Společnost Zentropa dnes na svých stránkách uveřejnila první ukázku ze zatím posledního filmu Larse von Triera, který nese název Melancholia. S největší pravděpodobností bude ve světové premiéře uveden v soutěžní sekci letošního festivalu v Cannes.

Dosud se toho o ději snímku příliš nevědělo. Ukázka nám ale dává základní vodítka, co lze od příběhu očekávat. Mělo by jít o film, v němž se budou souběžně odehrávat dvě dramata. Jedna linie by se měla věnovat vztahu dvou sester (Kirsten Dunst a Charlotte Gainsbourg), z nichž mladší se čerstvě vdává a následně se stává matkou. Současně se ve vesmíru objevuje rudá planeta, která vystoupila zpoza slunce a s níž hrozí Zemi bezprostřední srážka. Z letmých prostřihů však lze postřehnout, že bouřící se příroda se začne projevovat v daleko širším měřítku.

Trier opět vyniká v dokonalém matení diváků a stále tedy není docela jasné, co konkrétně lze od snímku očekávat. Jeho filmy jsou na této nevypočítatelnosti ostatně ve značné míře vystavěny a jejich nepředvídatelnost je zásadním diváckým prožitkem (i proto jsou vždy vítaným doplňkem festivalů, kde nabírají spíše rozměr společenské události). Styl traileru nabízí navíc příjemnou změnu v kontextu tradičních filmových ukázek, které často ukáží naprosto všechno zásadní z filmu.

Z hlediska vizuálního určitě ukázka připomene předchozí Trierův snímek Antikrist, kde režisér využil podobně působivé filtry i ruční kameru v kombinaci se statickými záběry s vysokou rychlostí snímkování, která způsobuje zpomalení obrazu. Zvláštní je jakýsi pocit „zvrácenosti“, který je patrný hlavně ve způsobu zobrazování: perfektní vyvážené kompozice obrazu jsou ve své dokonalosti vlastně strašně nechutné.

Trier již začíná připravovat svůj další film. Více jsme o něm psali zde.

Články obsahující informace o Melancholia:

Nominace na Evropské filmové ceny
8. 11. 2011 – 21.44

Melancholická, nikoli modrá planeta: poznámky a črty k Melancholii
2. 6. 2011 – 21.40

Melancholia
27. 5. 2011 – 0.49

Cannes 2011: Lineup zveřejněn!
14. 4. 2011 – 15.27

další články...

Režírující, produkující a scénáře píšící Werner Herzog má pověst jedné z nejvýstřednějších autorských osobností dneška. Jednou málem zastřelí svého „milovaného nepřítele“ Klause Kinského (Aguirre, hněv Boží), jindy za přítomnosti kamery sní vlastní botu ( Werner Herzog Eats His Shoe) anebo alespoň překvapí publikum benátského festivalu uvedením rovnou dvou nových filmů (Špatnej polda a My Son, My Son, What Have Ye Done). Nejnověji se rozhodnul vyzkoušet stereoskopický formát. Stejně jako jeho krajan Wim Wenders, natáčející ve 3D biografii tanečnice Piny Bauschové.

V dokumentu Cave of Forgotten Dreams (o němž jsme již dříve psali zde) skupina jeskynních průzkumníků za doprovodu Herzogova komentáře probádává francouzskou jeskyni Chauvet plnou uměleckých nástěnných maleb. Jak je zřejmé i z nově zveřejněného traileru, film neusiluje o bombastičnost a cílí předně na zájemce o pravěkou historii. Po loňském uvedení na Torontském filmovém festivalu by měl mít Herzogův nejnovější počin oficiální britskou premiéru v březnu 2011. Zatím můžeme jenom spekulovat, jestli jej někdy uvidíme také v českém IMAXu.

Zdroj: cinemablend.com

Články obsahující informace o Werner Herzog:

Aktuálně: Werner Herzog chystá další čtyři dokumenty s vězni odsouzenými k trestu smrti
9. 11. 2011 – 11.44

Berlinale zveřejnilo kompletní soutěžní program
18. 1. 2011 – 22.53

Trailer: 3D dokument Wernera Herzoga
14. 1. 2011 – 14.01

Rozhovor s Thomasem Elsaesserem - 1. část
31. 10. 2010 – 19.53

další články...

