Smrt čeká všude vede úspěšné tažení po všech možných filmových cenách (o jeho úspěchu na cenách BAFTA se můžete dočíst zde ). Snímek se dočkal dokonce devíti nominací na Oscara a je tak horkým kandidátem na film roku (pokud budeme Avatara považovat spíše za – bez urážky – podívanou roku). Je humbuk, který se rozprostírá okolo tohoto snímku, zasloužený?
Film vypráví o tříčlenné vojenské jednotce, jejímž hlavním úkolem je zneškodňování bomb v ulicích Bagdádu. Ta získá měsíc před plánovaným odjezdem z Íráku nového velitele (Jeremy Renner, nominovaný za tuto roli na Oskara), který se odmítá chovat podle předpisů a rád jedná na vlastní pěst. Otázka proč tak jedná a jaké může mít takové chování následky je jádrem filmu. Ten je více něž čímkoli jiným psychologickou sondou do duše moderního vojáka, vojáka z vlastní volby.
William James není v Íráku kvůli přehnanému patriotismu, je tam kvůli dávkám adrenalinu, které mu může poskytnout pouze bojová situace a neodhadnutelné nebezpečí při zneškodňování bomb. Ani ostatní členové jednotky nezůstávají bez povšimnutí a na začátku snímku dokonce dostávají stejně prostoru jako William, nicméně s postupem času jejich prostor mizí. Je nutné podotknout, že se scénář v některých místech spoléhá na klišé, zejména v osudu vojáka psychologa, který dlouho nebyl přímo v akci.
Nedá se ani říci, že by měli postavy propracované pozadí – o jejich minulosti se dozvíme minimum, jsou většinou charakterizovány pouze pár okolnostmi – hlavní postava je otec, Sgt. Sanborn nechal doma dívku atd. Za svou uvěřitelnost a hloubku vděčí zejména výtečným hereckým výkonům, nikoli scénáři, který sice nabízí pár psychologicky nosných okamžiků, akce a napětí jsou ale často upřednostněny, což souvisí s pojetím Íráku ve filmu.
Írák je pouhým prostředím, ve kterém se odehrává drama o amerických vojácích, teroristické činy jsou pouhými nepředstavitelnými hrůzami, které na vojáky čekají. Film je striktně apolitický a nedává nám nahlédnout do světa íráčanů jinou optikou, něž tou amerického vojáka (který si pouze řekne párkrát ahoj s prověřenými prodejci na tržišti), což je na jednu stranu dobře – film by musel při své koncepci jakékoli vyjádření zjednodušit, případně koncepci porušit a uškodit tak své psychologické působivosti, pro aktuálnost tématu ale tato skutečnost zamrzí.
Atmosféra filmu je podtržena v dnešní době oblíbenou roztřesenou kamerou a autentickým způsobem zachycení vojenské akce, proto obliba v estetizaci závěrů bojových scén pomocí zpomalených záběrů působí nadbytečně a konraproduktivně – často ubírá z působivosti místo aby ji podpořila (důvod lze hledat v dosavadně žánrové filmografii režisérky Kathryn Bigelow). Excelentní ostřelovačská přestřelka v poušti skončí extrémně zpomaleným detailním záběrem kulky padající k zemi, naprosto v rozporu s jejím předchozím realistickým uchopením. Pokud se zaměříme na dramaturgii akčních scén vůbec, zjistíme, že se odvíjí podle stejné šablony. Vojáci jsou konfrontováni s nebezpečím, které nejsou schopni plně odhadnout a jsou nuceni situaci risknout (neví, kdy bomba vybuchne, kdy je ostřelovač zaměří), přičemž scéna je protahována neúspěšnými pokusy či něčí nerozhodností. Nevědomost diváka a postav je základním dramaturgickým kamenem takových scén.
Společně s estetizací bojových scén je rozporuplným rozhodnutím zařazení velké řady cameo rolí. V případech zkušených filmových herců šlo rozhodně o správné rozhodnutí, takový Guy Pearce (Memento) a Ralph Fiennes (Anglický pacient, Schindlerův seznam) dokáží na prostoru pouhých pár minut vdechnout svým postavám život a charakter. Seriálový herci nikoli, Christian Camargo z první série Dextera v roli psychologa selhává a Evangeline Lilly z Lost působí pouze jako dívka na okrasu (nutno dodat, že to není její chyba – její postava, ač pro hlavní postavu důležitá, nemá ve filmu jedinou příležitost se projevit).
Smrt čeká všude je kvalitním filmem, ale ne natolik výjimečným, jak se o něm tvrdí. Jeho úspěch na festivalech a filmových cenách by se dal určitě přičíst jeho aktuální tématice, přitom ale pohodlnému, politicky korektnímu uchopení. Zachycuje život vojáka v Íráku a řeší jeho důvody k dobrovolné vojenské službě, nezajímá ho ale Írák – jak z hlediska důsledků americké invaze, tak z pohledu teroristů.
Poznámka na okraj: Smrt čeká všude vstupuje do naší distribuce pouze v digitální distribuci na deseti nosičích Blu-Ray. Film je již dostupný na DVD.
Smrt čeká všude, USA, 131 min., premiéra v ČR 25. 02. 2010, na DVD od listopadu 2009
{SEARCH:Smrt čeká všude}
Napsat komentář