Osmého září letos uplyne přesně šedesát let od premiéry Pasti na muže, první epizody Star Treku odvysílané v USA. Jubileum od začátku roku provází oznámení nových komiksů, videoher a knih. Vše zatím nápadně přehlíží skutečnost, že televizní renesance, kterou značka zažívá od roku 2017, spěje v příštím roce ke konci s finálními řadami dvou běžících seriálů. Zůstává otázka, zda se v současném mediálním prostoru najde místo pro franšízu, která prozkoumává podivné nové světy, namísto ohlížení se za vlastní minulostí.
Nekonečná rozmanitost
Motto „Nekonečná rozmanitost v nekonečných kombinacích,“ charakterizuje základní kámen filozofie Vulkánců (mimozemského druhu ikonického Spocka), ale jde i o výstižné shrnutí postoje Star Treku jako celku. Na můstku první seriálové Enterprise vedle sebe slouží muži i ženy, a to nezávisle na národnostním (či planetárním) původu. Slovy jeho autora Genea Roddenberryho:
„Star Trek byl pokusem říci, že lidstvo dosáhne zralosti a moudrosti v den, kdy začne nejen tolerovat, ale zvlášť se těšit z rozdílů v názorech a rozdílech ve formách života. (…) Věřili jsme, že často zesměšňované masové publikum je znechuceno malicherným nacionalismem tohoto světa a všemi jeho starými pořádky a starými nenávistmi… a že lidé jsou nejen ochotni, ale dychtí přemýšlet nad těmi malichernými přesvědčeními, které tak dlouho dělí lidstvo.“
V epizodických dobrodružstvích konfrontuje posádka kapitána Jamese T. Kirka představující osvícenou Federaci (a v širším smyslu celé lidstvo) zpátečnické mimozemské kultury vyznačující se nerovnostmi, násilností, xenofobií i imperialismem. Jakkoli je nyní původní Star Trek spojovaný s nerdstvím a nespočtem referencí napříč pořady jako Saturday Night Live, Teorie velkého třesku nebo Futurama, pro dobová publika šlo v první řadě o efektivní společenskou kritiku stále aktuální segregace či studené války.
Původní posádce Enterprise se věnoval hraný a animovaný seriál, pět filmů a také nespočet knih a komiksů (nemluvě o fanfikcích a zinech) z šedesátých až osmdesátých let. Neutuchající zájem fanoušků nejen o postavy, ale i samotný fikční svět, dal vzniknout Star Treku: Nové generaci. Ten na sklonku osmdesátých let zahájil novou zlatou éru franšízy trvající bezmála dvacet let.
Nová generace
Mezi lety 1987 a 2005 vycházela každý rok alespoň jedna série z univerza, konkrétně Star Trek: Nová generace (1987-1994), Star Trek: Stanice Deep Space Nine (1993-1999), Star Trek: Voyager (1995-2001) a Star Trek: Enterprise (2001-2005). Označení Star Trek se nepojilo jen s lodí Enterprise (Deep Space Nine navštíví jen v pilotní epizodě), známými mimozemskými druhy a planetami (Voyager se odehrával na druhém konci galaxie) ani existencí Hvězdné flotily nebo Federace (Enterprise je prequel předcházející právě založení Federace planet). Zájem fanoušků o další příběhy vedl ke vzniku mnoha komiksů a knižních sérií o postavách, které se nikdy v seriálu ani filmech neobjevily, jako Star Trek: New Frontier nebo Star Trek: Corps of Engineers. Star Trek jako značka zahrnoval fikční svět a ústřední hodnoty všech zmíněných sérií – zejména humanismus a empatii.
Právě devadesátá léta ale značí obecně vnímaný zlom v serializovaném vyprávění, který výše jmenované série ilustrují. Mezi původně samostatnými epizodami – stejně jako mezi seriály navzájem –, začaly vznikat úzké vazby a kontinuita. Následky jednání postav se často promítaly o několik dílů, ne-li sezón později. Když v první sérii kapitánu Kirkovi zemřel bratr, jeho pomsta na závěr epizody završila příběhový oblouk, zatímco únos a záchrana kapitána Picarda od Borgů o dvacet pět let později nesly následky po zbytek čtyř sezón Nové generace a rezonovaly i do dalších seriálů.