Kino Lorber, které stálo za oslavovanou rekonstrukcí opusu německého expresionismu Metropolis nyní dává vědět o jiném počinu. Kino rekonstruovalo, podle vlastních slov po dobu 10 let,  jeden z nejdůležitějších filmů historie, Ejzenštejnův Křižník Potěmkin a chystá se v nejbližší době zrekonstrouvaný film distribuovat na mezinárodní úrovni. Co tuto rekonstrukci odlišuje od jiných je především materiál, na který je vyhotovena – film se objeví na 35mm pásu a kvalita obrazu tak předčí všechny jiné kopie. Původní symfonický hudební doprovod z roku 1926 byl nahrán nově, aby bylo dosáhnuto co největší kvality zvuku a snímek má ve své podobě co nejvíce odpovídat Ejzenštejnově autorské vizi.

Film je asi všem našim čtenářům dobře znám, proto pouze krátce dodám, že Křižník Potěmkin je zástupcem sovětské montážní školy, který navždy změnil filmovu řeč, a to především v oblasti střihu a kamery. Vypráví o vzpouře námořníků proti jejich velícím a následnému povstání lidu proti vládnoucí třídě. I přes své zjevné ideologické zabarvení (Goebbels film oceňoval jako příklad bezchybné propagandy, i když bolševické) a historickou lživost je snímek uhrančivý i dodnes, a to i pro diváky, kteří mají jinak s němými filmy problém. Pro cinefily se jedná o povinný film, už jenom proto, jak moc je film v modení kinematografii citovaný, zejména pak scéna s kočárkem na Oděském schodišti. Cituje ji mimojiné Brazil, Kmotr, Neúplatní i Star Wars: Epizoda III. – Pomsta Sithů.

Trailer

zdroj: www.kinolorber.com,The Playlist blog

Články obsahující informace o Ejzenštejn:

MFDF Jihlava: Masterclass Petera Kubelky
4. 11. 2011 – 23.37

Trailer: Křižník Potěmkin konečně zrekonstruován na 35mm
23. 12. 2010 – 15.45

Socialismus
3. 11. 2010 – 17.51

DVD a Blu-ray tipy na duben
31. 3. 2010 – 18.36

další články...

Nový film Terrence Malicka The Tree of life se dočkal svého prvního traileru.  O příběhu se toho příliš mnoho neví, jasné nicméně je, že film bude vyprávět o dospívání mladého chlapce v polovině minulého století, který se i přes tvrdou výchovu svého otce (Brad Pitt), který vzývá filosfii „svět je boj a džungle“ naučí oceňovat krásy života a přírody. Hlavní ženskou roli ztvárnila Jessica Chastain (Jolene), ve vedlejší roli se objeví Sean Penn. Film je dokončen, americká premiéra filmu byla po dlouhotrvajících problémech s distribucí nastavena na 11. května 2011 (více o problémech s uvedením zde).

Trailer dává vědět, že Malick opět přijde s filmem filosofujícím, nacházející smysl života v přírodě a lásce, nejspíše s negativním náhledem na moderní společnost. Tomu ostatně napovídá sám název filmu. Vypadá to také tak, že Malick bude nacházet spojitosti mezi kosmem a vnitřním lidským světem.

Články obsahující informace o Malick:

The Gotham Independent Film Awards 2011
29. 11. 2011 – 20.57

Aktuálně: Alexander Payne hovoří o The Descendants
25. 10. 2011 – 23.59

Nominace Gotham Independent Film Awards
20. 10. 2011 – 22.39

Locarno 2011: Mangrove
17. 8. 2011 – 17.53

další články...

Okolo snímku The Social Network se toho událo v poslední době mnoho. Pokud čtete naše bleskovky, už jste se mohli něco dozvědět. Zde vám nabízíme přehled toho najzajímavějšího na jednom místě.

Tento nový projekt Davida Finchera (Sedm, Klub rváčů, Zodiac, Podivuhodný příběh Benjamina Buttona) je adaptací knihy The Accidental Billionaires: The Founding of Facebook, A Tale of Sex, Money Genius and Betrayal a má pojednávat o zakladatelích dobře známé sociální sítě Facebook (o povaze zápletky se více dozvíte v našem starším článku – zde).

Do hlavních rolí byli nakonec obsazeni především neznámí herci – Jesse Eisenberg (Zombieland), Brenda Song , Justin Timberlake (slavná pop star a herec, hrál již v Alpha Dog a dalších), Andrew Garfield (Imaginárium Dr. Parnasse, I’m Here), Rooney Mara a Armie Hammer.

