Seznamte se s novými publikacemi Slovenského filmového ústavu

Nejen letošní publikace Národního filmového archivu nám dělají upřímnou radost. Stačí vzpomenout vzorovou monografii o průkopnících českého animovaného filmu Dodalovi vhodně mísící biografický pohled s pečlivě vkládanými studiemi příslušných kontextů, unikátní DVD soubor zrestaurovaných snímků z produkce Baťových ateliérů či právě vydaný sborník věnující se filmu Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci prostřednictvím tematicky i metodologicky pestrých studií, výpovědí pamětníků i dobových dokumentů.

Tyto publikační úspěchy ovšem tak trochu odsouvají ze zorného pole počiny obdobně ambiciózního Slovenského filmového ústavu, jenž se tento rok z pohledu českého čtenáře vykázal neméně zajímavou publikační činností. Do edice čtenářsky atraktivních profilů stále aktivních postav slovenského a evropského filmu Camera Obscura tento rok přibyl sborník kolektivu autorů Alain Resnais – Kinematografia mozgu. Tvorba tohoto výsostně intelektuálního filmaře je zde obsáhnuta v celé své šíři, od nejranějších krátkých dokumentárních počinů až po jeho zatím poslední film Ještě jste nic neviděli. Celkem třináct textů nejen slovenských a českých, ale i francouzských a britských autorů, přibližuje Resnaisovo dílo z různých historicko-teoretických perspektiv. Dle spoluautora sborníku Michala Michaloviče „kniha může sloužit jako obeznámení čtenáře s Resnaisovým dílem, ale i s možnostmi, jak o něm uvažovat.“ Sborník se tak i přes reflexivní charakter snaží být otevřený těm, co se k Resnaisovi teprve přibližují, čemuž odpovídá i chronologická struktura a snaha o co nejpestřejší škálu pohledů a metodologických přístupů.

Právě zpřístupnění režisérovy tvorby z více úhlů narušuje „uzavřený intelektuální prostor“, do něhož je mnohými mylně vkládána. Sborník si tedy klade za cíl tento prostor otevřít, učinit jej prodyšným a vzbudit skrze překročení domnělých hranic širší zájem o filmové výpovědi nevšední osobnosti. Mezi autory sborníku lze najít dobře známá jména, která už sama o sobě zaručují jeho kvalitu: úvodní slovo je ponecháno Resnaisovu spolupracovníkovi, scenáristovi a režisérovi  Alainu Robbe-Grilletovi, a po něm následují studie Heleny Bendové (Hry mysli, hry narace. O prozřetelnosti Alaina Resnaise), Davida Čeňka (Ještě jsme všechno neviděli), Márie Ferenčuhové (Fikčné chronotopy a mentálne priestory v dokumentárnych filmoch Alaina Resnaisa) či Miroslava Petříčka (Loňského roku, anebo dnes, či dokonce zítra?).

Další publikací, tentokráte reprezentativní i co se týče její vnější podoby, je katalog Best of Slovak Film (1921-1991) uspořádaný britským odborníkem na historii českého a slovenského filmu Peterem Hamesem. Samotný výběr 35 slovenských filmů, které stojí za to představit zahraniční veřejnosti a přispět tím třeba i k jejich znovuobjevení, ovšem měla na starosti ediční rada Slovenského filmového ústavu složená z předních filmových historiků. Každému zvolenému snímku publikace věnuje čtyři stránky – dvě fotografické a dvě s textovými údaji. Peter Hames všechny tyto filmy představuje stručným, leč výstižným popisem, který se rozhodně neomezuje na suchý popis děje. Jeho slovní doprovod doprovází suma základních informací o daném díle, seznam ocenění a vždy několik výňatků z dobového tisku. Druhá část knihy je věnována medailonům předních slovenských tvůrců, ty však svým pojetím nepřesahují podobu klasického encyklopedického hesla. Kniha sama o sobě nezapře primárně propagační charakter a již vůbec se nesnaží o hlubší ponor do jednotlivých děl. Doporučit ji tak lze pouze čtenářům, kteří se dosud nijak neorientují v historii slovenského filmu a chtějí skrze konkrétní díla objevovat jeho dědictví, byť pouze ve formě podněcující k sehnání konkrétních děl na dostupných nosičích.
Skutečný a mnohostranný ponor do slovenské kinematografie naopak slibuje Václav Macek a Jelena Paštěková v právě dokončovaném doplněném vydání jejich Dejin slovenskej kinematografie (předběžný termín vydání je stanoven na druhou polovinu roku 2014). Úctyhodné a z hlediska historiografické metody stále regulérní dílo poprvé publikované v polovině devadesátých let v nové podobě zahrne do celkového pohledu i současnou tvář slovenské kinematografie. Problematická a stále kontroverzní oblast porevolučního vývoje tamějšího filmového odvětví tak bude vůbec poprvé podrobena všestranné reflexi zohledňující kontext celkových dějin jedné kinematografie i všech složek filmového průmyslu.

Z dalších publikací Slovenského filmového ústavu vydaných v roce 2012 zbývá zmínit ještě dvě pozoruhodné knihy. První z nich nese název Eros, Sexus, Gender v slovenskom filme a její autorkou je Eva Filová. Jak už název napovídá, obsahem monografie je stopování erotiky v dějinách slovenského filmu – od prvního filmového polibku (ve filmu Jánošík), přes motivy spjaté s erotem (tanec, snění, šílenství), exportní strategie filmového průmyslu 60. let, folkloristický erotismus či normalizační mocenský sexismus až po zobrazování sexuální jinakosti v porevolučním slovenském filmu. Netradiční exkurze, jež svým teoretizujícím přístupem ke sledovaným prvkům výrazně přesahuje pouhý sběr „usvědčeného“ filmového materiálu, výrazně pracuje i s tematicky pečlivě zvoleným fotografickým doprovodem s celou řadou dpoosud téměř neznámých snímků.

Ještě výraznější historické přehodnocení slovenského filmu nabízí kniha Evy Vžentekové Diptych Štefana Uhra Organ a Tri dcéry. Autorka se v ní pokouší narušit ustálený výklad obou významných snímků z šedesátých let a rozlišit v nich podíl v titulu zmíněného režiséra a scenáristy Alfonza Bednára. Hlavním cílem textu je rehabilitovat autorský podíl Štefana Uhra, ve filmech svrchovaně uplatněný a ukrytý v metaforické řeči a spirituální obraznosti konvenující s režisérovým vztahem k víře a církvi. U obou filmů umožňuje podrobná analýza režisérovy svébytné poetiky objevovat nové a dosud nerozšifrované významy a usazovat je do širšího kontextu celkové Uhrovy tvorby i dobových tematicky spřízněných snímků  (Obchod na Korze, Všichni dobří rodáci). Součástí bohatě fotograficky vypravené publikace jsou i technické scénáře obou analyzovaných děl.