Aktuálně: Bohatá sezóna rumunského filmu

I když má rumunský film stále dobrý zvuk a „předplacené“ pozice na mezinárodních festivalech díky jedinečné kvalitativní a estetické soudržnosti celkové kinematografie, na trhu své vlasti nemá zrovna na růžích ustláno. Rumunský film v podílu návštěvnosti domácího publika stále patří v evropských zemích mezi popelky, dá se až říci, že rumunské publikum domácí snímky jednoduše ignoruje. Share lokální produkce tvoří pouhých 9% (výší produkce je srovnatelná s naší zemí – kolem 20 filmů) a loňský nejnavštěvovanější snímek Tales From the Golden Age: Part 1 si vysloužil kolem 50 000 diváků, což je ve srovnání třeba s letošním úspěchem Žen v pokušení (skoro dvacetinásobně větší návštěvnost při více než polovičním počtu obyvatelstva naší země oproti Rumunsku) až propastný rozdíl.

Argumentovat se však dá tím, že není na místě srovnávat komerční komedii s až surreálně pojatým omnibusem urbáních mýtů pozdně komunistické éry. Navíc je třeba brát v potaz ekonomický potenciál obyvatelstva a odlišnost kulturních návyků, což zapřičiňuje i více než poloviční návštěvnost kin. I nejvyšší příčka žebříčku, kterou loni obsadil třetí díl Doby ledové, tak dosahuje u nás poměrně běžně opakovaných cifer mezi 300 – 400 tisící návštěvníků.

Paradoxně se však tato pro domácí filmový průmysl krajně nelichotivá situace neodráží na stabilní výši produkce, jež strká do kapsy i řadu zemí s lepšími podmínkami. Jedním z faktorů  této zajímavé situace jsou jak zvyklosti režisérů, jež mají kořeny již v roce 1999, do nějž se řadí počátky „rumunské nové vlny“, jež si získala své jméno hlavně díky citem pro autenticitu. Ten je však přímým důsledkem nedostatku prostředků a tím i iniciátorem stálé linie nízkorozpočtových počinů s vysokými ambicemi. Dalším faktorem je úspěšné zapojení rumunských producentů do programů evropského financování, což sebou nese spolupráci s poměrně silnými zahraničními partnery, které si rádi nějaký ten svěží snímek z balkánů, navíc vítaný na festivalech, do svého portfolia přidají.

Letošní podzim tudíž alespoň při pohledu do distribuční nabídky dává najevo, že rumunská kinematografie není pro blízkou budoucnost nijak ohrožena. Sérii více než deseti snímků, jež se mají do listopadu obejit v kinech, započíná v září uvedené minimalistické vztahové drama předního režiséra současné vlny Radu Munteana Tuesday, after Christmas (Marti, dupa craciun) o ženatém muži, jenž se před dotírajícími svátky musí v přímé a vypjaté konfrontaci konečně rozhodnout zda opustí svoji rodinu či milenku – zubařku. Snímek, uvedený na letošním canneském festivalu v sekci Un Certain Regard, však domácí publikum opět nechal chladným, první víkend do kina zavítalo jen 3500 diváků.

I to je však na tamější poměry docela úspěšný počet, hlavně ve srovnání s italsko-rumunskou koprodukcí Mar nero (Režie: Federico Bondi), vyprávějící příběh Rumunky, jež se vydala za lepším výdělkem do Itálie, kde se stává pečovatelkou starší invalidní ženy v níž dlouhá léta samoty probudila agresivní sklony a těžce léčitelnou hořkost. Ilaria Occhini za svůj herecký výkon získala Stříbrného leoparda v Locarnu, avšak Rumuni si museli na premiéru tohoto snímku ve srovnání s Italy počkat skoro o dva roky déle. 300 diváků, kteří se na snímek premiérový víkend vypravili, však vypovídá o tom, že po uvedení filmu se ani nijak neprahlo.

V září byla ještě uvedena komedie Wedding in Bessarabia Napa Toadera, oceněná cenou poroty na MFF v Tallinnu, jejímiž hlavními hrdiny jsou novomanželé, kteří po svatbě v Rumunsku organizují ještě druhý obřad v rodném městě nevěsty – moldavském Kišiněvi. Zde však dojde k nečekané srážce dvou odlišných světů. Návštěvnost opět nepřesáhla při premiéře tisíc diváků.

Tento víkend se uvedení dočkal rumunsko-francouzsko-německý snímek Morgen, jenž již má na kontě čtyři ceny z letošního festivalu v Locarnu a jehož režisér Marian Crisan je držitelem Zlaté palmy za krátký film Megatron, a vypráví poněkud absurdní příběh hlídače supermarketu z rumunsko-maďarského pomezí, jenž na udici chytne kurdského imigranta a nyní se musí rozhodnout, co s ním má vlastně udělat.

Distribuční zpoždění, které vypovídá o váhání společností ohledně nerentabilnosti vložených nákladů, postihlo i na karlovarském festivalu uvedenou tragikomedii Medal of Honor (Režie: Calin Netzer), vzniklé v německé koprodukci a pokračující v nejlepší tradici rumunských sociálně laděných snímků z bezútěšné současnosti. Tento snímek, oceněný hned několika cenami na MFF v Soluni, bude uveden až v listopadu společně s dalším již dávno hotovým dílem, které již vstoupilo do evropského povědomí – Puiuho pečlivé a minimalisticky rozmáchlé  studie současné rumunské společnosti i vražedného činu Aurora, rovněž přítomné v letošních Karlových Varech.

Méně známý je francouzsko-rumunský film Europolis (Režie: Corneliu Georghita), jež se však může pyšnit zvláštní cenou z Montréalu. Jedná se o fantastickou tragikomedii o rumunské matce a jejím synovi, kteří cestují do Francie, aby vyzvedli peníze z pozůstalosti mrtvých příbuzných – filmových hvězd. Zbylými snímky silné sezony jsou debut Alexandra Mafteie Hello, how are you? nabízející příběh sexuální vyprahlosti dvou manželů středního věku, kteří jsou konfrontováni jak sexuální aktivitou vlastního syna, tak zhmotněním virtuálního milence z chatu, pseudodokument The Autobiography of Nicolae Ceausescu (Režie: Andrei Ujica) uvedený v Cannes a snímek Constantina Popescu Portrait of the Fighter as a Young Man z prostředí odbojové skupiny, působících v horách proti dosud čerstvému totalitnímu režimu. Svoji mezinárodní premiéru si snímek odbyl již v únoru na Berlinale.

Jak je vidět, komerční snímky a lehké žánry jsou pro rumunské filmaře opravdu velkou neznámou, což však vytváří velmi vyrovnaný a dá se říci že i ojedinělý obraz kinematografie, která se dokázala postavit zády jakémukoliv mámení možných zisků a vyzdvihnout tak specifika a přednosti autorského filmu. Jedině film Hello, how are you? má lehčí a přístupnější, tedy méně artový, ráz a právě díky němu se dokázal stát diváckým hitem na letošním transylvánském filmovém festivalu. Možná se právě on stane díky těmto předpokladům rumunským trhákem letošního roku. Z hlediska tržeb však jednookým mezi slepými.

Zdroj: cineuropa.org



Články obsahující informace o Rumunsko:

Filmy roku 2020 podle IndieFilmu
23. 12. 2020 – 20.19

Toni Erdmann: Osvobozující lekce excentrického životního kouče
3. 7. 2016 – 11.49

Filmy roku 2012 podle Indiefilmu
31. 12. 2012 – 16.25

Berlinale 2012: Italští veteráni získali Zlatého medvěda
20. 2. 2012 – 22.56

další články...