Hudbu k filmu nakonec složil Trent Reznor s pomocí svého stáleho spolupracovníka, Atticuse Rosse. Trent Reznor je muž stojící za inudstriálními projekty Nine Inch Nails a How to Destroy Angels. Reznorova spolupráce s Fincherem započala s filmem Sedm, kdy Fincher použil bez povolení nahrávací společnosti remixovou skladbu Closer (Precursor) k doprovodu úvodních titulků. Reznorovi se film líbil a tak namísto toho, aby skončili s Fincherem u soudu se z nich stali přátelé. Fincher později natočil pro Nine Inch Nails na oplátku videoklip ke skladbě Only. Trent Reznor byl také jedním z prvních lidí, co film viděli a okomentoval ho slovy „really fucking good. And dark!“.

Poslední informací, co vám přinášíme, je fakt, že The Social Network bude prvním filmem natočeným i promítaným ve 4K. 4K je rozlišení filmového obrazu (4096×2160), které nabízí dvakrát detailnější kresbu než nejrozšířenější standard 2K. Aby mohl Fincher této kvality dosáhnout, musel film natáčet na nové RED kamery. Bohužel, technologie 4K je natolik náročná, že se dá počítat s tím, že se film v drtivé většině českých kin film objeví pouze ve kvalitě 2K.

Zde vás již čeká teaser trailer, který toho bohužel příliš neprozrazuje. Upoutávka je dosti atypická a pokračuje v koncepci odkládání zvěřejnění jakéhokoli záběru z filmu, kterou marketing The Social Network rozvíjí, a to i přesto, že do premiéry filmu už zbývá pohých pár měsíců (datum premiéry je stanoveno na 1.10 ve světě, 4.11. u nás).

Teaser trailer:

Zdroje: www.thesocialnetwork-movie.com, www.theninhotline.com, www.firstshowing.net

Články obsahující informace o Fincher:

Muži, kteří nenávidí ženy
31. 12. 2011 – 16.46

Aktuálně: "Je tam příliš análního znásilňování" vtipkuje Fincher o svém novém filmu
16. 11. 2011 – 17.07

KRRR! 2011: 70mm film v Krnově
7. 4. 2011 – 1.55

Králova řeč triumfovala na Cenách Akademie
28. 2. 2011 – 2.17

další články...

Alejandro González Iñárritu je českému divákovi dobře znám. Jako jeden z mála mexických filmařů (jediný jiný režisér, co mě napadá, je Guillermo del Toro) se v ČR dočkal velké distribuce i dobrého přijetí u diváků u všech svých celovečerních filmů - Amores perros – Láska je kurva, 21 gramů i Babel. V současnosti slaví velké úspěchy v Cannes se svým nejnovějším počinem Biutiful (chyba v pravopisu je záměrná).

Oblíbený Javier Bardem (Tahle země není pro starý, Hlas moře, Goyovy přízraky, Vicky Christina Barcelona) hraje bývalého narkomana, kterému zůstávají pouhé dva měsíce života. Pozorujeme ho, jak se vypořádává se vztahem s ex-manželkou (prostitutkou s bipolární poruchou), dvěma dětmi, africkými imigranty, homosexuálním čínským párem a ne zrovna čestným policistou, starým přítelem. Iñárritova stálá témata – smrt, globalizace a její důsledky na mezilidské vztahy – jsou tak přítomná i ve filmu Biutiful a ten po tematické stránce z jeho tvorby nijak nevybočuje. Navíc se Iñárritu vrací k Amores Perros tím, že film nechává opět kompletně namluvit ve španělštině (21 gramů je celý anglicky, Babel z velké části, díky jeho roztříštěnému příběhu, který se rozbíhá po celém světě, v něm ale můžeme zaslechnout jazyků vícero) .

Většina prvních recenzí film oceňuje jako klenot letošních Cannes, s přesnou a fascinující režií a skvělými hereckými výkony. Jediný negativní ohlas, který jsem stihl zaregistovat, se týká scénáře, který prý postrádá jasný ústřední motiv a vždy se mu nedaří diváka zaujmout. Recenzí je ale zatím poskrovnu.

Před několika chvílemi se na internetu objevil první promo trailer Biutiful, který vám tímto přinášíme.

Krátký promo trailer:

zdroj: firstshowing.net, theplaylistnation.blogspot.com

Články obsahující informace o Iñárritu:

MFF San Sebastian - 16 adeptů na Zlatou mušli
5. 9. 2011 – 11.49

Aktuálně: Národní kandidáti na oscarové klání – užší výběr
20. 1. 2011 – 17.27

Domů na Vánoce
24. 11. 2010 – 14.13

Aktuálně: Národní kandidáti na oscarové klání - seznamte se. Část druhá.
2. 10. 2010 – 12.59

další články...

