Domů » Výhled

Co nás čeká ve filmovém roce 2014

Po zveřejnění osobních výběrů nejlepších snímků z loňského roku obracíme tentokrát pozornost na filmy, které nás s největší pravděpodobností čekají letos. Zahrnuli jsme jak díla, jež mají na rok 2014 naplánovanou světovou premiéru, tak i snímky, které byly na festivalech či v distribuci uvedeny již minulý rok, ale v ČR zatím nejsou dostupné.

Ferdinand Fořt

Přežijí jen milenci (Jim Jarmusch, 2013)

V Cannes si v loňském roce odbyl svou premiéru nový snímek doyena amerického nezávislého filmu Jima Jarmusche. Oproti Scorsesemu, který sází na osvědčený biografický žánr, se Jarmusch pustil na pro něj vskutku neprobádanou půdu upírské romance, která v posledních letech sklízí úspěchy v poněkud mainstreamovějších vodách. V hlavních rolích se objeví Tom Hiddleston jako upír Adam a Tilda Swinton jako upírka Eve, a jestli se Jarmuschovi podařilo navázat na vynikající, byť nedoceněné Hranice ovládání (2009), se budeme moci přesvědčit v českých kinech nejspíše na konci března.

Inherent Vice (Paul Thomas Anderson, 2014)

Mnohem méně jisté je to s novým filmem P. T. Andersona, kterého se dočkáme nejdříve na konci příštího roku. Máme se však na co těšit, jelikož tento precizní a originální tvůrce se tentokrát pustil do adaptace stejnojmenného románu slavného amerického představitele postmoderny Thomase Pynchona z roku 2009: bude se jednat dokonce o vůbec první filmovou adaptaci jeho knihy. Detektivní příběh se odehrává na přelomu 60. a 70. let v Los Angeles, kdy tímto městem hýbaly Mansonovy vraždy. V hlavní roli soukromého očka Larryho “Doca” Sportella se představí již od předchozího Mistra (2012) osvědčený Joaquin Phoenix a vedle něj budeme moci vidět pěknou řádku dalších velkých hollywoodských jmen, jmenovitě Benicia Del Tora, Owena Wilsona, Seana Penna nebo Reese Witherspoonovou.

Vlk z Wall Street (Martin Scorsese, 2013)

Již za pár dní (přesněji 16. ledna) do českých kin zavítá nový opus žijící (a především stále čile tvořící) legendy amerického filmu Martina Scorseseho. Ve svém nejnovějším filmu, jenž si jistě vyslouží pěkných pár oscarových nominací, se pustil do další biografie, tentokrát finančníka Jordana Belforta v podání Leonarda DiCapria, který se může právoplatně nazývat Scorseseho dvorním hercem. Víc asi netřeba dodávat, za pár dní se potkáme v kině.

Jakub Jiřiště

Her (Spike Jonze, 2013)

Spike Jonze se svým nejnovějším snímkem vrací do dob, kdy se vyšvihl s notným přispěním scenáristy Charlieho Kaufmana mezi nejpozoruhodnější americké tvůrce současnosti. Během následujících deseti let jeho hvězda trochu pohasla, snímek Her však svědčí o tom, že návrat ke kořenům s sebou často přináší obrození tvůrčích sil. I když je surrealisticky laděný scénář o osudové lásce osamělého spisovatele k operačnímu systému tentokrát plně dílem režiséra, výsledek překonává všechna očekávání. Průměrné hodnocení amerických kritiků překračuje devadesát procent a Variety film označuje za Jonzeovo myšlenkově nejbohatší a emocionálně nejvyzrálejší dílo.

Detektiv Down (Bård Breien, 2013)

Norský režisér Bård Breien před sedmi lety nadchnul přívržence černého a cynického humoru svojí trpkou komedií Kurz negativního myšlení. Právě dokončovaný komediální thriller, který se režisér rozhodl natočit v české koprodukci právě díky vřelému tuzemskému přijetí jeho debutu, slibuje zachování osobitého autorského rukopisu. Stačí jen stručně nastínit, že hlavním hrdinou je mladý amatérský detektiv trpící Downovým syndromem, který vyšetřuje zmizení bruslařské legendy. Netuší přitom, že byl najat rodinou pohřešovaného jen proto, aby případ zůstal utajen před policií…

Rodinný film (Olmo Omerzu, 2014)

Fantaskní drama o hluboké rodinné krizi, které propojuje linii hroutících se mezilidských vztahů s osudem psího mazlíčka, jenž uprostřed oceánu bojuje o přežití a přitom možná definitivně přichází o svůj domov. Druhý celovečerní snímek čerstvého absolventa FAMU se již ve fázi scénáře prosadil v zahraničí a výsledkem je široká evropská koprodukce a pro mě nejnadějnější letošní projekt české kinematografie.

