MFDF Jihlava před bohatou sklizní

Tisková konference jihlavského festivalu tentokráte uspořádaná v ateliéru výtvarníka Juraje Horvátha na půdě VŠUP se nesla ve smyslově podmanivé atmosféře podzimní zahrady. Pořadatelé symbol zahradnictví či zahrádkářství, přítomný i v opět velmi osobité festivalové znělce, zvolili vzhledem k „dobré úrodě“ letošních dokumentárních snímků i pro jejich společné znaky se zahradou – o obojí je dle ředitele festivalu Marka Hovorky nutné pečovat, aby cosi kvalitního vyklíčilo. Plakát z Horváthovy dílny byl již předtím příznačně odhalen v jedné z jihlavských prodejen s ovocem a zeleninou.

Vzácní festivaloví hosté

Vskutku bohatá sklizeň se uskuteční ve dnech 24. – 29. října 2013 a nabídne celkem 203 snímků z 47 zemí, z nichž 21 bude uvedeno ve světové premiéře. Již delší dobu však platí, že jihlavský festival není pouze událostí plnou zajímavých filmových děl podněcujících k bezprostředním diskuzím, nýbrž přivádí do našich zeměpisných šířek velmi zajímavé hosty nejen z kinematografické sféry. A letos tomu bude nejinak. Nejvyzdvihovanější „celebritou“ je britský spisovatel a aktivista islámského původu Moazzam Begg, který strávil téměř dva roky v kubánské věznici Guantánamo kvůli podezření ze spolupráce s Al-Kájdou. Své trýznivé zážitky sepsal v knize i ve sbírce básní, v Jihlavě však bude působit především jako hlavní účastník Inspiračního fóra určeného především filmovým tvůrcům.

Hned šest Masterclasses poskytne náležitý prostor pro další významné hosty, jakými jsou americký experimentální filmař a přední představitel techniky found footage Craig Baldwin, slovenský „filmový terorista“ Peter Kerekes společně s producentem Ivanem Ostrochovským či legenda animovaného filmu Jurij Norštejn právě pracující na celovečerním filmu adaptujícím Gogolovu povídku Plášť. Jedna z Masterclasses bude věnována i izraelskému režisérovi Eyalu Sivanovi, který v Jihlavě uvede svůj snímek The specialist, portrait of a modern criminal (1999) zachycující proces s Adolfem Eichmannem konaný v roce 1961 v Jeruzalémě.

Amerika a předvolební ohlédnutí

I letošní ročník festivalu přináší řadu novinek a zvláštních sekcí. Marek Hovorka zmiňuje dominující tematickou linii prolínající se celým programem: „je to téma Ameriky jako mocnosti, která má neuvěřitelnou schopnost sebereflexe i ambici ovlivňovat životy lidí napříč kontinenty. Amerika je symbolem válek za svobodu i unifikací triků zábavního průmyslu. Proto do této linie zapadají i filmy z české soutěže o české misi v Afghánistánu režiséra Radima Špačka, o tabákovém průmyslu Iva Bystřičana nebo časosběrný portrét dívčí kapely 5Angels Bohdana Bláhovce.“ Ohniskem tohoto pohledu je ovšem samostatná sekce USA Today, která zobrazuje současnou Ameriku očima jejích dokumentaristů. Celkem v ní bude uvedeno pět snímků amerických filmových tvůrců, z nichž dva reflektují příčiny a dopady americké ekonomické krize (Inequality for All, American Winter) a ostatní se dotýkají tématu obhajoby jaderné energie jejími bývalými odpůrci (Pandora‘s Promise), problematiky častých úmrtí na americko-mexických hranicích (The Undocumented) i fenoménu panenství a jeho ztráty v kontextu americké společnosti (Lose Your Virginity).

