Domů » Festivaly, Filmy, Recenze

KVIFF: Podezřelá skrývá hloubku v jemné symbolice, Zločiny budoucnosti se utápí ve fascinaci vlastním světem

Filmový festival v Karlových Varech přinesl mnoho očekávaných novinek i překvapivých diváckých oblíbenců. Před českým publikem stanulo také několik snímků ustálených režisérských jmen, které na festival dorazily po předchozím promítání v Cannes. Jedná se o  Zločiny budoucnosti Davida Cronenberga a Podezřelou Park Chan-wooka. Druhý jmenovaný titul navíc v srpnu vstupuje také do české distribuce.

Zločiny budoucnosti

Jak moc lze modifikovat vlastní tělo? Kde se potkává hranice přirozenosti a znechucení? A komu vlastně lidské tělo patří? Odpovědi hledá nový snímek Davida Cronenberga Zločiny budoucnosti (2022) uvedený v karlovarské sekci Půlnoční filmy. Po osmi letech se král body hororu vrací v příběhu odehrávajícím se v dystopické vizi blízké budoucnosti.

Protagonista Saul skrývající tvář pod kápí v podání Vigga Mortensena plně využívá možností svého organismu, který dokáže vytvářet nové dosud neobjevené orgány. V rámci uměleckého aktu spolu s partnerkou Caprice tyto orgány před zraky dychtivých diváků ze své tělesné schránky extrahuje.

Cronenberg zavádí diváky přímo do středu neuchopitelné subkultury. Bez úvodu či varování buduje svět zdánlivě blízký, přesto fungující dle nevysvětlených pravidel. Premisa filmové reality operuje na základě myšlenky, že lidské tělo je tvůrčí materiál, který lze dle libosti měnit, upravovat a zdokonalovat. Bolest je v dramatu extenzí slasti a extatické utrpení se přetavuje ve vzrušení. Nová dimenze tělesného potěšení, kterou v budoucnosti již nepředstavuje sexuální styk, nýbrž operace, se ovšem do popředí snímku nikdy zcela nedostává.

Největší přednost thrilleru vytváří nepochybně nápaditá vizuální stránka. Tělesné úpravy znepokojují, hnusí i provokují přesně ve správnou chvíli, i když se divák neubrání myšlence, že režisér mohl ve snaze ukázat opravdu všechno zajít ještě dále. Právě scény, ve kterých se rozšiřují hranice tělesnosti, patří mezi ty nejpůsobivější. Tyto momenty se ovšem na plátně objevují jen epizodicky a roztroušeně, zbytek je věnován fragmentovanému příběhu.

Samotný scénář Zločinů budoucnosti představuje nejslabší stránku celého zážitku, stahující s sebou i pečlivě vybudovaný mikrosvět. Snímek uvádí velké množství postav, rozličných zápletek a zvratů. Navíc předhazuje velkou spoustu otazníků a žalostně málo vysvětlení. Příběh přitom nezaujme ani z poloviny tolik jako atmosféra, proto diváka nic nenutí po odpovědi na tyto otázky aktivně pátrat. Zločiny budoucnosti neposkytují mnoho ucelených myšlenek a diváka nechávají do dystopického vesmíru pouze nahlédnout. Nedostaví se ani tolikrát slibované množství hororové zvrácenosti. Poslepované scény nabízí spíše distancovaně zkoumající náhled do osudů postav a brání se hmatatelným emocím.

Podezřelá

Mysteriózní jihokorejské drama Podezřelá (Decision to Leave, 2022) sleduje vyčerpaného detektiva Hae-joona během vyšetřování smrti muže, který se za záhadných okolností zřítil ze skály. Největším otazníkem případu se stává manželka zesnulého Seo-rae, která i v tváří v tvář smrti zůstává stoicky klidná. Detektiva k téměř hitchcockovské hrdince od začátku táhne nejprve pouhá zvědavost, ale s každým dalším kouskem skládačky se vztah mezi oběma komplexními osobnostmi prohlubuje.

Režisér Park Chan-wook (Old Boy, Komorná) na plátně zhmotňuje postavy, od kterých navzdory možné absenci emocionální vazby nelze odtrhnout zrak. Důvodem není ani tak komplikovaná zápletka jako napětí, které mezi aktéry vzniká. Oba protagonisté mezi sebou již v prvních vteřinách setkání rozehrávají psychologickou hru plnou nebezpečí a útěchy, stesku i touhy. V každém jejich pohledu, nevyřčeném slově i drobném gestu se skrývá nepřehlédnutelná hrozba čehosi nevyhnutelného. I divák s pokračujícím příběhem dochází k zjištění, že tuší to, co postavy samy věděly celou dobu. Jen to úzkostí či snad s vědomým úmyslem nedokázaly vložit do slov.

Propracovaná stylizace, osobitá střihová dynamika i zvuková složka povyšují klasickou detektivku na úroveň díla, které si (nejen kvůli obrovskému množství ukrytých vizuálních metafor) rozhodně zaslouží přinejmenším druhé zhlédnutí. Kamera v Podezřelé pracuje způsobem, který dokáže v jediném záběru říci spletitější příběh než sebedelší dialog. Technická postprodukce zase umožňuje nejen přechody mezi místy a objekty, ale také skrze žánry. Stejně plynule jako se kapka nápoje na hraně hrnku mění v slzu stékající po tváři ženy se i mysteriózní romantické drama stává morbidní komedií.

Julie Šafová

Doporučujeme

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 2. 8. 2022 ve 15.44 a zařazen do kategorie Festivaly, Filmy, Recenze ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář



Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.