Domů » DVD / Blu-ray

DVD Hranice ovládání

Desátý celovečerní film Jima Jarmusche připomíná svojí strukturou labyrint: hlavní hrdina se musí skrze neprůhledný systém znaků a zpráv dostat ke svému cíli a splnit úkol. Je to ovšem podivný labyrint bez středu a bez okrajů, tvořený mícháním a zrcadlením širokého pole kódů.

Hranice ovládání nejsilněji navazuje na Jarmuschovy předešlé snímky Mrtvý muž a Ghost Dog – Cesta samuraje, se kterými je spojuje motiv zabijáka-umělce, který prochází podivným těžko čitelným světem. Hlavní hrdinové všech tří filmů píší „poezii násilí“. Johnny Depp aka William Blake, inkarnace mystického anglického básníka a malíře, přichází jakožto bezvýznamný úředník do džungle divokého západu a stává se z něj obávaný pistolník, Forest Whitaker aka Ghost Dog, černý samuraj, prochází civilizační městskou džunglí ovládanou mafiánskými klany. Oba překračují hranici smrti, za kterou si další život pouze „vypůjčují“. Jejich žití na dluh se jim odměňuje nabytím schopnosti porozumění „kódu džungle“. Isaach De Bankolé jako černý ninja s nimi má společnou právě onu nadpřirozenou schopnost „čtení“. O jeho postavě víme pouze to, že plní jakési tajemné úkoly na základě postupně získávaných informací, za nimiž se snad skrývá smysluplný vzorec kauzálních příčin. Na rozdíl od Williama Blakea a Ghost Doga není „mrtvým mužem“, jeho status se nachází jinde: „Mezi námi jsou ti, kteří mezi námi nejsou.“, „Já nejsem mezi nikým.“ Blake i Ghost Dog dostali dar nazírat svět příčin a následků ve své plnosti, ale nejsou schopni se z něj vymanit, hrdina Hranic ovládání je nad kauzálním světem – je mimo „hranice ovládání“.

Z hlediska divácké percepce se jedná patrně o nejkomplikovanější Jarmuschův snímek. Jeho sledování vyžaduje čistou a nepředpojatou mysl zenového učně. Jarmusch má pověst gurua nezávislého filmu, který své „podivné“ minimalistické filmy tvoří s intuitivní lehkostí. Minimalistická estetika jeho prvních filmů vznikla v kombinaci omezených prostředků a schopnosti improvizace. Hrdinové jeho fikčních světů se částečně pohybují v jiném prostoru. Fikční skutečností proplouvají na základě odlišného, obtížně čitelného kódu, který je ustanoven kdesi v hlubinách nevědomí. V Hranicích ovládání je tento přístup doveden nejdále, neboť veškeré jednání hlavního hrdiny pramení ze čtení tohoto skrytého kódu povýšeného na modus vivendi. Narativní schéma je poměrně jednoduché a cyklické – tvoří je řetězec podobných scén: cesta vlakem; schůzka v kavárně; podivné rozhovory na nejrůznější témata, jež spojuje „paměť“ (paměť hudebních nástrojů, paměť molekul, paměť starých filmů, paměť předků); předávání skrytých informací; návštěvy galerie; hotelový pokoj; meditační cvičení. To vše vede k jednoznačnému cíli, aniž by byly explicitně vyjádřeny pohnutky veškerého dění. Není však důležité ani tak moc PROČ nýbrž JAK.

Informační vrstva důležitá pro pochopení „smyslu vyprávění“ je už od prvního záběru nastavená na stejnou hladinu: vidíme Isaacha de Bankolé v jednom ze svých barevně laděných obleků jak v omezeném prostoru kabinky letištních toalet provádí soustředěné pohybové meditační cvičení. Jarmusch nám nikde neodkrývá ve své výmluvnosti víc, pouze kupí další a další informace, shluky znaků a šifer, obklopuje nás tajemným vesmírem skrytých významů, aluzí a metatextů a zdá se kroužit kolem středu, jehož poznání je nám až do konce zlomyslně zapovězeno – takový výklad by byl jistě možný, ale ve své frustraci obviňující režiséra ze škodolibého a prvoplánového tmářství poněkud povrchní a banální. Mnohem zajímavější je taková interpretace, že žádný střed není.

