Když v roce 2012 koupil Disney společnost Lucasfilm, měla za sebou série Star Wars mnoho vzestupů a pádů popularity. I přes mainstreamový úspěch původní i prequelové trilogie byl zájem o sérii často klíčovou komponentou kódovaného nerdství v médiích symbolizovaného světelnými meči nebo ikonickými bikinami princezny Leiy. Mnozí fanoušci reagovali na odkup studia a oznámení třetí trilogie cynicky, protože tyhle Star Wars už nebudou „jejich“. Více než dekádu se pod taktovkou Disney pokouší značka balancovat mezi původními fanoušky a novým publikem, ale identitu i fanouškovskou základnu série je postupně těžší definovat, natož udržet.
Slovy Jamese Earla Jonese „Neeeeee!“
Náladě Star Wars komunity po akvizici Lucasfilmu se věnoval profesor popkultury William Proctor, který na vzorku sta uživatelů stránky TheForce.net mapoval sentiment doprovázející převzetí franšízy a současný příslib nové trilogie epizod VII-IX pod vedením Disneyho. Úvod svého článku Proctor věnuje zejména citacím cynických uživatelů sociálních sítí, kteří ságu dopředu zatracují a nevidí smysl v dalším pokračování série bez zapojení jejího autora George Lucase, kterého ve vedení Lucasfilmu nahradila producentka Kathleen Kennedy.
Nutno podotknout, že už tou dobou faktická většina audiovizuálního obsahu pod značkou vznikala bez Lucasova zapojení. Rozhovory, které Proctor s respondentstvem vedl ukazují popularitu mnoha prvků z takzvaného rozšířeného univerza, které ani Lucas nepovažoval za součást „svých“ Star Wars. Postavy jako Mara Jade nebo Bastilla Shan si našly své fanoušky, přestože se neobjevily v ústředních filmech, ale v nespočtu knih, v komiksech či ve videohrách. Mytologie těchto postav byla rozvíjená transmediálně po desítky let. Roger Iger, generální ředitel společnosti Disney, pro magazín SFX v únoru 2013 prohlásil:
„Univerzum Star Wars čítá více než 17 000 postav obývajících tisíce planet a rozprostírajících se na období 20 000 let, což dává společnosti Disney nekonečnou inspiraci a příležitosti k pokračování epického příběhu Star Wars.“
Přesto v dubnu 2014 Lucasfilm oficiálně oznámil, že vše z rozšířeného univerza, s výjimkou animovaného seriálu Star Wars: Klonové války, bude nově označováno jako kontinuita Legends a nebude k tomu přihlíženo v produkované trilogii ani jiných nových projektech.
Nějak se Palpatine vrátil
Lucasfilm pod Disneym začal vyloženě chrlit obsah do nově vzniklého vakua. V květnu 2014 začaly vycházet nové komiksy, později téhož roku i knížky a animovaná série Star Wars Povstalci. Do premiéry prvního dílu nové trilogie v roce 2015 se dějištěm nových příběhů stala zejména doba mezi třetím a čtvrtým dílem, tedy zrod Impéria a činnost povstalců před zapojením Luka Skywalkera. S epizodami VIII a IX se nové knihy a komiksy ponořily do období před novou trilogií a retroaktivně dodávaly kontext pro stav galaxie v nových filmech.
Nová filmová trilogie, jako mnoho soudobých rebootů, vztah minulosti a budoucnosti tematizovala, ačkoli rozhodně ne uceleně. Sedmá epizoda v režii J. J. Abramse víceméně vrátila status quo galaxie, kde jsou rebelové (s novými posilami) neustále na útěku a ukázala, jak málo se za 30 let ve fikčním světě změnilo. Osmá epizoda Riana Johnsona oproti tomu nostalgii podvracela rouhavým motivem „Nech minulost zemřít. Zabij ji, je-li to třeba.“ z úst Kylo Rena. Vývoj děje v osmé epizodě, zejména co se týče postavy Luka Skywalkera a rytířů Jedi obecně, vyvolal mezi fanoušky série vyloženě schisma.
