Rotterdam vyhlásil nominace na Zlatého tygra
11. 1. 2011 # 23.06 # Festivaly # Jeden komentářO víkendu byla zveřejněna jména 14 filmů, které se utkají v soutěžní sekci 40. ročníku rotterdamského filmového festivalu, jenž vypukne 26. ledna. Tento den bude prestižní událost zahájena světovou premiérou řeckého snímku Wasted Youth režisérů Argyrise Papadimitropouluse a Jana Vogela, jenž je rovněž zařazen do soutěže. Jedná se o veskrze současný portrét současných Athén, jimiž prorůstá sociální krize a v němž se střetávají osudy mladého skatera a muže středního věku, těžce se vyrovnávajícího se stresující prací.
Sám ředitel festivalu snímek předem chválí za přesvědčivě postižení každodenní reality Řecka po zhroucení ekonomiky, v níž se prolíná vztah hlavních postav vůči vyšším orgánům, v němž se otiskuje hlavně téma individuální svobody. Navíc však film nabízí i silné psychologické podtóny, jež dotvářejí „stylové a poutavé drama“. Dle režisérů byl celý film zaplacen z nevelkých prostředků soukromých investorů, jelikož v tomto případě rozhodně nebyl čas čekat déle. Improvizované podmínky natáčení a „vynuceně“ dokumentární styl výpovědi však dávají záruku, že současnost je skutečným determinantem dalšího důkazu, že řecká kinematografie zažívá navzdory ostatním problémům v zemi velmi plodné období.
Tento ročník Rotterdam se výrazněji zaměřil na latinskoamerickou a asijskou kinematografii, tudíž v soutěži se objeví pouze tři další evropské snímky. Španělský režisér Sergio Caballero v soutěži uvede svůj debut Finisterrae – fantasmagorickou a introspektivní road movie o dvou duších, kteří opouštějí limbo a vydávají se na Svatojakubskou cestu, jež končí kdesi na konci světa a pro dvojici posmrtných poutníků získá zcela jiné kvality než pro běžné smrtelníky. Film je inspirován románem Philippa Garrela The Inner Scar z roku 1972.
Dalším zástupcem starého kontinentu je německo-rakouská koprodukce Lawrence Tooleyho Headshots, jež tentokrát kreslí neobvyklý portrét Berlína. Berlína, viděného očima mladé umělecké „kreativní třídy“, jíž zastupuje mladá fotografka, které těhotenství otevírá zcela nové pohledy na svět okolo ní, které však ne vždy přinášejí pozitivní pocity a světlé barvy. Nejde ani o příběh, ale o sled mnoha příhod a zvratů, které se vyznačují širokou škálou pocitů od živelně humorných po hořké a dojímavé, a jež postupně vedou ke vzniku soudržného celku.
Do sekce pronikl i ruský snímek Gromozeka Vladimira Kotta, úsměvný i jímavý snímek tří čtyřicátníků, bývalých spolužáků, jejichž životní cesty se po mnoha letech opět nečekaně střetnou.
Latinskoamerická kinematografie je zastoupena třemi snímky, jež rovněž vyjadřují silnou individuálnost moderní světové kinematografie. Alicia, Go Yonder je mexický snímek debutující Elisy Miller, jenž se snaží vizuálně ztvárnit vzrušení, odcizení i samotu dívky, jež opouští rodný dům, aby v Buenos Aires mohla naplnit svůj sen stát se akrobatkou. Na pomezí hraného a dokumentárního filmu je brazilský snímek The Sky Above (rež.: Sérgio Borges), jenž již vyhrál pět cen na tamějším Festivalu brazilského filmu. V něm dochází k zajímavé konfrontaci tří mužů – homosexuálního akademika-prostituta, fotbalisty vyznávajícího Krišnu a „spisovatele“.
Kolumbijská kinematografie pro změnu nabídne černou komedii All Your Dead Ones (režie: Carlos Moreno) o farmáři, jenž na svém poli jednoho rána objeví hromadu mrtvol, ale jelikož je neděle a ještě k tomu volební den, nikdo se nehodlá šokujícím případem zabývat.
Větší zastoupení, než bylo v předchozích ročnících obvyklé, má asijská kinematografie, jež je zastoupena sedmi filmy. Opravdu divoký zážitek slibuje indický snímek The Image Threads (rež.: Vipin Vijay) kombinující starobylou mytologii se surrealistickým symbolismem a kyberpunkem a vyprávějící o nečekaných střetnutích učitele informatiky s černým kouzelníkem a bytostí z on-line světa. Civilnější atmosférou zavání jihokorejské drama Bleak Night Yoona Sung-Hyuna, jež však přeci jen je anotováno jako výbušné a mrazivé drama o drsných důsledcích rigidního školského systému na partu přátel.
Íránský režisér Majin Bargezar se o sošku tygra uchází intimním příběhem Rainy Seasons a dospívajícím chlapci, jenž trpí rozvodem rodičů i vlastními problémy, související s jeho věkem. Příběh chce ukázat, že i děti ze středních tříd v této islámské zemi řeší obdobné problémy jako jejich vrstevníci z mnoha vyspělejších a svobodnějších zemí. Experimentem zavání japonský počin Love Addiction Uchidy Noboteru, který metodou improvizace, hraničící až s totálním odevzdáním nahlíží na komplikované vzájemné vztahy kolegů během pracovní doby i v čase osobního volna.
Poměrně šokující pohled na každodenní přítomnost Srí Lanky nabízí film Sanjeewy Pushpakumary Flying Fish, spojující několik příběhových linií ze severu ostrova, kde lidé uprostřed šílenství válečné psychologie vynakládají veškeré úsilí, aby mohly vést v nenormálních podmínkách normální a naplněný život. Thajsko se opět veze na meditativně-spirituální vlně, s níž slavilo již nejeden úspěch, a to filmem Eternity (rež.: Sivaroj Kongsakul), v němž se mrtvý muž vrací zpět na zemi a znovuprožívá svoji lásku, po níž chce, aby trvala věčně.
Jižní Koreji se poštěstilo soutěžit ještě s jedním snímkem, jímž je The Journal of Musan (rež.: Park Jung-Bum), zajímavý příběh přeběhlíka ze Severní Korei, jenž se musí adaptovat na kapitalistickou společnost, což mu činí nepředstavitelné potíže a vyvolává řadu ústrků, jež jsou vnímány především skrze pocitovou stránku.
Novinkou letošního ročníku je i počin Upload Cinema, která přenáší filmy vzniklé pro weby na velké plátno. Jedinou podmínkou je zde, aby všechny měly tragické či dramatické konce. Na letošním festivalu bude mít tato minipřehlídka svoji premiéru a poté se bude konat každý měsíc v kinech či dalších speciálních místech. Sekce Signals tentokrát přinese velmi zajímavé a nečekané téma – vztah nezávislých filmů k významným módním domům. Budou tedy dominovat umělecké filmy, které vznikly na zakázku věhlasných společností, jako je např. Prada. Jako jeden z dalších bloků si tato sekce připravila přehlídku komunistických „rudých“ westernů, především bezpočtu adaptací mayovek, jež pro našince nejsou žádnou velkou neznámou.
Zdroj: Filmfestivalrotterdam.com
{SEARCH:rotterdam}
[…] soutěžní sekce již dříve provedl Jakub Jiřiště a nezbývá než na jeho článek odkázat sem. Jozef Húserka se zase věnoval doprovodnému programu, kde stojí upozornit na diváky […]