Deux jours, une nuit (Jean-Pierre Dardenne a Luc Dardenne, 2014)

Zatím oparem tajemství zahrnuté drama dává jen díky krátké anotaci tušit, že se Dardennové nevzdají svého žánru sociálního dramatu a zobrazení postav v kritické životní situaci. V jejich novém snímku ale překvapivě nefigurují neznámá jména neherců, nýbrž mu dominuje hvězdné jméno Marion Cotillard. Ta ztvární postavu ženy, která musí během jediného víkendu přesvědčit své kolegy, aby se dobrovolně zbavily prémií. Jen touto cestou totiž může být zachováno její pracovní místo. Bude určitě zajímavé přesvědčit se, zda se i tentokrát režisérský tandem vydá cestou nejsyrovějšího realismu či posune svoji obdivovanou režijní metodu jiným směrem.

Interstellar (Christopher Nolan, 2014)

I tento rok slibuje impozantní vesmírné dobrodružství, které má na to posunout hranice filmové podívané zase o něco dál. Nolanova léta připravovaná sci-fi týkající se červích děr, jejichž využívání vesmírnými výpravami zcela promění možnosti meziplanetárního cestování, opět zavání velkolepým narativním komplexem. S přihlédnutím k velmi lákavému hereckému obsazení se již nyní nelze ubránit domněnce, že post krále velkého filmového plátna letos těžko připadne někomu jinému než právě Nolanovi.

Adéla Mrázová

Hned z lednového kraje očekávám filmovou adaptaci stejnojmenné knihy Zlodějka knih (2013), která mě láká nejenom kvůli velké vášni k předloze, ale i ze zvědavosti, jak mezinárodní bestseller Markuse Zusaka převede televizní režisér Brian Percival na plátno.

,,Indie” film Destina Daniela Crettona Short Term 12 (2013), který posbíral nespočet ocenění na prestižních filmových festivalech, a dokonce byl nominovaný do hlavní soutěže mezinárodního filmového festivalu v Locarnu, vypovídá o mladých pečovatelích  diagnostického zařízení a jejich odhodlání vzdát se vlastního pohodlí ve prospěch druhých. Recenze slibují dojemný příběh s autentickým prostředím v rukou nadějného režiséra-spisovatele, který již dříve zaujal  svým krátkým filmem stejnojmenného  názvu oceněného na festivalu v Sundance roku 2009.

Zatím poslední film Andrzeje Wajdy Walesa: člověk naděje (2013) je životopisným dramatem prvního svobodného prezidenta Polska. Lech Wałęsa byl jednou z vůdčích osobností srpnové stávky roku 1980, která vedla ke vzniku hnutí Solidarita, v jehož čele sám stanul. Jde o dobu a události, ve kterých se režisér sám aktivně angažoval, a lze předpokládat, že vzhledem k jeho zkušenostem s historickými dramaty (Katyň, 2007), budeme mít tu čest s velkolepou podívanou o osudu jedné z mnoha polských legend nedávné doby.

Letošní premiéra Silence je spíše takové tajné přání. Okolo nového filmu Martina Scorseseho se šušká lecos, jedny z posledních informací uvádějí možnost zhlédnout světovou premiéru na letošním festivalu v Cannes, zatímco oficiální datum uvedení v USA je stále naplánováno na rok 2015. Ať bude film uveden letos nebo až za rok, je stále jisté, že půjde o adaptaci historického románu Silence japonského autora Shusaku Endoa, v němž bude po boku Benicia del Tora hrát Daniel Day-Lewis, který snad tímto filmem prolomí svoji hereckou pauzu.

Jiří Anger

Jiao you / Stray Dogs (Tsai Ming-liang, 2013)

Tchajwanský režisér Tsai Ming-liang (Sbohem, Dragon Inn (2003), Chuť melounů (2005)), považovaný za jednu z nejvýznamnějších postav moderního artového filmu, loni šokoval prohlášením, že Stray Dogs má být jeho posledním snímkem. Ať už to myslel vážně nebo ne, jeho údajná tvůrčí derniéra by podle reakcí některých kritiků byla jedním z nejdůstojnějších rozlučkových filmů v historii. Režisérův dvorní herec Lee Kang-sheng v pro Tsaie typicky pomalém a minimalistickém snímku ztvárnil otce dvou dětí, který padl na dno společenského žebříčku a je nucen živit se jako „lidský billboard“. Při premiéře na festivalu v Benátkách film sklidil nadšený aplaus publika a vysloužil si i cenu poroty, proto doufejme, že se film dostane i k nám.

