Divočiny na Blu-ray: Max a maxipříšerky

V roce 2009 vznikly dvě adaptace oblíbených dětských knih, kterých se ujali auteurští tvůrci. Ti se díky nim ve své tvorbě posunuli výrazně dál, aniž by ztratili cokoliv ze svého specifického rukopisu. Wes Anderson pro převedení předlohy Roalda Dahla Fantastický pan Lišák použil loutky a potvrdil, že ho už primárně nezajímají nedospělí hrdinové, kteří se ocitají na prahu dospělosti, ale naopak postavy otců, kteří se vyrovnávají s odpovědností. Spike Jonze se rozhodl převést do celovečerní podoby útlou ilustrovanou knihu Maurice Sendaka Max a maxipříšerky, ve které je pouhých deset vět, a scénář napsal spolu s Davem Eggersem bez jakéhokoliv přispění Charlieho Kaufmana, jehož scénáře Jonze předtím režíroval.

Zpětně se ukázalo, že rukopis Charlieho Kaufmana a Spika Jonze není zase tak odlišný, když pro oba je hlavní proniknout pod kůži hlavní postavy a nahlédnout do její mysli. Jonze v Maxovi a maxipříšerkách zachází ještě dál než ve svých dvou předchozích počinech, protože už si nevystačí s „pouhým“ filtrováním dění skrze ústředního protagonistu, cca. desetiletého Maxe.  Na toho se napojuje celá formální stránka díla, především styl, který odpovídá jeho kognitivnímu aparátu. Jeho vnímání se přizpůsobuje střih, jehož rychlost je proměnlivá podle podstaty scény; kamera, pro kterou je typické časté užívání hlediskového záběru; mizanscéna, u které je důležité rozestavení postav podle jim přisouzených rolí; i hudba – písňové texty Karen O. a jejího dětského sboru vyjadřují Maxovy emoce a myšlenkové pochody.

Z Kaufmanových scénářů, režírovaných Spikem Jonzem (V kůži Johna Malkoviche a Adaptace), nejsou výborné filmy jenom díky scenáristovým neotřelým nápadům, ale i díky režisérově poetice, která je při srovnání s podobnými díly výlučná. Platí to i pro Maxe a maxipříšerky. Kniha Maurice Sendaka není příliš poučná, protože vypráví o tom, že děti jsou děti, a tak by se jim mělo jejich dovádění odpouštět. Navíc neposkytuje dostatečné pozadí pro fantaskní dobrodružství, které hrdina zažije ve svém pokoji/na představovaném ostrově s divokými stvořenými. Film naopak Maxovo jednání motivuje, protože je nám v úvodních patnácti minutách představen jako introvertní dítě, jež nemá kamarády, jeho sestra je ve věku, kdy se zajímá o kluky, kteří umí řídit auto, a matka si nachází nového přítele (náznak tzv. Oidipovského komplexu). Příšerky, na které narazí na ostrově, jsou jednak odrazem jeho osobnosti a osobnosti lidí z jeho okolí (matka, sestra, učitel), jednak spolu „přehrávají“ scény, které jsme viděli nebo o kterých jsme např. z úst učitele slyšeli v prvním čtvrthodinovém aktu.

Upoutávka pro změnu vyvolávala dojem, že půjde o oslavu dětské fantazie, která může posloužit nejenom jako útočiště, ale i jako místo k různým zábavným hrám. Překvapivě nakonec nejde o oslavu dětské představivosti, do které je možné se schovat při náznaku sebemenší potíže. Dětská představivost je naopak vyobrazena docela kriticky jako pouhý únik sloužící k vyrovnání se s problémy ze skutečného světa. Film se tak vzdaluje nejenom oceňovaným počinům Guillerma del Tora, Princ bez království a Faunův labyrint, v nichž traumatizující politicko-společenské klima vede k odlišnému vnímání skutečného světa, ale i jednomu celému produkčnímu cyklu vycházejícímu z Nekonečného příběhu, kde se fantaskno podřizovalo konvencím klasického vyprávění namísto toho uměleckého.