Jako scenárista a režisér závěrečného dílu trilogie – a retroaktivně nazvané celé „Ságy Skywalkerů“ – se vrátil J. J. Abrams a s ním další postavy z původní trilogie jako císař Palpatine nebo Lando Calrissian. (Orientaci v postavách usnadnilo přidání všech předchozích dílů série na streaming Disney+ měsíc před vydáním dílu.) Nevysvětlený návrat zesnulého Palpatina pomocí magie a/nebo klonování a svázání všech devíti filmů do jedné rodinné ságy se setkalo s kritikou publika. Právě v době premiéry Vzestupu Skywalkera ale na Disney+ vycházela nová naděje na oslovení širšího publika a první skutečná vlaštovka současné produkce Star Wars, Mandalorian.
Rosencrantz, Guildenstern a Glup Shitto
První série Mandaloriana měla mnoho silných stránek, od výpravy a načasování premiéry po oddělenost děje od celé ságy rodu Skywalkerů. Příběh lovce odměn bez tváře, který se musí postavit Impériu a ochránit bezbranné dítě, byl jednoduchý, přístupný a oproti Klonovým válkám, Povstalcům nebo Odboji šlo o hraný seriál, takže bylo jednodušší oslovit co nejširší publikum. S časem se ale i cesta Dina Djarina, titulního Mandaloriana, začala křížit se starými známými a vše se začalo propojovat do neustále více propletené transmediální sítě postav.
Temmin Wexley, Barriss Offee nebo Jocasta Nu. Málokterý divák filmové série tyto postavy pozná, ale zákonitě jsou něčím favoritem. Takový je koncept „Glup Shitto“, obskurní postavy s kultem fanoušků, který naláká svojí přítomností v novém seriálu, komiksu, knize nebo hře. Právě na takové fanoušky míří oznámení o tom, že nadcházející film Mandalorian a Grogu značí návrat Zeba nebo Rotty Hutta, postav z animovaných seriálů.
Až v roce 2021 se příběhy z daleké galaxie časově odpoutaly od ságy Skywalkerů v éře Vrcholné Republiky, zasazené o stovky let dříve ve fikčním světě. Multipediální projekt Vrcholné Republiky zahrnoval novou vlnu obsahu zaměřenou od nejmenších po dospělé a představoval další pokus o vytvoření vstupního bod do komplikovaného světa. Valná většina dosavadních fanouškovských favoritů spolu ale existuje ve stejném šedesátiletém období, ve kterém na sebe neustále naráží. Některé postavy tedy mají napříč komiksy, knihami a seriály nabitý itinerář a škála galaxie se zmenšuje na velikost krajského města. S vedením Disneyho už se nestává, že by si příběhy protiřečily jako za časů rozšířeného univerza, ale jejich autorstvo musí o to precizněji popisovat osudy postav.
Kredity budou stačit
Každý Glup Shitto ale musí zůstat postavou druhé kategorie, a to z jednoduchého důvodu: převzít příběh transmediálně rozprostřený v komiksech, knihách a seriálech a představit ho novému širokému publiku je nadlidský scenáristický výkon. Jednotlivé úspěchy, jako loňský Andor nebo začátky Mandaloriana, si zakládaly na existenci mimo rámec rodinného dramatu Skywalkerových. Pozdější série Mandaloriana ale narativně navazují na návrat Palpatina v devátém snímku a současně budují společný dějový oblouk s Ahsokou i Povstalci, po vzoru aktuálně podobně provázané produkce Marvelu pod značkou Disney.
Právě společnost Disney a její akcionáři jsou totiž nakonec těmi, kdo udává směřování franšízy. Výdělečnost se stává hlavním ukazatelem, tedy návštěvnost kin, prodeje médií a merche a sledovanost streamingu. Paradoxně se tak vrací moc do rukou fanoušků prostřednictvím utrácení peněz, ale také cílených bojkotů, jako v případě Akolytky v roce 2024. Kreativní směřování univerza tak ustupuje dostatečně hlasité, sebehůř odůvodněné, kritice.
Napsat komentář