Ke konci tohoto měsíce bude mít v Avignonu premiéru zatím nejdelší film, který byl kdy natočen. Bude mít délku 150 hodin, což odpovídá projekční délce přesahující šest dnů. Projekt se jmenuje Cinématon a autorem je francouzský režisér Gerard Courant. Na svém snímku pracuje již třicet let a nyní představí jeho kompletní verzi.
Idea filmu je taková, že Courant nechá přesně 205 sekund běžet kameru, před níž se nachází nějaká významná osobnost. Záleží jen na kreativitě, co se každý rozhodne před objektivem kamery dělat. Podobnou koncepci měl i známý Warholův experiment s názvem Screen Tests, který čítá několik stovek portrétů nejrůznějších lidí. Ve snímku Cinématon se objeví například britský režisér Ken Loach, Jean-Luc Godard (k vidění zde), herci Roberto Benigni a Samuel Fuller, Terry Gilliam (k vidění zde) či třeba francouzský mist šachu Joël Lautier.
Za dobu, během níž na snímku pracuje, již Gerard Courant prezentoval veřejnosti několik verzí. Ta první čítala jen kolem stovky němých portrétů a sklidila od publika velký úspěch. Courant se tedy rozhodl rozšířit mozaiku portrétů na délku 24 hodin. I to se mu však posléze přišlo příliš omezující a tak se rozhodl vůbec délku snímku neurčovat. Na letošním festivalu v Torontu tak představil 130 hodinovou verzi, která byla promítána bez jakékoliv přestávky, a kterou od té doby prodloužil ještě o dvacet hodin.
Gerald Courant však stopáž svého snímku nepovažuje za striktní a přizpůsobuje svůj projekt potřebám konkrétních akcí. Jak sám zmiňuje, není problém vybrat ze snímku jen 25 portrétů a složit z nich snímek o klasické celovečerní délce. Navíc upozorňuje na variabilitu filmu, který poskytuje neuvěřitelné množství kombinací, s nimiž se dají jednotlivé osobnosti vybrat a poskládat k sobě.
Nejdelším snímkem do této doby byl experimentální film Matrjoschka, jehož projekce trvala 95 hodin. Nejdelším hraným filmem je 27 hodinový The Burning of the Red Lotus Temple, který byl v roce 1928 natočen v Číně. Mezi dokumentárními snímky je to zase Grandmother Martha, trvající přesně 24 hodin.
Nejznámnějšími dlouhými filmy jsou však především experimentální filmy Andyho Warhola (pětihodinový Spánek, osmihodinový Empire…), či třeba experiment Douglase Gordona, ve kterém použil Hitchcockovo Psycho a roztáhl jej do délky 24 hodin (ukázku lze spatřit třeba zde). Z hraných filmů jsou známy například díla Jacquese Rivetta (čtyřhodinová Krásná hašteřilka, dvanáctihodinové Out 1), sedmihodinové Satanské tango Bély Tarra, osmihodinová Vojna a Mír Sergeje Bondarčuka nebo téměř čtyřhodinový Lawrence z Arábie Davida Leana. U většiny z nich však existují i jejich zkrácené verze.
Zdroj: independent.co.uk
Napsat komentář