Max a maxipříšerky je titul, který si svou výlučností (adaptační, estetickou, žánrovou) vyloženě říká o (znovu)objevení na nosičích pro domácí kina. Minimalistický obal neláká na žádné z divácky atraktivních jmen (režiséra Spika Jonze, autora předlohy Maurice Sendaka či písničkářky Karen O.), ale uvnitř skrývá ve všech ohledech velmi nadprůměrný disk, k jehož audiovizuální prezentaci a bonusovým materiálům je nutné přistupovat velmi specificky.

Nelze očekávat referenční materiál, který by posloužil jako demodisk při předvádění nové plazmové televize a zvukové aparatury. Přitom obrazové a zvukové prezentaci se nedá v podstatě nic vytknout, pokud k oběma složkám přistoupíme s tím, že se snaží věrně reprodukovat „autorskou intenci“. Nevýrazná barevná paleta, u které převažuje podzimní hnědá a žlutá, ostré světlo vytvářející odlesky od objektivu kamery, naproti tomu neostrost některých objektů, přítomnost zrna a rozdíl mezi podáním Maxe a příšerek, když jsou v různých plánech… Při standardních nárocích by se vše výše jmenované dalo považovat za nedostatek, jenže jde o záměr a součást autorského rukopisu, díky kterému Max a maxipříšerky na Blu-rayi vypadají filmově a syrově i stylizovaně zároveň.

Zvuk je na tom velmi podobně. Je možné si vybrat mezi originální stopou v DTS-HD MA a pěti dabingovými v Dolby Digital 5.1., mezi nimiž nechybí ani ten český (mezi čtyřmi zbývajícími je maďarský, polský, turecký a thajský). Původnímu anglickému zvuku překvapivě nedominuje hudba(v montážních sekvencích) či zvukové efekty (v „herních“ – demoličních), ale vše je dokonale vyváženo. Za pomoci zvuků se plasticky vykresluje svět ústřední postavy, kterému na uvěřitelnosti přidává důraz kladený na ambientní efekty prostředí a krystalickou čistotu dialogů. O českém dabingu bohužel nic z uvedeného neplatí. Na úkor ostatních složek se upřednostňují dialogy, což není zrovna nejšťastnější volba, protože výběr dabérů nedopadl zrovna nejlíp, a tak je z Maxe pouze uječený spratek a z „jeho“ příšerek zase pohádkové bytosti s tomu odpovídajícím hlasem.

Bonusová výbava může být pro některé zklamáním, protože může působit dojmem nevyužitého potenciálu. Někoho by určitě zajímal režisérský audiokomentář, který by umožnil nahlédnout do toho, jak Jonze přistoupil k adaptaci předlohy s pouhými čtyři sta slovy, a osvětlil, proč zvolil zrovna takové estetické postupy. Jiný by chtěl informace o kostýmech příšerek či podstatné úloze hudby Karen O. Ani jednoho se bohužel nedočkáme, ale absenci komentáře suplují krátkometrážní dokumenty režírované Jonzeho kamarádem Lancem Bangsem, z nichž si uděláme dobrou představu o samotném natáčení a díky jejich home-video povaze se může pohodová atmosféra z natáčení přenést i na diváka.

Na DVD najdeme pouze čtyři tato nahlédnutí na proces vzniku, na Blu-rayi je jich dvakrát tolik. K nim přibyl ještě HBO film o filmu a další film v podobě adaptace Sendakovy knihy Higglety Pigglety Pop! V životě musí být něco víc, nežli mít vše. Zarážející je ovšem nepřítomnost výborné upoutávky (s písní Wake Up od Arcade Fire), která byla k vidění i v českých kinech, a fotogalerie, zvlášť když se v jednom z dokumentů hovoří o tom, že otec Maxe nafotil na tisíc profesionálně vyhlížejících snímků. Zamrzí i neumístění středometrážního portrétu Maurice Sendaka, který režíroval Spike Jonze společně s Lancem Bangsem. Oproti tomu je potěšující, že všechna videa jsou velmi kvalitně česky otitulkována, a tak jim bez problémů porozumí i neangličtináři. Třináctiminutový film o filmu, padesát pět minut krátkých dokumentů a film o délce dvaceti pěti minut jsou prezentovány v HD.