Neméně zajímavý oddíl bude věnován i historickému průřezu volebními snímky, jímž chce festival přispět napjaté atmosféře před nejdůležitější politickou událostí tohoto roku. Určitě je na místě zmínit, že pořadatelé přehlídky jsou si vědomi nutnosti návštěvníků vypravit se k urnám přímo v Jihlavě, proto nabízí zlevněné volební průkazy a v den D dokonce festival nabídne své vlastní volební studio s nepřetržitým vysíláním aktuálních informací. Co se týče promítaných snímků, díky spolupráci Národního filmového archivu budou ke spatření volební šoty z let 1919-35 z produkce bratří Deglů a několik poválečných volebních agitek a propagandistických kuriozit.

Fascinující experimenty

Velká retrospektiva bude věnována výše zmíněnému experimentátorovi Craigu Baldwinovi, mj. porotci soutěže Opus Bonum. Charakter jeho tvorby nejlépe vystihují slova dramaturgyně sekce Andrey Slovákové: „Baldwin je významný nejen sofistikovaným nakládáním s nalezeným, respektive pečlivě nacházeným materiálem, s jehož historickými a ideologickými reprezentacemi pracuje, ale též komplexním promýšlením otázky znovuprožívání obrazů, které vstupují do veřejného prostoru. Z praktické, právní a etické stránky rozvinul polemiku ve svém filmu Sonic Outlaws, hlouběji se i do tvůrčích souvislostí ponoří ve své přednášce, která je radikálním manifestem o přirozenosti a potenciálu kultury recyklování.“

Z dalších sekcí zmiňme Průhlednou krajinu věnovanou tentokráte přehledu historie íránského dokumentárního filmu od 60. let do současnosti, Fascinaci letos tematicky zaměřenou na nejrůznější zobrazení moře napříč celými dějinami kinematografie a doplněnou i o videoinstalace umístěné v Laboratoriu (Oblastní galerie Vysočiny) či unikátní retrospektivu první ženské režisérky a důležité inovátorky filmového stylu Alice Guy. Festival bude dokonce obohacen o nový promítací prostor, jímž je promítací sál České televize umístěný v Horáckém divadle. V něm se budou promítat premiérově uvedené i již odvysílané snímky vzniklé v produkci či koprodukci této instituce (Parta analog!, Návrat Agnieszky H., Hoteliér, Pod dlažbou je pláž).

Čtrnáct důvodů k radosti

Do festivalových soutěží byla letos vybrána skutečně pozoruhodná a pestrá sestava filmů. Česká radost nabídne 14 prestižních snímků, které chtějí dokázat jak různorodý je současný český dokumentární film. Pozornost jistě vzbudí tematicky unikátní počin Pavla Štingla Eugéniové, jenž se zabývá stopováním vědeckého i širšího kulturního fenoménu pěstování „lepší lidské rasy“. Léta rozsáhlého historického výzkumu, vizionářská práce s animací a mírně esejistický přístup jistě dávají tušit, že vzniklo dílo, které by bylo hřích opominout, stejně jako následující diskuzi s tvůrci. Nové tváři české dokumentaristiky Ivo Bystřičanovi se podařilo zúčastnit se soutěže hned se dvěma snímky. Prvním z nich je ironický situační dokument Mých posledních 150 000 cigaret, v němž režisér empiricky zkoumá vlastní boj se závislostí na nikotinu a hlavní podíl viny hledá u vládně neregulovaných praktik tabákového průmyslu. Druhý Bystřičanův snímek Dál nic se ironickou nadsázkou v lecčems podobá svému předchůdci, ale v tomto případě se zaměřuje na absurdní přešlapování kolem nerealizovaného posledního úseku rozestavěné dálnice D8.