Epizody sérií vysílaných na přelomu tisíciletí bylo možné sledovat samostatně, často však postrádaly širší kontext, opakované motivy, změny vztahů mezi postavami apod. Náhodou narazit v televizi na jeden díl už ne-vždy stačilo k úplnému porozumění. Dosavadní kánon Star Treku už tou dobou čítal těžko usledovatelných několik stovek dílů, které byly po dvou až třech vydávaný na VHS. Orientace v detailním a rozvětveném světě byla a zůstává jednou z domén tzv. Trekkies, ale novým fanouškům a příležitostným divákům postupně znesnadňovala vstup.
Jak těžké bylo „prodat“ mainstreamovému publiku svět, kde musí být pro maximální divácký požitek z pár epizod několik let dopředu investované do vztahů mezi Klingony a Romulany značí i skutečnost, že po skončení Enterprise (2005) se franšíza na čtyři roky odmlčela. Do kin se dostal až reboot Star Trek (2009) s novým obsazením, soudobou estetikou a důrazem na akci. Série se vrátila ke svým kořenům do éry Jamese T. Kirka a soustředila se na kulturně nejznámější prvky série z nové perspektivy (válka s Klingony, test Kobayashi Maru i nový konflikt s kultovním antagonistou Khanem).
Konečné prostředky
Franšíza se po trilogii filmů vrátila na televizní obrazovky a displeje v podobě Star Trek: Discovery – série zasazené zase do dřívějšího bodu v dějinách fikčního světa, konkrétně pár let před Kirkovu pětiletou výpravu. Představa žánrového seriálu, který několik let po sobě vyprodukuje sezóny po šestadvaceti epizodách, se v roce 2017 zdála podobně utopická jako Star Trek samotný.
Zatímco seriály z období Nové generace se vyznačovaly velkou žánrovou rozmanitostí– zahrnovaly komické, hororové i romantické epizody –, nově vznikající série měly víceméně rozdělené cílové publikum a konkrétní formáty. Discovery a Picard mají společnou serializaci a temnější pojetí světa, kde utopické ideály neustále přichází do konfliktu s realitou. Discovery mířila na nové fanoušky, Picard zas přímo navazoval na příběh Nové generace. Absurdní animovaná komedie Star Trek: Lower Decks vznikla jako odpověď franšízy na popularitu Ricka a Mortyho. Star Trek – Fenomén byl pokusem získat nové mladé diváky po vzoru Star Wars: Klonových válek. Star Trek: Podivné nové světy zase slibují návrat k „původnímu“ epizodickému vyprávění.
Právě aktuálně vycházející čtvrtá série Podivných nových světů slouží jako funkční ukázka změn módů vyprávění a produkčních podmínek franšízy. Podobně jako většina výše zmíněných má jedna sezóna po deseti hodinových epizodách (poslední oznámená bude mít dokonce jen šest). Ze sedmi zatím odvysílaných sleduje šest různé „gimmicks“ převzaté z jiných seriálů nebo filmů. Jedna epizoda promění všechny kromě Spocka na maňásky, jiná stylizovaná černobílý noir nebo telenovela, další přebírá střih seriálu 24. Na filozofické nebo etické debaty pak málokdy zbývá čas i kvůli potřebě rozvíjet příběhové oblouky jednotlivých postav, kterých se ani cíleně epizodický přírůstek franšízy nedokázal zbavit.
Dlouho a blaze
Nejnovější Podivné nové světy a Akademie hvězdné flotily (zaměřená na YA publikum) již mají oznámené a dotočené poslední řady s očekávanou premiérou příští rok. Kromě dalšího filmu, který je už několik let v koncepční fázi, jsou další audiovizuální projekty v nedohlednu. Pokud s sebou den šedesátého výročí nepřinese oznámení nové řady, seriálový a filmový Star Trek se tak s největší pravděpodobností zase na pár let odebere do hibernace. Mimo obrazovky a plátna ale investice do franšízy jen rostou – letošní rok přinesl tucty nových komiksů, první narativní podcast, tři žánrově rozličné videohry a spoustu dalších příběhů. Třebaže nekonečná rozmanitost franšízy není zaručena, její růst v rukou fanoušků a generací na Star Treku odchovaných je.
Edit: Tomáš Plocek
Napsat komentář