Ve včerejších večerních hodinách se potvrdily předpoklady a předpovědi kritiků a tvůrců a ze slavnostního ceremoniálu berlínského festivalu si zlatou sošku skutečně odnesl Asghar Farhádí za snímek Nader a Simin: A Separation. Na Berlinale tak poprvé v historii zvítězilo dílo íránské provenience, které navíc potvrdilo svoji favorizovanou pozici i v obou hereckých kategoriích. O sošky stříbrných medvědů se však musel podělit celý kolektiv herců a hereček, o něž se opírá toto výjimečné rodinné drama.
Farhádímu se i navzdory potížím s vládními kruhy i s cenzurou podařilo nakonec vytvořit až překvapivě komplexní pohled na soudobou íránskou společnost, propojující řadu problémů a každodenních konfliktů s vypjatou psychologickou sondou do rozvráceného vztahu. Do jeho složité sítě je zatažena jak jedenáctiletá dcera svěřena do péče otci, tak najatá ošetřovatelka pro alzheimerovou chorobou trpícího Naderova otce, jež při konfliktu se svým zaměstnavatelem (údajně?) potratí, čehož využije její zadlužený manžel. Farhádí však nestraní ani jedné z postav, každá má své chyby i vklady a postupem děje se každá z postav vykresluje v čím dál větší plastičnosti, což sebo každou chvíli nese zásadní proměny morálních hledisek, hýbajících nejen íránskou společností.
Nejvýraznější bod střetu především spočívá v konfrontaci ne tak často vídaného světa íránské vyšší střední třídy se zranitelnými příslušníky společenského dna. Jako zajímavý katalizátor kritického nastavení snímku se nakonec přidává i dcera, teprve si utvářející názor na svět především ze strany režimem vychýleného světonázoru druhých, čímž se vyjádřením své vlastní pravdy stává jak etickým měřítkem dospělých, tak i jejich životního kontextu. Již toto základní rozestavení dává tušit komplexnost přesahů, jež ihned zastínila ostatní soutěžní snímky. Navíc dynamické posouvání děje a budování napětí společně se silně realistickými výkony herců daly vzniknout filmu, jenž rozhodně patří mezi největší festivalové objevy posledních let.
Pro mnohé návštěvníky se však největším zážitkem festivalu stalo dílo završující filmovou životní epizodu Bély Tarra, The Turin Horse. Dle reakcí jde o skutečně důstojné rozloučení sázející na těžko pojmenovatelné apokalyptické atmosféře, které zbavilo jakýchkoliv pochybností o možném opakování a rozmělňování osobitých filmařských postupů a konstrukce narativu. Velká cena poroty se tak stává vůbec nejvýznamnějším oceněním v celé filmografii velkého tvůrce, jemuž se poštěstilo stát se za svého života legendou s až mystickou aurou.
S kontroverzními názory diváků a kritiky se však setkal snímek Sleeping Sickness od Ulricha Köhlera, jenž však po jednoznačném uvážení poroty získal cenu za režii. Spíše než příběh oscilující mezi vztahovým dramatem, okouzleným portrétem Kamerunu s až surreálným zakončením a kritickým snímkem o potížích neziskových organizací v podmínkách afrického chaosu, však asi přeci jen více oslovovalo profesionální a podmanivé filmové vystižení atmosféry nádherné, leč rozvrácené země.
Mexický snímek Pauly Markovitch The Prize (Mexiko/Francie/Polsko/Německo) si z Berlinale odvezlo dvě ceny za Vynikající umělecký přínos pro polského kameramana Wojciecha Starona a mexickou produkční Barbaru Enriquez. Snímek nabízející originální pohled na politické represe v Argentině skrze nevinný až naivní dětský pohled, vypraví příběh dívky, která musí udržet za každou cenu velké tajemství, na němž závisí existence celé její rodiny. Jak se s tímto balvanem zodpovědnosti může sedmileté dítě vypořádat? Pocitovou autenticitu snímku zaručila především skutečnost, že jde o ztvárnění autobiografických zážitků z režisérčina dětství.
