Zahájit recenzi popisem zápletky působí triviálně, snad až bezradně. V některých případech však nelze odolat: snímek Humr (2015) zve do neurčitě datované budoucnosti, kde na nezadané čeká internace v nápravném zařízení. Pokud si tito do šesti týdnů nenabalí vhodný protějšek, budou proměněni ve zvíře dle vlastního výběru. Kdesi v dosahu ústavu rozvíjí své aktivity tajemné hnutí odporu, které po vzoru …

Já, Olga Hepnarová již před distribuční premiérou vzbudila jako jeden ze zahajovacích snímků na letošním Berlinale značnou pozornost a stala se dalším nadějným dokladem rozchodu mladého českého filmu s provinčností. Není divu – snímek ztělesňoval snad všechny znaky, které jsou pro festivalové dramaturgy rozhodující. Debutující režiséři (Petr Kazda a Tomáš Weinreb) se utkávají s komplikovaným a kontroverzním tématem a i …

Žánrové filmy se v posledním období dostávají v naší kinematografii opět do kurzu a zdá se, že jejich mladí tvůrci si dobře uvědomují, v čem české pokusy v minulých letech selhávaly. Především se odpoutávají od nápodob či parafrází importovaných vzorů a uvažují nad možnostmi přirozeného propojení ustálených motivů a způsobů vyprávění s lokálními specifiky. Vydařené hororové příspěvky z minulého roku …

I když se stále hovoří o tom, jak český film nebyl v posledních letech zrovna v dobré kondici, rozhodně se nedá říct, že by mu chybělo kvalitní režisérské jádro. V poslední době můžeme do spolehlivého filmařského „kádru“ zařadit především Jana Prušinovského, Petra Zelenku, Bohdana Slámu či Marka Najbrta. Nicméně s výjimkou Petra Zelenky chyběl tvůrce, který by v sobě spojoval …

Výběrová sekce českých snímků na lednovém Festivalu krátkých filmů letos nabídla pozoruhodný průřez tvorbou nastupující generace filmařů. Výběr byl dostatečně reprezentativní už proto, že obsáhl čtyři výchozí pozice, které se dnes nabízejí pro začínající režiséry (absolvování katedry režie FAMU zaměřené primárně na rozvoj autorského stylu, studium na FAMO/VOŠ Filmové ve Zlíně – dílnách filmového řemesla a funkčního vypravěčství, zkušenost se …

Seznamte se: Fúsimu (Gunnar Jónsson) táhne na pětačtyřicet a žije kdesi na Islandu s matkou i jejím výstředním přítelem. Náš protagonista nepobral příliš sociální inteligence; o zbytku se pak lze pouze dohadovat, Fúsi totiž žije ve svém málomluvném světě, do něhož výrazněji nakoukne jen málokdo. Kontrolní otázka zní, zda by nás měl tento korpulentní antihrdina vůbec zajímat. Ani trochu, pokud …

Jakub Jiřiště
Rok 2015 rozhodně nebyl filmovou hostinou, zvláště ne pro diváka, který závisí na domácí distribuci a tuzemské festivalové nabídce. Slabší úroda byla znát i na festivalu v Karlových Varech, který mi navzdory pečlivé přípravě filmového rozvrhu nabídl nakonec pouze jeden strhující divácký zážitek (film Krisha – viz níže), přičemž v předchozích ročnících jich bylo vždy několik. Rovněž mému černému …

Celovečerní debut studenta střihu na pražské FAMU je milým překvapením. Nenasytná Tiffany žánrově obohacuje domácí film, který od přelomu století opanovala společenská dramata a lidové komedie. Devětadvacetiletý Andy Fehu pak z obecnějšího pohledu vnáší svým snímkem čerstvou krev do zkornatělé produkce české kinematografie.
Bez kocoviny
Nenasytná Tiffany zapadá do vlny nových debutů mladých tvůrců, aniž bychom chtěli „vlnu“ ihned asociovat s navracejícím …

Předesílám, že nezamýšlím následující text postavit výhradně na soupisu kuriozit, které se pojí s jednou nechvalně známou sektou. Informačně hutný a kriticky zaostřený dokument o praktikách scientologie by k tomu nepochybně sváděl, jenže afektované navážení do scientologů nevyžaduje prakticky žádný intelektuální výkon. Abych nebyl špatně pochopen, rozhodně tím nenavádím k bezhodnotovému popisu, nezaujatý přístup zde není ten správný. Hledejme proto …

              Petr Zelenka se vrací po dlouhých sedmi letech, aby svým dalším počinem pro filmová plátna opět zahýbal usedlými jistotami domácí kinematografie. Zvolené téma mnichovského traumatu dopředu budí očekávání, že se po dlouhodobém úhoru dočkáme poctivé a dostatečně bezohledné reflexe toho, co nám dodnes zbylo ze sdílené duše národa. Mnichov je nejen pro Zelenku symbolem typicky českého sklonu k historickému alibismu, …