XIV. seminář britského filmu: 3.12. – 6.12.2009

Loňský podzim v Uherském Hradišti se nesl ve znamení klidu a festivalového odpočinku, jelikož rekonstrukce městských kin Mír a Hvězda a tím způsobené komplikace donutily organizátory XIV. seminář britského filmu odložit. Letos se přehlídka vrací s tématem Film, punk a Británie 70. let. To jestli lze opravdu mluvit o semináři, tedy o formě školení, kdy se účastníci na podobě „výuky“ sami aktivně podílejí, nám napoví až závěrečná reportáž Kamily Dohnalové. Přesto podotkněme, že za rozsah výukové části programu (přednášky, předmluvy k filmům, výstavy) se organizátoři stydět nemusí.

Punkové filmy je možné identifikovat díky jejich vymezování se vůči masové kultuře a konzumní společnosti. Jde ovšem pouze o přibližný rámec – společenských skupin, které se vymezovaly podobně nalezneme jistě nespočet (hippies, nejrůznější formy anarchismu, pozdější technařské subkultury, …). Punkovou subkulturu 70. let tvořila zejména mládež napojená na kulturní (primárně hudební) underground. Nepominutelně ji charakterizuje i výrazná společenskopolitická profilace: vystupování proti rasismu, totalitním režimům a autoritativnímu uspořádání státu obecně, globalizaci a komerci. Punk se od svých prvopočátků prolínal s anarchistickými skupinami a za jeden ze základních modů vyjadřování názorů považoval provokaci. XIV. seminář britského filmu se toto všechno snaží ilustrovat a důsledně rozvést vybráním reprezentativního vzorku filmů, které vznikaly bezprostředně v 70. letech zejména ve spojení s hudební kulturou. Vzhledem k jejich omezené dostupnosti i nedostatku spolehlivých souvisejících informací bohužel nemůžeme zdařilost výběru posoudit. I pro klíčové režisérské osobnosti, za něž lze považovat Dona Lettse a Joe Strummera, platí, že jejich práce je i pro našince-cinefila velkou neznámou. Větší část programu ovšem tvoří snímky, které vznikly v 90. letech a novém miléniu a ke kořenům punku se vrací v dokumentárním duchu. Mezi oběma skupinami filmů se seminář blíže soustředí na dvě ikonické kapely – The Clash a Sex Pistols.

Další programový cyklus velmi zlehka (!) otevírá pohled na současnou vlámskou produkci. Při bližším prozkoumání zjistíme, že v nitru bloku se nachází pouze jeden snímek – Ex-Drummer (Bel/Niz/It/Fr, 2007, rež. Koen Mortier). Z vlámské přehlídky se proto nakonec vyklubala pouhá názvoslovná figura. Ex-Drummera doplní dvě předpremiéry zahrnuté do Projektu 100 – Najal jsem si vraha (Fin/VB/Něm/Šv, 1990. rež. Aki Kaurismäki, v Projektu 100 pod českým názvem Smlouva s vrahem) a Fish Tank (VB/Niz, 2009, Andrea Arnold, brzy přineseme recenzi) – a filmový projekt francouzského dua Duft Punk Electroma.

Nově se otevírá sekce ‚Česká stopa‘, která bude i v dalších letech představovat filmové tvůrčí aktivity Čechů a Slováků na britských ostrovech. Letošní specializace se zaměřuje na letce, filmaře a fotografy v RAF. V programu nalezneme dva lektorské bloky a několik projekcí, z nichž nejznámějšími promítanými filmy jsou vynikající válečné drama Johna Sturgese Velký útěk (USA, 1963) a slavní Nebeští jezdci (ČS, 1968) Jindřicha Poláka.

Samostatnou kategorii v programu si zasloužilo uvedení tří českých projektů: Restaurovaných filmů Jana Špáty (naše recenze DVD zde), dokumentu Oko nad Prahou Špátovy dcery Olgy a profilu Jana Kaplického. Jako doplněk programu budou uvedeny snímky vybrané ze čtyř českých festivalů či přehlídek zaměřených na mladé svěží filmy – Anifest, Fresh Film Fest, Aerokraťas a Azyl. Doprovodný program lze podrobně prozkoumat na oficiálních stránkách.