Kdo by čekal tak prozíravý marketingový tah od někoho, kdo tolik pohrdá konformní společností? Projekt Marilyna Mansona Phantasmagoria: The Visions Of Lewis Carroll každopádně dochází svého znovuoživení právě v době, kdy ve světových kinech doznívá nadšení i roztrpčení z Carrollovy Alenky v říši divů (r. Tim Burton, USA 2010). O Mansonově celovečerním režijním debutu se hovořilo poprvé před 5 lety. Tehdy se prestižní francouzská společnost Wild Bunch pokoušela formou pre-sale prodat práva ke snímku a k počátečnímu rozpočtu 5 – 7 milionů $ tak zajistit další finanční zdroje. Neúspěšně. O rok později, v roce 2006, pak vznikl teaser trailer, který ale nikdy nebyl zveřejněn. Až nyní.

Je nasnadě, že Mansonův pohled na tvůrce Alenky je téměř dokonalým protipólem Burtonovy uhlazené a velkolepé verze světa za zrcadlem. Příliš krve, samoúčelná nahota, násilí či zlověstná atmosféra nejsou tím, co by potenciální distributory zrovna lákalo a vzbuzovalo důvěru v tento projekt. Na druhé straně však stojí pozornosti hodné herecké obsazení, v jehož čele je tedy obligátně Manson v roli Lewise Carrolla, dále pak Lily Cole (Imaginárium Dr. Parnasse, 2009) v roli Alenky, ale i Tilda Swinton (Orlando, 1992; Michael Clayton, 2007) či Evan Rachel Wood (Užívej si, co to jde, 2009). Snad právě některé z těchto jmen by mohlo Mansona, který nyní oznámil svůj návrat k tomuto projektu, podpořit v jeho snaze sehnat na film finance.

Závěrem krátká synopse, ať víte, nač se můžete těšit, či o co (naštěstí) přijdete: Viktoriánská Anglie. Pronásledovaný spisovatel je v odlehlém zámku mučen bezesnými noci a vizemi dívky jménem Alenka. Shledává, že se sám stává výplodem své mysli. „Nyní znají všechny mé noční můry mé jméno.“ Je to Lewsi Carroll. Vyděšený, co ho čeká každou další noc.

Zdroj: Theplaylist.blogspot.com

Články obsahující informace o Alenka v říši divů:

Králova řeč triumfovala na Cenách Akademie
28. 2. 2011 – 2.17

Nominace na Oscary vyhlášeny
25. 1. 2011 – 22.27

Satellite awards 2010 - první krok k oscarovému klání
20. 12. 2010 – 22.50

Aktuálně: McQueen i Jarmush chtějí Fassbendera
16. 9. 2010 – 21.38

další články...

Kytarista a skladatel progresivně rockové formace The Mars Volta Omar-Rodriguez Lopez předvede na letošním ročníku Rotterdamského filmového festivalu svůj – pokud je řeč o komerční distribuci – debut The Sentimental Engine Slayer.

Omar-Rodriguez Lopez je velice plodný hudebník, který od roku 1996 stihl vydat třicet dva nahrávek, ať už jako sólový umělec, nebo člen The Mars Volta, At-the Drive-In či De Facto. Vyzkoušel mnoho hudebních stylů, od progresivního rocku po dub a noise. Sám říká, že svůj čas dělí mezi tvorbu hudby a filmů, přičemž žádný svůj film ještě nepředstavil širokému publiku a točil pouze „do šuplíku“ a pro blízké.

Pro The Mars Voltu (mimochodem, název kapely vznikl podle Cerica Bixlera-Zavaly, zpěváka kapely, spojením názvu planety a výrazu užívaného Fredericem Fellinim označujícím novou scénu po její změně) natočil Omar-Rodrihuez Lopez již několik videoklipů, přičemž ochutnávku singlu Cotopaxi si můžete přehrát pod tímto odstavcem, klip ke skladbě Asco Que Conmueve los Puntos Erógenos zde.

The Sentimental Engine Slayer bude vyprávět příběh mladého muže, ztvárněného samotným Omarem-Rodriguezem Lopezem, který se rozhodne odhalit rodinné tajemství (autorem scénáře je také Omar). Na internetu se sice objevilo více informací o zápletce, nicméně mnohé z nich si odporují, proto bude lepší na její shrnutí počkat až po premiéře. Jisté je ale to, že se příběh bude odehrávat v El Pasu, místě, kde Omar vyrůstal, a že ve filmu bude vystupovat i jeho bratr Marcel.