Z utěšeně se rozrůstající kolekce tematicky originálních dokumentů podpořených kanálem HBO pronikl do soutěže snímek Velká noc Petra Hátleho, vytvořený v dynamické mladé společnosti Nutprodukce. Jedná se o obraz zvláštní subkultury těch, kteří v noci žijí a ve dne spí, tedy prostitutek, prodavaček, skladníků či non stop „pařičů“, jejichž životy jsou poznamenány nenaplněnými touhami. Režisér Radim Špaček naopak slibuje akční „podívanou“ ve svém novém díle Incoming sledujícím práci Provinčního rekonstrukčního týmu, který působí v Afghánistánu, zejména během často se opakujících poplachů. Show! Bohdana Bláhovce se naopak snaží na intimním portrétu dívčí kapely 5Angels vystihnout obludný rozměr manažerských tužeb, který překračuje jakékoliv hranice, za nimiž končí rodičovská role a péče. Chybět nebude ani stálice jihlavského festivalu – Vít Janeček, který se ve snímku Léčba dějin zaměří na konkrétní osobnost odvážného politika Františka Kriegela, skrze níž reflektuje v nečekaných náhledech lidská práva a dědictví myšlenek. Do České radosti nakonec pronikly i dvě rozšířené verze televizních dokumentů Víta Klusáka a Filipa Remundy (Dobrý řidič Smetana, Život a smrt v Tanvaldu), které chtějí být nezávislými režisérskými verzemi a z větší perspektivy nahlédnout kontroverzní témata, která hýbou aktuální českou společností.

Pestrý průřez světovým dokumentem

Soutěžní sekce Opus Bonum zaměřená na aktuální tendence světového dokumentu letos nabídne 12 pozoruhodných filmů. Některé z nich se do výběru probojovaly díky inovativnímu uchopení formy a jejího splývání se zvoleným tématem, jako je tomu například u snímku Philippa Hartmanna Time goes by like a roaring lion, do něhož autor otiskuje subjektivní zážitek chronofobie – strachu z plynutí času a pocitu bolesti z každé nadcházející minuty, s níž se vyrovnává skrze koláž obrazů a historek týkajících se okolního dění. Jiné snímky se z odstupu zaměřují na sociální či etnografická témata, ať už je to korejský dokument Tour of Duty (Park Kyoung-tae, Kim Dong-ryung) – zpověď tří žen, které se kvůli přítomnosti americké základny v blízkosti jejich vesnice pod tíhou okolností živily jako prostitutky, či čtyřhodinová filmová encyklopedie Thawathosamat (Punlop Horharin) pojatá jako vyčerpávající přehlídka nejrůznějších thajských náboženství, omezená pouze na observační záběry rozličných obřadů bez jakéhokoliv komentáře.

Další forma střihového snímku pracujícího s archivními záběry je zastoupena italským filmem Barbaric Land (Angela Ricci Lucchi a Yervant Gianikian), který analyticky zkoumá projevy Mussoliniho fašismu v kolonizované Etiopii třicátých let, ale také snímkem Our Nixon (Penny Lane), rozsáhlým sestřihem FBI zabavených záběrů natočených poradci amerického prezidenta, jež po čtyřiceti letech mohly opustit vládní trezor. Snímek jich používá ke zodpovězení otázky, kde končí soukromí a začíná politika. Další dvojicí snímků je rovněž zastoupeno bezprostřední zobrazení nedávného arabského revolučního dění. Snímek The Uprising (Peter Snowdon) nabízí materiál natočený „zevnitř“ formou amatérských videí umístěných na YouTube, jelikož nejlepší způsob, jak pochopit chaos, je stát se jeho součástí. Naopak CROP (Johanna Domke, Marouan Omara) sleduje jednoho ze zraněných reportérů egyptských novin upoutaného na nemocniční lůžko a odkázaného pouze na informace z médií, čímž odkrývá fungování egyptského zpravodajství i samotného režimu.

Voodoo, doping a vietnamská smetánka

Nevšední zážitky nabídne i soutěž filmů ze střední a východní Evropy Mezi moři: krátce zmiňme například The Art of Disappearing (Bartek Konopka, Piotr Rosolowski) o kuriózní návštěvě haitského voodoo kněze v socialistickém Polsku, bulharský snímek The Last Black Sea Pirates (Svetoslav Stojanov) sledující skupinu společenských outsiderů snících o nalezení bájného pirátského pokladu na pobřeží Černého moře, film Regia (Diana Groó) rekonstruující osud historicky první rabínky zachycené na jediné fotografii či zábavné lotyšské dokudrama My Family Tree (Una Celma) procházející pohnutými dějinami severovýchodní Evropy na pozadí příběhu obyčejné rodiny, který je podán skrze archivní i inscenované záběry.

