NASA potvrdila, že léto 2024 bylo celosvětově nejteplejší v jejich záznamech měření od roku 1880. To léto jsme projížděli rozlehlou a rozpálenou krajinou Bosny a Hercegoviny. V té je citelné napětí mezi globální ekologickou krizí a post-konfliktním lokálním traumatem. Vzájemné působení pak utváří ekotraumatickou…
Naše články
-
„Vnitřně si mysli, že tě to rozbilo, zlomilo, rozplakalo, ale neudělej nic“ – S Beatou Parkanovou nejen o Chvilkách
V těchto dnech do kin vstupuje pozoruhodný debut režisérky Beaty Parkanové Chvilky. Silně osobní počin podmaňuje přesvědčivou vnitřní intenzitou, jež nachází oporu v promyšlené narativní koncepci a v náročném přístupu k hereckému ztvárnění. I další právě připravované snímky svědčí o tom, že se objevila filmová autorka s vyhraněným rukopisem, citem pro autenticitu a s neobyčejnou
-
Donbas, to je „Apokalypsa“ – rozhovor s režisérem Sergejem Loznicou
Světová premiéra filmu Donbas proběhla na 71. mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v sekci Un certain regard, v níž Sergej Loznica obdržel cenu za nejlepší režii. Čeští diváci měli možnost zhlédnout tento snímek na 53. MFF v Karlových Varech. Letos se v sekci Jiný pohled objevily hned dva Loznicovy filmy – vedle hraného Donbasu ještě
-
Scény z rodinného života – Chata na prodej
Navracejícím se tématem ve filmografii režiséra a scenáristy Tomáše Pavlíčka je selhávající mezilidská komunikace a nedorozumění z toho plynoucí. V Pavlíčkových studentských filmech a absolventském celovečerním debutu Parádně pokecal (2014) se kvůli ní dostávali do potíží zejména tápající mladí hrdinové. V Chatě na prodej jsou neschopností vzájemně si naslouchat a vést konstruktivní dialog „postiženi“ příslušníci
-
Hledání určitého realismu – kniha Pier Paolo Pasolini a jeho filmy
Nakladatelství Casablanca v ediční řadě Filmoví tvůrci dosud vydalo monografie nabízející studie autorského rukopisu Larse von Triera, Alfreda Hitchcocka, Ingmara Bergmana, Krzysztofa Kieślowského nebo Akiry Kurosawy. V loňském roce je doplnila kniha Miklós Jancsó a jeho filmy od českého filmovědce Zdeňka Hudce. Právě k ní má nejblíže novinka Pier Paolo Pasolini a jeho filmy (preloženo z
-
Redakční ohlédnutí za 53. MFF Karlovy Vary
Redakční ohlédnutí za 53. MFF Karlovy Vary 53. ročník karlovarského filmového festivalu je za námi a přišel čas bilancovat letošní úrodu. Jak uplynulý ročník hodnotí redakce Indiefilmu? Byl pro nás v něčem zásadní a jedinečný? A co z programové nabídky přetrvalo v povědomí a stojí za doporučení? JAKUB JIŘIŠTĚ Letošní festival na mě z hlediska dramaturgie nezapůsobil tak
-
KVIFF 2018: Tipy IndieFilmu
S dalším ročníkem karlovarského festivalu přicházejí také tradičně pestré tipy redakce IndieFilmu. Uvidíme, do jaké míry se nakonec očekávání od vybraných titulů naplní! MAREK KOUTESH Spící lůno (Sleep Has Her House; Scott Barley, 2017) Spojení „celovečerní filmové nokturno“ z festivalového katalogu jenom stvrzuje, jak nedostačující jsou pro tvorbu režiséra Scotta Barleyho všechny anotace. Talent vizuálního
-
Zaslouží si současná FAMU změnu v „polepšovnu“ českého filmu?
Současná krize na FAMU vytváří navenek těžko přehledné a nejednoznačné bitevní pole, které vytyčují zejména debaty na sociálních sítích. Dosavadní reflexe konfliktu v mainstreamových médiích nicméně vyznívá podezřele jasně: nynější situace na FAMU je výsledkem urputné snahy několika jedinců (konkrétně akademického senátu) zvrátit možnou obrodu jednoho z pilířů českého filmu. O ní usiluje kritizované vedení,
-
Zloději: Rodinné štěstí bez rodiny
Ústředním pojmem filmografie japonského režiséra Hirokazu Koreedy je „mono no aware“, typ estetické vnímavosti spočívající ve schopnosti ocenit krásu obsaženou v pomíjivosti všedních věcí, jako jsou kvetoucí sakury. Mistry v navození tohoto specifického stavu byli v minulosti nejprve autoři haiku, později japonští režiséři jako Jasudžiró Ozu nebo Mikio Naruse. Právě na jejich hořkosladká dramata všedních
-
Kogda-to ty byl bitnikom – Léto
Nový film ruského filmového a divadelního režiséra Kirilla Serebrennikova vykresluje počátek osmdesátých let v Sovětském svazu jako období stagnace. Se železnou pravidelností se opakují stranické schůze, sportovní akce a oznámení o úspěších zestátněného hospodářství. Stejně normované jako výrobní postupy jsou životy Rusů, kteří svou individualitu nemohou projevit ani na rockovém koncertu, kde se od nich
-
Monika Willi: Haneke a Glawogger jsou v mnoha ohledech protiklady
Se střihačkou Monikou Willi jsme krátce rozmlouvali na filmovém festivalu v Karlových Varech, kde byla k vidění jednak její režisérská prvotina Bez názvu (Untitled, 2017) a jednak nový film Michaela Hanekeho Happy End (2017), na němž se podílela jako střihačka. Film Bez názvu původně natáčel rakouský režisér Michael Glawogger jako svůj další autorský dokumentární film,