Ve fikčním světě Hranic ovládání má téměř každý prvek stejný význam. Všechno se promítá v labyrintu zrcadlení – umění tvoří obraz reality a realita tvoří obraz umění (hrdina si prohlíží obrazy v galerii, jejichž obsahy korespondují s tím, co se kolem něj odehrává) a každá informace může být klíčová. Divák se spolu s hlavním hrdinou pohybuje ve světě jakéhosi významotvorného bujení, ve kterém je třeba smysl věcí teprve nalézt a vytvořit si nové struktury kauzality. Jarmusch rozbíjí navyklý komunikační kód a nabízí nám místo něj svobodný a čistý svět hry – podobně jako Alenka překračujeme zrcadlo a vstupujeme do světa divů, ve kterém je nám dána možnost nového a svobodného čtení.

Fikční svět, který by poskytoval neomezený počet arbitrárních znaků, a tudíž nesl i neomezené množství arbitrárních významů, by byl ovšem nudný. Neměl by žádný řád, kterým by jej bylo možné uchopit. Ve své nekonečné bez-řádnosti by byl pouze nečitelným chaosem – z logického hlediska by se jednalo o čistě tautologický svět, ve kterém „cokoliv reprezentuje cokoliv“. Kouzlo Hranic ovládání je v tom, že přes svoji interpretační svobodu zde řád je – jeho interpretace nejsou neomezené. Řád je zde vytvářen pomocí stereotypů. Cyklicky se opakující a zrcadlící se prvky nabývají specifického významu – stávají se nositeli nového čtecího kódu. Celý film provází opakování, dávající vyprávění tvar spirály. Každé opakování s sebou nese i změnu a posun na novou úroveň. Pravidelně se opakující schůzky na odlišných místech; tajné zprávy skryté v krabičkách od zápalek, lišících se barvou; téměř totožné obleky hlavního hrdiny, jejichž barevný odstín se zdá korespondovat s laděním krajiny; rituály pohybového cvičení; pravidelně objednávané dva šálky kávy v různých prostředích, to všechno vytváří na jedné straně stereotypy, které nám dávají jistotu uchopitelnosti a na druhé straně vytváří vždycky něco nového, co posunuje dění ke svému cíli.

To vše tvoří skrytou strukturu podivné logiky, jíž nemůžeme pojmout racionálně, ale můžeme se jí nechat unést – můžeme přistoupit na hru a bez zbytečných otázek následovat hlavního hrdinu. Můžeme nahlédnout novým možnostem citlivosti ke čtení krajiny a čtení města (města a krajiny mají také svoje specificky čitelné jazykové kódy), ve kterém se hrdina pohybuje s neomylným instinktem zvířete. Pokud překročíme hranici, veškeré otázky nahradí plavba po nově objevované cestě podobné logice snu, která sice není přenositelná do racionální logiky bdělého stavu, ale přesto je vnitřně konzistentní a jaksi interpretačně úplná.

České vydání Hranic ovládání tvoří 95. díl série Film X Edice Respekt v jejím tradičním papírovém obalu. Po vložení do mechaniky naběhne DVD menu bez doprovodných reklam a ukázek z jiných filmů. Překvapila mě absence jakékoliv doprovodné hudební stopy při zobrazeném menu. Součástí disku jsou dva bonusy, první je padesátiminutový dokumentární film o natáčení Ze zákulisí Jima jarmusche (Behind Jim Jarmusch), ve kterém se kromě záběrů na Jima Jarmusche, záběrů na herce, pár scének z natáčení a několika Jarmuschových postřehů týkajících se filmů, tvorby, života a kouzla Sevilly (místo natáčení části filmu, během které dokument vzniknul) nic moc nového nebo zajímavého nedozvíme. Druhým bonusem je Bezejmenná krajina – několikaminutový klip s hudbou japonské kapely Boris se záběry na pohybující se krajinu, jejíž hudební stopa tvoří výraznou součást estetiky Hranic ovládání. Jazykovou nabídku tvoří pouze originální znění v Dolby Digital 5.1 a možnost českých titulků.

Bitrate:

Menu:

Screen:

Doporučujeme

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 1. 6. 2010 ve 1.31 a zařazen do kategorie DVD / Blu-ray ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář



Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.