Odebírat RSS
RSS komentářůAktuálně: Rumunský spektákl á la Caranfil no. 2
23. 9. 2011 # 19.58 # Aktuálně # Bez komentáře
Rumunsko už dávno není zemí, pro jejíž kinematografii se snad nejlépe hodilo označení “ z nouze ctnost“. Pozoruhodným způsobem se jí podařilo z nuly, který pro ní znamenal rok 1998 vyhoupnout díky nově nastupující vlně filmových tvůrců na jednu z předních evropských pozic. Díky úspěchu nízkorozpočtových a velmi autentických snímků, k jejichž silným tématům tvůrci nemuseli v rozporuplné rumunské společnosti daleko, a příkladnému navázání na košatý koprodukční systém se podařilo filmařské podmínky stabilizovat. Dnes vzniká v Rumunsku kolem dvaceti snímků za rok, na plátna se vrací dříve nemyslitelná žánrová pestrost, filmařské plány jsou ambicioznější, jelikož finanční otázky již nejsou hlavním problémem (i díky tomu, že je země výrazně vyhledávána i zahraničními štáby). Tím je spíše přetrvávající nezájem domácího publika.
Jedním z těch, kteří napomáhali opětovnému rozběhu kinematografie, byl i režisér Nae Caranfil, točící však ještě před zmíněnou krizí. K novému proudu přispěl komedií Filantropica, satiricky vykreslující kapitalistický zázrak v porevolučním Rumunsku a jeho absurdní dopady. Výrazná reklamní estetika a trochu efektní „pozlátko“ jej však už tehdy vzdalovali od tvorby jeho souputníků. Přesto však nechyběly přesně namířené ironické postřehy, které pod slupkou divácké přístupnosti vytvářeli poměrně trefnou sondu do rozpolcené rumunské společnosti dnešních dnů.
Naopak novou éru již zcela vyjadřuje „únikové téma“ průkopnických filmových počátků zachycených v rozmáchlém a výrazně vlasteneckém kostýmním velkofilmu Nakonec zůstane ticho. Přestože oba předchozí filmy zrovna nepatřily mezi festivalové stálice, podařilo se Caranfilovi nyní rozběhnout produkci s opravdu mezinárodními parametry. Snad proto, že se z hlediska návštěvnosti jedná o miláčka rumunského filmového publika. Jeho nový film Closer to the Moon, jenž se právě začal natáčet v Bukurešti, se totiž může opřít o taková herecká esa, jako je Vera Farmiga (Sirota, Lítám v tom) a Mark Strong (Sunshine, Hvězdný prach).
Rozpočet snímku se šplhá až k 7 milionům dolarů. Stejně jako v předchozím spektáklu i zde se Caranfil opírá o skutečnou událost z rumunské historie. Poodkryje totiž divákům zákulisí jedné z největších evropských bankovních loupeží všech dob. R. 1959 pět mužů a jedna žena, kteří měli důležité konexe jak s komunistickou stranou, tak židovskou komunitou, vyloupili Rumunskou národní banku. Po dvou měsících vyšetřování byli dopadeni a donuceni hrát v propagandistickém filmu o jejich zločinu, poté byli muži popraveni a žena uvězněna. Po pětiletém žaláři emigrovala do Izraele.
Snímek nesl zpočátku název Alice in Comradeland, již roku 2007 Caranfilův scénář získal grant ve výši 600 000 Euro od Národního filmového centra, přílišné náklady však odsunuly realizaci o čtyři roky. Zajímavý je i původ nového názvu, souvisí totiž s prosbou jednoho z protagonistů, aby ho místo popravy vyslali do vesmíru.
Vera Farmiga samozřejmě ztvární jedinou ženu z lupičské tlupy a Mark Strong zúročí své výsadní postavení jako bývalý kriminalista, jenž se stává hlavním organizátorem celého projektu. Obě postavy pojí bývalý románek, který nezůstal bez následků – celou situaci tak komplikuje i to, že ženská hrdinka je také matkou. I zbytek obsazení spoléhá na zahraniční posily, jedná se však o evropské herce vedlejších rolí. Známější bude snad Harry Lloyd ze seriálu Hra o trůny.
Jelikož tak nákladný snímek překračuje prostředky rumunské kinematografie, točí se v koprodukci s Francií a Polskem, jeho jazykem však bude angličtina. S premiérou se počítá až na rok 2013.
Zdroj: Cineuropa.org
Tento příspěvek byl napsán uživatelem 
