Domů » Festivaly

LFŠ: Objevování převážně známého i odkrývání extrémů

Jeden z největších tuzemských filmových festivalů dnes zahajuje svůj program. Na pořadu týdne bude švédská národní kinematografie, britský historický film, extrémní vize francouzských režisérů na počátku milénia i kompletní retrospektiva filmů Andreje Tarkovského v remasterované podobě. Přes dílčí změny a posuny v tématech však skladba snímků překvapí jen málokterého diváka s internetem a větším zájmem o film. Letní filmová škola se samozřejmě nemůže rovnat prestižním soutěžním festivalům, které každoročně představují nová díla známých režisérů či progresivní filmařské debuty. Na druhou stranu si přehlídka sama klade za cíl filmové nadšence vzdělávat a seznamovat je s různorodými podobami kinematografie, což se jí letos, stejně jako posledních pár let, daří jen částečně a v menších sekcích. Výběr se stále více soustředí na znovuuvádění stěžejních nebo nostalgických snímků na plátno, což mimo Retrospektivu výrazně zasahuje do dalších programových segmentů – otázka vzdělávání a objevování je tedy nasnadě.

Příkladem za všechny může být hlavní sekce Fokus, která dva roky po mapování Finska a rok po prvním zamíření mimo Evropu přichází s profilem Švédska. Pohled na národní kinematografii, jež několik dekád ovlivňovala estetiku evropského filmu, se omezuje na zcela zřejmé. Z němého období uvede nejznámější tvorbu dvou nejvěhlasnějších švédských režisérů Mauritze Stillera a Victora Sjöströma s živým doprovodem. Ačkoliv by tato dvojice ve výběru neměla chybět, je otázkou, zda musí zabírat celou sekci s jedinou výjimkou, experimentálním pojednáním Čarodějnictví v průběhu věků (Benjamin Christensen, 1922). I další podsekce se řídí intuitivní až stereotypní charakterizací, včetně stylizace vizuálu do švédského stolu – snímky tak tematizují specifické vedení sociálního státu a imigraci či severské detektivky. Poslední jmenované se alespoň zabývá širším vývojem fenoménu švédského kriminálního filmu, jenž měl svůj vrchol před lety s adaptací Muži, kteří nenávidí ženy (Niels Arden Oplev, 2009), takže se v jeho rámci promítnou i poměrně neznámé snímky. Mimo obvyklou kanonizaci míří jen miniretrospektiva graffiti umělce a animátora Tarika Saleha a poslední švédská podsekce Velikáni suterénu se zástupci brakové či jinak bizarní lokální produkce, na což se povětšinou soustředil jen Půlnoční filmy.

Jednotná sekce pro extrémní polohu kinematografie letos chybí, její znaky se však rozprostřely do dalších oddílů a odhalují jednu z mála výraznějších změn. Segment provokativních snímků s uměleckými ambicemi využívající explicitní násilí a erotické prvky letos zastoupil segment označovaný jako New French Extremity. Původně pejorativní novinářský termín se podobně jako později „torture porn“ u hollywoodských filmů rychle rozšířil a sdružuje díla různých filmařů bez manifestu, zato se srovnatelnými filmovými prostředky. K vidění bude po jednom snímku od každého tvůrce, od Françoise Ozona přes Claire Denis po Gaspara Noého. Více projekcí si zapíše pouze Philippe Grandrieux, jenž se transgresivnímu zobrazování sexu a násilí věnuje dlouhodobě už od svého debutu Temnota (1998) a na festival přijede s návštěvníky o označení NFE debatovat.

Druhá, béčková a exploatační složka Půlnočních filmů vedle podvratného působení ve švédském Fokusu proniká i do žánru sci-fi. Častěji do cyberpunkové části než do vesmírných cest, celkově se však oddíl vědecko-fantastického filmu snaží o různé náhledy, od velkých produkcí po nezávislé (původní Planeta opic /Franklin J. Schaffner, 1968/ a Cronenbergův eXistenZ /1999/), zapomenuté kulty (Carpenterova Temná hvězda /1974/) či neumětelské pokusy (Nemesis /1992/ Alberta Pyuna). Vedle všech zmíněných působí představení ostrovní heritage cinema zaprášeně až rigidně, obzvlášť když si k opětovnému uvedení kulturního dědictví Velké Británie nevybere festival odlišný rámec než ten, jak byly filmy vnímané v době svého vzniku. V dnešní době už tento historicko-životopisný soubor děl okupuje vlastní žánrovou kategorii a je nedílnou složkou britské kinematografie uváděné v evropských kinech.

Avizovaná filmová škola se tak primárně soustřeďuje kolem skoro doslova pojaté sekce CinEd. Mediální a filmová výchova je téma stále častěji diskutované i na státní úrovni, v rámci LFŠ se tak představí jedna z možných cest pro její pojetí. CinEd se zaměřuje na přiblížení stejnojmenného evropského projektu s francouzskými kořeny, jenž se snaží seznamovat i ty nejmladší diváky s uměleckými filmy. Diskutovat se bude v několika panelech o metodách i výběru osnov, včetně účasti režiséra jednoho z „edukativních“ děl José Luise Guerína a několika českých organizací zaměřených na filmovou výchovu.

Letošní LFŠ má nepochybně svá lákadla, v projekčních sálech i v doprovodném programu, a touha sledovat snímky na velkém plátně je důležitým znakem skoro každého diagnostikovaného cinefila. Problém nastává s přílišným vytěžováním starších a dobře známých filmů na úkor těch, co na mezinárodní trh nikdy nepronikla. V případě švédského Fokusu tak kanonická díla vytlačila z programu skoro všechny lokálně populární snímky a další specificky švédská díla, jež ve svých přednáškách shrne filmový historik Jan Holmberg. O návrat oceňovaných snímků do kin se už ostatně stará druhá linie aktivit AČFK, celoroční Projekt 100. LFŠ má s letošním výběrem hostů na víc než na základní cinefilský fan servis, naplňuje ho však jen z části…

Anna Krejčířová

Doporučujeme

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 27. 7. 2017 ve 20.57 a zařazen do kategorie Festivaly ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář



Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.