Podle upoutávek bude film po formální stránce využívat především sytých barev a častých nediegetických zvuků s typickým Lopezovým rukopisem. Omarova imaginace ve videoklipech bývá často přirovnávána k té surrealisty Alejandra Jodorwskyho, upoutávky ale naznačují odklon od takové praxe.

Výkonným producentem filmu je John Frusciante, dlouholetý Lopezův přítel a bývalý kytarista skupiny Red Hot Chili Peppers. Omar v několika interview vyvrátil, že by se Frusciante jakýmkoli způsobem podílel na hudební stránce filmu a upozorňoval čtenáře, že se nebude jednat o hudební film v jakémkoli smyslu.

Před pár hodinami se také na internetu objevil něco přes dvě minuty dlouhý výňatek z filmu, který naleznete pod tímto článkem společně s jeho upoutávkou.

Trailer:

Scéna z filmu:

Je to téměř rok, co si nenápadný snímek Sweetgrass odbyl světovou premiéru na Berlinale. Už tam získal velmi dobré ohlasy, ale jeho jméno se začalo častěji objevovat až po projekcích na dalších velkých festivalech (New York, AFI, IDFA). Díky zakoupení do americké distribuce mu věnovali místo i některé velké zahraniční deníky.

Celovečerní dokumentární film sleduje těžký život kovbojů na jednom z posledních rančů v Montaně. Jejich každodenní život je naplněn pouze jedinou starostí: postarat se o stádo ovcí, které čítá několik tisíc kusů. Přesun na místo ideální pro pastvu, jenž je umístěné vysoko v horách, trvá stádu dlouhé týdny a pro oko diváka skýtá podmanivou podívanou na život samotářských pastevců, podbízivé panoramata krajiny a neklidně se vlnící masu rozpohybovaných zvířat.

Za snímkem stojí manželský pár Lucien Castaing-Taylor a Ilisa Barbash. On je profesorem antropologie, vizuálních a environmentálních studií na Harvardu a jeho žena působí jako kurátorka vizuální antropologie v Peabody Museu tamtéž. Oba se na projektu podílejí až s autorským nasazením a zastoupili dohromady režii, produkci, střih i kameru (tu však po horách tahal výhradně manžel). Pouze se zvukem si nechali poradit od experimentálního hudebníka Ernsta Karela. Původně ani z celého projektu nezamýšleli udělat celovečerní film, postupem času však natočeného materiálu přibývalo a koncepce se ujasňovala.

Sweetgrass totiž vznikal neuvěřitelných osm let. Od roku 2001 byl po tři roky nárazově natáčen a následně se na dlouhý čas přesunul do postprodukce. Lucien Casting-Taylor  a Ilisa Barbash pak museli z celkem 200 hodin materiálu sestříhat film, který má ve výsledné podobě 101 minut. Sweetgrass však není jediným výsledkem několikaletého úsilí. Z mnoha vystřižených scén, které se do snímku nehodily, byly udělány video instalace, jenž se umístili do galerie. Styl  filmu je totiž výrazně minimalistický, využívající dlouhých záběrů, které mají ve výsledném průměru délku ke čtyřem minutám. Nebylo tedy problémem z vybraných kusů sestavit krátké videoartové dílo.

Je otázkou, čemu se nakonec Sweetgrass nejvíce podobá. Mnozí říkají, že je to po dlouhých letech konečně opravdový filmový western. Snímek díky svému „oslavování“ jednoduchého, avšak drsného života, asociuje například Flahertyho nejúspěšnější dílo Nanuk, člověk primitivní. V současné dokumentární rovině připomíná obrazově vypiplanou Qatsi trilogii Godfreye Reggia, Baraku či Home. Stejně tak můžeme snímek chápat jako jakousi alternativu na současný trend vyprázdněné narace a filmů, které postrádají hlavního hrdinu.

Trailer 1:

Trailer 2:

Koprodukční francouzsko-španělský snímek (originální název La mujer sin piano) Javiera Rebolla získal ocenění na letošním Filmovém festivalu v San Sebastianu za režii. Film vypráví o typické obyvatelce Madridu, ženě v domácnosti, jež se plně oddala rodině.

Hlavní mužskou roli ve snímku Woman without Piano získal český herec Jan Budař. Představuje v něm polského dělníka Radka.

Prozatím není známo, zda Woman without Piano půjde do české distribuce.

Jedná se již o druhý oceněný film ze San Sebastianu, na němž se podíleli čeští umělci – v roce 2005 byl na tomto festivalu oceněn snímek Bohdana Slámy Štěstí a  Aňa Geislerová převzala cenu za nejlepší herecký výkon v tomto filmu.