Tom á la ferme (Xavier Dolan, 2013)

Dolan se svým předchozím snímkem, tříhodinovým queer opusem Laurence Anyways (2012), dokázal vymanit ze škatulky hipsterského hračičky a nastoupil cestu mezi elitní světové filmaře, jeho nejnovější film tudíž vzbuzuje oprávněné naděje. Dosavadní ohlasy kritiků (obdržel mimo jiné cenu Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI)) naznačují, že Dolan opět nezklamal. Psychologický thriller, který se však ani tentokrát nevzdává queer tematiky, prý dosahuje až hitchcockovských rozměrů.

Night Moves (Kelly Reichardt, 2013)

Americká režisérka si po feministickém westernu Meek’s Cutoff (2010) opět zvolila žánrový model, tentokrát thriller. Podle dostupných informací snímek převrací zákonitosti thrilleru na hlavu, podobně jako Meek’s Cutoff dekonstruoval westernová schémata. Dílo má navíc výrazný politický podtext: vypráví totiž o trojici ekologických aktivistů, kteří plánují vyhodit do povětří vodní hráz. Tři předchozí snímky Kelly Reichardt nastavily laťku hodně vysoko, snad nás tedy nezklame ani tentokrát.

Turner (Mike Leigh, 2014)

Mike Leigh, známý svými syrově realistickými sondami do života „obyčejných“ britských rodin, letos plánuje uvést životopisný film věnovaný romantickému malíři J. M. W. Turnerovi. Leigh si už životopisný snímek jednou zkusil: film Páté přes deváté (1999) o osudech operetního dua Gilbert-Sullivan byl docela zdařilý, počkejme si tedy, zda režisér svůj úspěch zopakuje. Turner by měl do britských kin přijít v listopadu, jestli si najde cestu i do české distribuce, je však velkou otázkou.

Adieu au langage (Jean-Luc Godard, 2014)

83-letý francouzský provokatér je dalším z auteurů starší generace, který se rozhodl prozkoumat možnosti 3D technologie. Trailer, jemuž dominuje roztřesená digitální kamera, vyvolává smíšené pocity, nicméně nechme se překvapit, už jen pro tu netradiční kombinaci lo-fi estetiky se třemi dimenzemi a Godardovu neutuchající chuť posouvat hranice filmového média.

Zuzana Černá

12 let v řetězech (Steve McQueen, 2013)

Téměř do roka a do dne se do českých kin vrátí otroci a otrokáři z amerického jihu, o nichž loni pojednával Nespoutaný Django (2012) Quentina Tarantina. Stejným tématem, ač zřejmě s menším množstvím nadsázky, se zabývá i nejnovější počin Stevea McQueena (dosud nejvíce proslaveného snímky Hlad (2008) a Stud (2011)) 12 let v řetězech. Film vzbudil nadšené reakce v zahraničí, kde byl uveden již na konci minulého roku – nezřídka se umisťuje na nejvyšších příčkách nejlepších filmů roku 2013, má několik nominací na Zlaté Glóby a jeho úspěch se očekává i na amerických Oscarech. Zda snímek potvrdí svou pověst, se u nás dozvíme již 23. ledna.

The Raid 2: Berandal (Gareth Evans, 2014)

Před dvěma lety byl na festivalu v Karlových Varech uveden indonéský akční snímek Zátah (2011), jež překvapil svou kvalitou a promyšleností. Ozbrojené komando vpadne do přísně střeženého činžovního domu, ve kterém se nachází obávaný zločinec. Krok za krokem jednotka likviduje gangstery – nejdříve střelnými zbraněmi, poté noži a nakonec pouze ve fyzickém souboji. Téměř dvě hodiny obrovského napětí a skvěle vystavěné akce odehrávající se v jednom uzavřeném prostoru ohromily celý sál, který nadšeně tleskal po každé bojové scéně. Autorem snímku je velšský režisér Gareth Evans, jenž jako herce ve většině využil mistry indonéského bojového umění Pencak Silat. Druhý díl Berandal, který měl původně Zátahu předcházet, je součástí plánované trilogie a jeho děj začíná pouhé dvě hodiny po událostech prvního filmu. Premiéra v Indonésii se plánuje na tento březen a můžeme jen doufat, že na tuzemské festivaly snímek dorazí co nejdříve.