Nejlepším bonusem na disku je Higglety Pigglety Pop! V životě musí být něco víc, nežli mít vše režisérské dvojice Chrise Lavise a Macieka Szczerbowského, kteří spolu předtím „zanimovali“ kraťas Madam Tutli-Putli. Již jejich předchozí, na Oscara nominovaný počin se vyznačoval velmi zdařilou animací, u které byly nejlépe zpracovány oči, a hladkými přechody mezi odlišnou atmosférou (od hororové k lyrické). Higglety Pigglety Pop! svou zápletkou (útěk z domu) i morálním ponaučením („všude dobře, doma nejlíp“) připomíná Maxe a maxipříšerky. Kvalitativně je ale slabší, protože kombinace herců s animací vytváří nejednotnou poetiku a závěr je zbytečně doslovný.

HBO film o filmu je sice propagačního rázu a část materiálů – rozhovorů – z něj se částečně kryje s kratšími dokumenty, ale je informativnější, než obvykle bývá. Obzvlášť zajímavý je pohled na Jonzeho práci s hvězdnými dabéry příšerek, kteří své role nenamluvili za mikrofonem, ale scény předehrávali ve studiu improvizujícím skutečné lokace. Netradiční postup, jehož „prvenství“ bývá připisováno Verbinského westernové pastiši Rango, byl poprvé použit zde.

Doplňující „featuretty“ se svou stopáží pohybují od jedné do sedmi minut a zaměřují se na různá témata. Vyslechneme si, jak byla v době vydání kniha nejprve špatně přijímaná (negativní kritiky, nízká prodejnost), ale děti se k ní v knihovnách opakovaně vracely, a jak dal Maurice Sendak svolení k adaptaci až Spiku Jonzeovi, který text přizpůsobil svému vidění. Dozvíme se, že pro Maxe Recordse (Max) šlo o první hereckou zkušenost, a tak režisér k natáčení přistoupil netradičně a různě zaujímal Maxovu pozornost pro dosažení požadovaného výkonu – např. nechal dva členy štábu bojovat světelnými meči mimo záběr. Seznámíme se s Maxovou rodinou, jeho mladším bratrem, který pomáhal režisérovi, a otcem, který byl velmi starostlivý a během natáčení hodně fotil, přičemž některé z jeho fotografií i vidíme. Skladatel Carter Burwell ukáže netradiční nástroje, s nimiž pracoval, a řekne, jak přišel k některým melodiím. Podíváme se, jak byl vyřešen problém, kdy pes nechtěl zároveň běžet a štěkat, jak štáb napálil Jonze a jak se ten během pauz bavil s Maxem, kdy natáčeli minutový snímek o útoku upíra. Dokumenty Lance Bangse uzavírá pětiminutovka o přítomnosti dětí na natáčení, čímž se zajistila zábava a podpořila se hravost, která se měla projevit i na snímku.

Max a maxipříšerky skončili pod radarem, protože v zámoří rozdělili kritiky a v kinech si vzhledem k vysokému rozpočtu (přes sto milionů) nevedli komerčně dobře, následkem čehož u nás nebyli uvedeni do kin. Byla by ale chyba je minout, protože znalce Maurice Sendaka potěší vystihnutím ducha předlohy a jejím rozvedením, fanoušky tvorby Spika Jonze po V kůži Johna Malkovichea Adaptaci další psychologickou studií osobnosti a všechny ostatní tím, že jde o snímek nejenom pro děti, ale předevšim o dětství. Ve slevách za dvě stě korun čeká na potenciálního kupce věrný obrazový přepis, zvuk umocňující zážitek a česky otitulkovaná, nadprůměrná bonusová výbava, mezi kterou se nachází dalším film zdarma.

Specifikace disku: Obraz: 1080p 2.40:1. Zvuk: DTS-HD 5.1. anglicky, Dolby Digital 5.1 česky, maďarsky, polsky, turecky a thajsky. Titulky: české (i u bonusů), anglické pro neslyšící, maďarské, rumunské, polské, slovinské, bulharské, chorvatské, estonské, litevské, lotyšské, islandské, hebrejské, turecké, čínské, korejské, thajské, srbské, arabské. Bonusová výbava: Higglety Pigglety Pop! V životě musí být něco víc, nežli mít vše; HBO první pohled – v zákulí; Série krátkých filmů od Lance Bangse.