnosti a to bez ohledu na jejich délku.
Program bude stát především na několika retrospektivách zásadních belgických filmařů, kteří Uherské hradiště osobně navštíví. Jedním z nich je osobitý animátor Raoul Servais, jehož třináct krátkých filmů bylo oceňováno na mnoha prestižních festivalech (za všechny například v roce 1979 Zlatá Palma pro Harpyje – tu také letošní LFŠ ve svém programu nabídne). Servais uvede svůj jediný celovečerní film Taxandria, kombinující herecké akce s animovanou plochou, a i pásmo svých krátkých filmů (Falešná nota, Chromophobia, Siréna, Mluvit či nemluvit, Zlatý řez, Operace X-70, Pegas, Noční motýli, Atrakce). Servais byl také v mnohém inovátor, který experimentoval s technologií animace. I o tom bude přednášet na jedné z Lekcí filmu.
Druhou zajímavou postavou, na kterou budete moct narazit, je belgickými surrealisty inspirovaný Jan Bucquoy. Ten se neangažuje pouze v oblasti umění ale i v komunální politice, kde se snaží prosadit své anarchistické názory. Divákům osobně představí svůj šestidílný filmový projekt Sexuální život Belgičanů.
Svatební vázu, jeden z nejkontroverznějších belgických filmů vůbec, který nikdy nebyl uveden do oficiální kinodistribuce, přijede uvést její režisér Thierry Zéno. Film pracuje s estetikou odpudivosti a mnohými bývá označován jako první opravdu schizofrenní film v dějinách kinematografie. Ani svými dokumenty však nesplňuje konvenční očekávání a často v nich rekonstruuje nejrůznější pitvy, popravy či sebevraždy. Na LFŠ se promítne šest jeho filmů (mezi jinými např. O mrtvých; Eugene Ionesco, hlasy a ticha; Ya basta! – křik lidí bez tváře; Kronika vesnice Tzotzil).
Poslední postavou z belgických filmařů, která se osobně v Uherské hradišti objeví, je režisér Jaco Van Dormael. Jeho snímky odpovídají surrealistickému naladění především náhodnou výstavbou příběhu, který je složen z mnoha nesouvislých nápadů. Dormael uvede oba své celovečerní snímky Toto hrdina a Osmý den. Představit by měl i některé své krátké filmy (Imitátor, Stadion 81).
V Jiné Belgii budete mít dále příležitost shlédnout i výběr krátkometrážních a středometrážních filmů natočených od konce dvacátých let až do let sedmdesátých. I zde můžete najít zajímavé tvůrce. Průkopníci belgické kinematografie Henri Storck a Charles Dekeukeleire zde budou mít snímky jako Nevěsta poprsí, Idyla na pláži, Příběh neznámého vojáka, Na okraji kamery (Storck) či Netrpělivost a Detektivní příběh (Dekeukeleire). Představitelé avantgardního hnutí CoBrA Luc de Heusch a Pierre Alechinsky na sebe upozorní krátkými snímky Magritte, Japonské kaligrafie a Alechinsky podle původní předlohy. David McNeil vytvořil v duchu surrealismu jen několik děl za poměrně krátkou dobu, z nichž zde bude uveden film Co se stalo Evě Braunové? a Dobrodružství Bernadetty Soubirouové. Promítaná Perla Henri d´Ursela a Pan Fantomas Ernsta Moermana jsou jedinými snímky, kteří oba pánové natočili.
Napsat komentář