Za pozornost stojí i snímky uvedené mimo soutěž v sekci Zvláštní uvedení, například mapování cesty britského socialismu po druhé světové válce ve snímku Kena Loache The Spirit of ’45 či Armstrong Lie Alexe Gibneyho, časosběrný dokument o slavném cyklistovi, který měl být kronikou jeho úspěšného návratu po vážné chorobě, ale dopingová aféra z něj učinila působivý obraz rychlého a hlubokého pádu z vrcholu kariéry. Chybět nebude ani nový snímek Fredericka Wisemana At Berkley, další pronikavá observace, zaměřená tentokráte na prestižní univerzitu, která se musí vyrovnat s rapidně omezeným rozpočtem a navzdory tomu udržet dosaženou kvalitu výuky. Lukáš Kokeš (mj. porotce České radosti společně s Klárou Tasovskou a Vratislavem Brabencem) v této sekci uvede svůj nový snímek V.I.P./Vietnamese Important People, ojedinělou sondu do života vietnamské komunity v České republice, v níž se probouzí snahy proniknout z okrajové sociální pozice do lepší společnosti.

Kam z kinosálů?

Na závěr se ještě krátce zastavme u doprovodného programu, který stejně jako filmy slibuje pestrou paletu zážitků. Návštěvníci budou mít možnost zúčastnit se celé řady dílen, zaměřených například na téma undergroundové kinematografie 80. let, vytváření identity českého dokumentárního filmu od konce 20. let, kritickou online platformu Artyčok.tv či na uvádění filmů z archivu Státní bezpečnosti bývalým politickým vězněm a plukovníkem BIS Františkem Stárkem. Literárněji založení účastníci festivalu jistě nepohrdnou některým z připravených autorských čtení, například si rádi poslechnou Štěpána Hulíka, který bude během pátečního odpoledne předčítat ze své knihy Kinematografie zapomnění, či rabína Karola Sidona a jeho povídku z nové autobiograficky laděné sbírky Brány mrazu a jiná próza. Nebude chybět ani prostor pro rozhlasové dokumenty, které letos obsáhnou bloky Politický dokument – tři pohledy na současnost, Otevřené dějiny a Hledání příběhu. Zahraniční rozhlasové dokumenty budou zastoupeny v poslechové přehlídce netradiční tvorby kreativního britského producenta Alana Halla.

Odpočinek od filmové smršti zajistí i řada divadelních projektů souborů Vosto5, Unicorn (s detektivkou pro jednoho herce), Ochotní pro cokoli a divadla TEJP, ale i řada hudebních zážitků. Pozvání přijala například nová hvězda slovenské písničkářské tvorby Katarína Kubošiová vystupující pod názvem Katarzia, skupina Voilá dodávající tradičním francouzským chansonům zcela nový rozměr, Disconnexion propojující disko styl s funky a popem či Swarm Unit, který nabídne neuvěřitelnou a energií nabytou směsici etnických a hudebních stylů.

Rozsáhlý, leč zdaleka ne vyčerpávající průřez letošní nabídkou Mezinárodního filmového festivalu Jihlava nelze tedy ukončit ničím jiným než vážně míněným apelem: vyřiďte si co nejrychleji voličské průkazy a zpestřete si zdlouhavé čekání na výsledky souboje politických stran rozličnými kulturními zážitky i rozšířením obzorů. Zabíjet čas nijak nezaručeným čekáním na změnu se přeci dá i aktivním a smysluplným způsobem a ten stěží nabídne v takové míře jiné místo v republice než právě Jihlava.