Grandhotel Budapešť (Wes Anderson, 2014)

Nejnovější snímek režiséra Wese Andersona, jež si odbude svou premiéru na letošním Berlinale, se objeví v českých kinech v druhé polovině března. Dobrodružný příběh věhlasného recepčního jednoho evropského grandhotelu, zasazený do meziválečného období, se podle traileru nese v tradičním andersonovském stylu. Výrazná mizanscéna, groteskní příběh a zejména tradiční herecký ansámbl ve složení Owena Wilsona, Adriena Brodyho, Billa Murrayho a dalších by neměly fanoušky tohoto režiséra zklamat.

 Jiří Blažek

Hobit: Tam a zase zpátky (Peter Jackson, 2014)

Peter Jackson redefinoval se sérií Pán Prstenů koncept megafilmu pro 21. století a s Hobitím trojlístkem překvapivě opět nečiní nic jiného, avšak pod scestnými diváckými nároky k návratu k formě původní trilogie jej ne každý dokáže docenit. Jackson naopak s veškerou grácií esteticky i vypravěčsky vykresluje náležitosti pohádkového dobrodružství, a svým dětským náhledem na svět, opilostí fantazií a bezmeznou hravostí se ornamentálním obloukem navrací ke kořenům své již tak rozmanité kariéry.

Ned Rifle (Hal Hartley, 2014)

I šedá eminence amerického nezávislého filmu obohacuje svůj svébytný svět a na Henryho Foola (1997) a Strach Fay Grimové (2006) naváže Ned Rifle. Připravme se na charakteristicky vybroušený scénář snoubící melos i drāma okořeněné absurdní poetikou a suchým humorem. To vše pod taktovkou divadelního herectví zasazeného do minimalistického čistého stylu.

Maps to the Stars (David Cronenberg, 2014)

Sázka na jistotu.

Big Bad Wolves (Aharon Keshales, Navot Papushado, 2013)

Jak jinak upoutat případného čtenáře, aby se vydal na film, který snad bude uveden během festivalové sklizně, nežli podlým uveřejněním citátu Quentina Tarantina: „Nejlepší film roku 2013“. Ten, kdo viděl předchozí počin izraelské dvojice Vzteklina (2010), podobné vějičky ani nepotřebuje.

The Dance of Reality (Alejandro Jodorowsky, 2013)

Také u tohoto filmu můžeme očekávat, že se letos dříve či později objeví na některém z tuzemských festivalů. Po dlouhých třinácti letech se vrací na plátna kin autobiografický počin nikoho menšího než Alejandra Jodorowského. Na jak jinak než snový projekt jsou doposud pěny spíše ódy, které vztahují dílo k Fellinimu, Browningovi, Kusturicovi – což svědčí pouze o neschopnosti pisálků popsat raison d’etre díla samotného. Čte se to ale pěkně a snad se na to bude i pěkně dívat.

The Strange Color of Your Body’s Tears (Hélène Cattet, Bruno Forzani, 2013)

Fanoušci evropské žánrové kinematografie, kteří vzbudili rozruch svým haptickým snímkem Amer (2009), se vracejí s dalším vybroušeným klenotem hýřícím všemi barvami, jejž docení zejména ti, kdo ví, že giallo není sprosté slovo, natož druh italských špaget. S pravděpodobností zařazení do distribučního okruhu u nás to bude prekérnější, nicméně rozhodně by byla chyba nechat si film ujít.

Marek Jančík

Postapokalyptický komiks Snowpiercer (Le Transperceneige) Jacquese Loba a Jeana-Marca Rochetta se své stejnojmenné filmové adaptace v podání korejského tvůrce Bonga Joon-hoa již dočkal. První režisérův anglicky mluvený film s mezinárodním obsazením — jeho dvorní herec Kang-ho Song zde vystupuje po boku Chrise Evanse, Tildy Swinton, či Johna Hurta — je smělým vystoupením vstříc západnímu publiku. Zhlédnutí však nebude pro všechny diváky stejně snadné — v anglicky mluvících zemích bude snímek zkrácen o 20 minut (údajně kvůli lepšímu tempu), do české distribuce se film prozatím nechystá vůbec.

Britský umělec Peter Greenaway se vyznal ze svého dlouhodobého obdivu k ruskému avantgardnímu klasikovi Sergeji Ejzenštejnovi. Greenawayův nový filmov projekt Eisenstein in Guanajuato, jehož uvedení je v plánu pro rok 2014, vychází z Ejzenštejnovy návštěvy mexického města Guanajuato v roce 1930. Po Rembrandtově Noční hlídce (2007) a snímku Goltzius and the Pelican Company (2012) britský filmař pokračuje ve zpracovávání historických témat s výraznou uměleckou osobností v centru.

