Nejvíce diskutované

Co nabídne 38. Letní filmová škola v Uherském Hradišti?

8. 6. 2012 # 21.59 # Festivaly # Jeden komentář

LFŠ patří k čím dál tím více oblíbeným festivalům v České republice. Vedle nejprestižnější akce, kterou je beze sporu Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, a Febiofestu, zacíleného převážně na pražské publikum, LFŠ zastává lákavou alternativu – snaží se tematicky oslovit široké publikum (není úžeji zaměřen jako Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava), aniž by však nesl punc komerční rozmáchlosti (MFF Karlovy Vary). V tomto ohledu se asi ponejvíce blíží k něčemu z původního smyslu pojmu festival – oslavě, filmovému svátku, který poskytuje zkušenějšímu diváctvu rozšíření obzorů, a zároveň zpřístupnění kanonických děl filmové historie pro začínající průkopníky, či nostalgické ohledávače. V 70. letech se počet návštěvníků pohyboval okolo 250 návštěvníků, minulý ročník navštívilo Uherské Hradiště téměř 6000 lidí, s každým dalším rokem tato filmová událost bobtná a rezonuje ve veřejném prostoru mnohem důraznější intenzitou. Na aktuálně stvrzované vítěze z Cannes a hollywoodské hvězdy zde nenarazíte, avšak na festival jsou pravidelně zvány výrazné tvůrčí osobnosti, ať už zasloužilé ikony uměleckého filmu (Peter Greenaway, Michael Haneke, Kryzstof Zanussi) nebo nadějná čerstvá krev (Györgi Pálfli, Ruxana Zeninde, Andrei Zvjagincev). Obdobně je vyklenut i program, který nabízí snímky z nejranějších dob filmové historie (tradičně doprovázené živou hudbou) po aktuálnější směřování napříč národními spektry. Pestrost vykazuje rovněž žánrové rozpětí, ukájející znalce zajímavých vybočení (tvorba pinku eiga) i díla klasické kinematografie (film noir).

Letošní ročník se koná 21. – 28. července, oproti minulým ročníkům tedy dochází ke zkrácení o dva dny. Důvody jsou svázány čistě ekonomickými činiteli, snížení finanční podpory v minulém roce zasáhlo nejednu kulturní oblast (MFF KV nevyjímaje) a letos to nebude jiné. Pořadatelé se rozhodli raději omezit provozní dobu festivalu, ale zachovat nastolenou úroveň. Co tedy LFŠ nabízí pro nastávající léto?

Pozvání na 38. ročník přijal oscarem oceněný István Szabó, důležitá postava poválečného maďarského filmu; dojde na bilanční retrospektivu jeho kariérou, avšak i na tuzemskou premiéru nového počinu Dveře (2012). Jiný zasloužilý tvůrce z maďarské provincie, Marcell Jankovics, je významným představitelem animovaného odvětví, na LFŠ bude uveden monumentální epos Tragédie člověka (2011), jenž bylo možné zhlédnout v rámci letošního AniFestu. Prozatím posledním hostem, který uzavírá sekci Fokus: Maďarsko (v rámci níž dojde na další ikonická díla převážně z 60. let od Miklóse Jancsóa, Márty Mészárosové či Karoli Makka) je nová krev Benedeka Fliegaufa, režiséra ověnčeného úspěchy z mnoha významných filmových festivalů za svá originální díla jemně přesahující do experimentálních poloh.

Sekce Inventura, jež prezentuje klasická díla kinematografie, bude věnována retrospektivě důležité osobnosti britského filmu 40. let, Davidu Leanovi, který v dalších dekádách proslul i na americkém kontinentu. Pozornost si získal zvláště kvalitními adaptacemi kanonických literárních děl a historických látek, ke kterým patří vizuálně podmanivý Oliver Twist (1948), nejslavnější Leanův životopisný velkofilm Lawrence z Arábie (1962). Dojde však i na průkopnická díla z počátku jeho kariéry, jako střihově elegantní Moře náš osud (1942). V souvislosti s touto sekcí si rozhodně nenechte ujít jedinečnou příležitost zhlédnout milníky tzv. Oberhausenského manifestu (1962). Revolučního vzepětí, za kterým stálo 26 mladých režisérů, kteří svými krátkými filmy prohlašovali smrt dobové německé produkci, a která znamenala výrazný stimul pro vznik Mladého německého filmu. Pro vyznavače exploatace je letos připraven výtažek z fenoménu blaxploitation; černošských filmů točených převážně pro publikum tmavé pleti, které pokrývá široký rozptyl, od žánrových schémat (Detektiv Shaft; Gordon Parks, 1971) až po revize původního směřování (Černej dynamit; Scott Sanders, 2009). Nezaměnitelným prvek zde zastává funk, R&B a soul – tedy hudba rozvíjená na americkém kontinentu právě afroamerickým etnikem. Na LFŠ bude možné zhlédnout neproklamovanější titul blaxploatace: Sweet Sweetback’s Baadasssss Song (Melvin Van Peebles, 1971). Sekce Inventura nabídne i výběr z němého období kinematografie, v doprovodu živé hudby. Tentokráte je na řadě groteska v čele s Haroldem Lloydem, který patřil ve 20. letech (vedle Chaplina a Keatona) k předním hvězdám bláznivých komedií. Na festival by měla přijet rovněž Lloydova vnučka, která zavzpomíná na svého slavného dědečka.

Abbás Kiarostamí, nejvýznamnější Íránský tvůrce, jenž zavdal obrácení pozornosti Evropy k východním produkcím v 90. letech, potvrdil účast pro sekci Spektrum (která se zaměřuje na aktuálnější trendy filmového prostředí), díky níž představí výběr ze své svébytné tvorby (viz kupříkladu Šírin, 2008). Vedle této ikony budou představena díla nového ruského filmu, mimo jiné Zvjagincevova Jelena (2011), uvedena na MFF KV minulý rok, ale i experimentální tvorba u nás stále méně známého Yevgenyje Yufita, důležité postavy ruského undergroundového filmu (tzv. parallel cinema).

Za navštívení stojí také programový blok s názvem F jako pravda, kde budou prezentována díla, jež pomocí formální hry manipulují se svým původním obsahem, nebo otevřeně diváka mystifikují. Filmové médium je často chápáno jako bazinovský výsek reality, avšak právě tohoto předpokladu je hojně využíváno pro dosažení více či méně přiznané iluzivnosti, stvrzení pravdivého a bezprostředně podané evidence – a je jedno, zdali se jedná o velkolepé fantasy, či sociální dokument. Uvidíte díla uznávaných režisérů (Orson Welles, F jako falzifikát, 1974), avšak i nadějné tvůrce s aktuálnější tvorbou (Johan Grimonprez, Double Také, 2009).

Pokud se budete cítit přesyceni filmovou nabídkou, LFŠ každoročně nabízí bohatý doprovodný program. Z hudebních interpretů na festivalu vystoupí Lenka Dusilová, FLOEX, či Bratři Orffové. Koho zajímá spíše dramatická tvorba (a potažmo poezie), může navštívit divadelní stan, v němž se odehrají rozličné exhibice, vedle slam poetry pokračování pop-kulturního pastiche Buchty a loutky: Barbarella Reloaded i interaktivně pojatá divadelní scéna VOSTO5: Teatromat.

Autor textu: Jiří Blažek