Stříbrný medvěd za nejlepší scénář připadl americko-albánsko-dánsko-italskému filmu The Forgiveness of Blood, který napsal i zrežíroval světoběžník Joshua Marston (Maria Milostiplná). Jedná se o další ztvárnění častého albánského tématu krevní msty, která tentokrát zasáhne moderního Nika, dokončujícího střední školu a snícího o vlastní internetové kavárně. Poté, co jeho otec však zabije svého soka ve sporu o půdu, nesmí dle staleté tradice mladík opustit domov, aby se vyhnul vendetě, což značně naruší jeho plány.
Cenu Alfreda Bauera za nové perspektivy ve světovém snímku si odnes Andres Veiel za německý snímek If Not Us, Who o extrémní lásce v kulisách kraje v němž je trendem mlčet o nacistické historii, ačkoliv kontinuita Třetí říše je roku 1960 právě zde stále zřetelná. Vztah syna bývalého prominentního básníka a mladé revolucionářky se stává základem pro teroristickou organizaci Frakce Rudé armády vyrůstající právě ze schizofrenního dobového kontextu.
Zvláštní cena pro nejlepší debut byla předána Andrewu Okpeaha MacLeanovi za americký generační snímek s prvky thrilleru On the Ice, zasazený do inuitské komunity v nejsevernějších polohách Aljašky. Diváci si nejvíce oblíbili španělský historický snímek Even the Rain režisérky Icíar Bollaínové (více zde). Uspěl i český zástupce z letošního silného zastoupení naší kinematografie, dokument Eriky Hníkové Nesvatbov, spokojit se však musel s menšími vavříny než Hřebejkova Kawasakiho růže loňského roku, připadla mu totiž nepříliš prestižní cena čtenářů deníku Der Tagesspiegel.
ZLATÝ MEDVĚD ZA NEJLEPŠÍ FILM
Nader and Simin: An Separation
režie: Asghar Farhadi
STŘÍBRNÝ MEDVĚD – VELKÁ CENA POROTY
The Turin Horse
režie: Béla Tarr
STŘÍBRNÝ MEDVĚD – NEJLEPŠÍ REŽIE
Ulrich Köhler za film Sleeping Sickness
STŘÍBRNÝ MEDVĚD – NEJLEPŠÍ HEREČKA
Soubor hereček ve filmu Nader and Simin: An Separation
režie: Asghar Farhadi
STŘÍBRNÝ MEDVĚD – NEJLEPŠÍ HEREC
Soubor herců ve filmu Nader and Simin: An Separation
režie: Asghar Farhadi
STŘÍBRNÝ MEDVĚD – VYNIKAJÍCÍ UMĚLECKÝ POČIN
Wojciech Marston (kamera) a Barbara Enriquez (produkce) za film The Prize
režie: Paula Markovitch
STŘÍBRNÝ MEDVĚD – NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ
Joshua Marston and Andamion Murataj za film The Forgiveness of Blood
režie: Joshua Marston
CENA ALFREDA BAUERA
If Not Us, Who?
režie: Andres Veiel
CENA EKUMENICKÉ POROTY SDRUŽENÍ NĚMECKÝCH KLUBOVÝCH KIN
Soutěž: Nader and Simin: An Separation, Asghar Farhadi
Panorama: Invisible, Michal Aviad
Forum: Familiar Ground, Stéphane Lafleur
CENA FIPRESCI
Soutěž: The Turin Horse, Béla Tarr
Panorama: Top Floor Left Wing, Angelo Cianci
Forum: Heaven´s Story, Zeze Takahisa
PANORAMA – CENA PUBLIKA ZA HRANÝ FILM
Even the Rain
Režie: Icíar Bollaín
PANORAMA – CENA PUBLIKA ZA DOKUMENTÁRNÍ FILM
In Heaven Underground – The Weissensee Jewish Cemetery
Režie: Britta Wauer
Zdroj: Cineuropa.org a Hollywoodreporter.com
{SEARCH:berlinale}
Napsat komentář