Martin Mišúr

Když to je těžké. Těšit se a plánovat s předstihem pochopitelně není závadné, mám k tomu ovšem trochu složitý vztah. Částečně záleží, jestli téma nebo tvůrce. Zaměřím se na druhé a přiblížím to dilema pomyslnou kategorizací vlastních priorit – především tu jsou věhlasní a nenapadnutelní režiséři, kteří mají žhavou suitu obdivovatelů. Jejich fixa propíjí stránku v zápisníku, kdykoli Godard nebo Kitano svolí k dalšímu natáčení. U těchto tvůrců volím opatrné slovo zvědavost, zda stále dokáží překvapit a rozvíjet svůj jedinečný styl. „Těšit se“ by však bylo trochu silné spojení. Pak jsou tu ryze současné veličiny, které jsou na vrcholu sil – Sorrentino nebo von Trier. U nich se moje zvědavost mění v zájem, i když poněkud znavený komunitně sugerovaným pocitem, že to především musím (!) vidět. A povinnosti, jak zajisté uznáte, jsou často „nedemokraticky“ vymahatelné… Ale budiž, mám rád zmíněné tvůrce i vzrušené debaty o jejich dílech. Nakonec hledám stále ještě nekanonizované autory, kteří se mě v daném roce chystají uhranout. Jejich jména prozatím neznám, teprve se je dozvím. I kvůli nim chodím na filmové festivaly a skutečně se na ně těším. Protože spíše než plánování preferuji objevování. Snad mi bude tento rok přáno.

Avšak byl jsem informován, že mám přece jen něco vybrat, takže se z toho tak snadno nevykroutím. Nabízím čtyři filmy, plánované s ohledem na téma i na tvůrce. Každý z nich by měl zastupovat nějakou hodnotu, která mi je blízká. Výběr je intuitivní a není závazný – srdečně doufám, že uvidím tento rok ještě lepší filmy, i kdyby se naděje vkládané do mé čtveřice vyplnily.

Grace of Monaco (Olivier Dahan, 2014)

Je to každý rok stejné. Zaškrtávám něco lehkého, odpočinkového a nezávazného, aby se mozek vyvětral po všem tom otrokářství, ponížení a obnažení kapitalismu. Minulý rok jsem zůstal na suchu, neboť pole žel opanovala Diana Spencer, ale tento rok si dávku emocí vynahradím. Miluju tě, Grace!

Voyage of Time/Lawless/Knight of Cups (Terrence Malick, ? – snad alespoň něco v roce 2014)

Terrence Malicka osobně řadím ke zvědavostem. Ale takovým, které nemají srovnatelnou konkurenci. A vlastně se i dost těším, proč to nepřiznat…

Borgman (Alex van Warmerdam, 2013)

Jeden pán mi o tom filmu nádherně vyprávěl. Nemůžu dodat nic víc, protože do textu jeho dikci a nadšení nevpravím. Snad se v popisu tohoto nizozemského podobenství příliš nesekl.

12 let v řetězech (Steve McQueen, 2013)

Volba současné veličiny Stevea McQueena a navíc téma otrokářství, což možná na poslech zní, jako kdyby Bono vyzval B. B. Kinga. Nicméně tento novodobý McQueen je trvale na vzestupu a cítím, že právě tímto filmem by mohl vytesat pomník sobě i jiným.

Ondřej Kosnar

Guardians of the Galaxy (James Gunn, 2014)

Pravděpodobně nejrizikovější projekt marvelovské filmové divize. Adaptace komiksové týmovky, v jejímž složení figurují intergalaktičtí ochránci galaxie nejrůznějších ras, barev a podob (zelená kůže, mýval, živý strom) pod taktovkou původně tromáckého režiséra Jamese Gunna.

Night Moves (Kelly Reichardt, 2013)

V Benátkách premiérově uvedený snímek americké režisérky minimalistických dramat o skupině tří radikálních ekoaktivistů, kteří se rozhodnou vyhodit do povětří přehradu.

Inside Llewyn Davis (Ethan a Joel Coenovi, 2013)

Bratrské duo přichází se snímkem, který z dostupných materiálů částečně působí jako návrat k poetice jejich staršího Seriózního muže (2009).

Seolgug Yeolcha / Snowpiercer (Bong Joon-ho, 2013)

Adaptace postapokalyptického komiksu a první velká spolupráce korejského žánrového nezbedníka s euroamerickými herci.

Doporučujeme

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 3. 1. 2014 ve 12.16 a zařazen do kategorie Výhled ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář



Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.