Filmasia podeváté: Zaostřeno na Hongkong

Oproti loňskému poněkud chudšímu ročníku, se letos pořadatelům asijského filmového festivalu Filmasia podařilo díky podpoře hongkongské a korejské strany obnovit zdroje financování a tak se pražští diváci mohou těšit na nárůst počtu uváděných filmů i na delší trvání přehlídky.

Během pěti dnů od 28. 11. do 2. 12. bude na tradičním místě, tedy v pražském kině Světozor, promítnuto hned 14 asijských filmů. Od čtvrtka do neděle bude možné vidět snímky tří originálních hongkongských tvůrců a na pondělí 2. 12. si dramaturgové připravili speciální korejský den, zaměřený na novinky této východoasijské produkce.

Od většiny ostatních festivalů se dramaturgie Filmasie liší také tím, že neuvádí pouze artové tzv. „festivalové“ filmy, ale čas od času je proloží nějakým žánrovým kouskem. Loni tak byl například k vidění korejský blockbuster Zloději. A vzhledem k tomu, že letos bude těžiště přehlídky ležet v Hongkongu, jehož filmový průmysl je ve světě proslulý především akčními filmy a thrillery, lze očekávat i nemalou porci odlehčenější zábavy.

Českou premiéru si například odbude nový krimi-thriller známého hongkongského režiséra Johnnieho Toa Slepý detektiv (Man Tam), od nějž budou moci diváci vidět i starší díla, jmenovitě na Drogovou válku (Du Zhan) a Zvláštní zpravodajství (Dai si gin). Druhým režisérem, jehož tvorba bude pražskému publiku představena, je Pang Ho Cheung. Jeho veleúspěšný diptych romantických komedií Láska na dva prásky (Chi ming yu chun giu) a Láska na dvě města (Chun giu yu chi ming) slibuje kvalitní žánrovou podívanou z přelidněných čínských velkoměst. Trojici hongkongských režisérů doplní autor akčních filmů Dante Lam mimo jiné se svým posledním počinem Neporazitelný (Ji Zhan).

Za pozornost budou jistě stát také korejské filmy uváděné v neděli a v pondělí. Z vybrané čtveřice zmiňme historického Králova dvojníka (Gwang-hae: wangi doin namja) nebo akční Berlínskou misi (Bereullin).

Závěrem budiž řečeno, že Filmasia má poněkud ztíženou pozici oproti festivalům orientujícím se pouze na jednu zemi, které mívají jistou každoroční podporu od ambasády daného státu. O to je cennější, že se jí podařilo najít zdroje financování, jelikož skvěle zaplňuje mezeru mezi přehlídkami zaměřenými pouze na jeden asijský stát ( Festival bollywoodského filmu nebo Eiga-sai) a představuje nám kinematografie menších států s neméně důležitým filmovým průmyslem.

Ferdinand Fořt