Odebírat RSS
RSS komentářůTV tip na úterý: Kaktusový květ
5. 12. 2011 # 17.09 # Aktuálně # Bez komentáře
Mladičká Toni Simmons (Goldie Hawn) se bezhlavě zamilovala do staršího ženatého muže. Trápí se, neboť její milý musí svůj čas dělit mezi ní a svou ženu se třemi dětmi. Milencem je úspěšný zubař Julian Winston (Walter Matthau) a ve skutečnosti žádnou rodinu nemá. Drobnou lží si chtěl zajistit volnost, dopřát si svého osobního klidu a vyvarovat se toho, aby mu jedna z mnohých aférek zkomplikovala život. Poté, co se ukáže, že Tonin cit k němu jde natolik hluboko, že by se byla schopná kvůli lásce zabít, Winston uvolí k sňatku. Ve své slabosti a obavách z Toniny reakce se jí ovšem k předchozí lži o manželství nedokáže přiznat. Začne proto kouli výmyslů a polopravd nabalovat, zůstává otázkou, kdy nad velelží ztratí kontrolu a ta se mu skutálí z kopce. Nejprve požádá sestřičku z ordinace Stephanii (Ingrid Bergman), aby rozvádějící se manželku zahrála. Později do vedlejších „rolí“ obsadí i další své známé. Aby nebylo komplikací málo, Stephanie již léta k doktoru Winstonovi chová skryté sympatie. A Toni se nebrání otevřenému flirtování se sympatickým sousedem Igorem.
Původ díla sahá k francouzské divadelní hře Fleur de cactus, na jejímž základě vznikla adaptace Aba Burrowse, jež se na Broadwayi objevila roku 1965. Filmové zpracování je o 4 roky mladší a nese zřetelné stopy odkazující ke scénickému původu – téměř výhradní užití interiérů, omezený počet postav, důraz na herectví, situační a dialogová komika, hra s jazykem – vždyť i režisér Gene Sacks se rovným dílem věnoval kinematografii a divadlu. Hru do filmového textu přetavil I.A.L. Diamond, jehož nejslavnějším scénářem zůstává Wilderovo Někdo to rád horké. Určitou podobnost s komediálním hitem roku 1959 lze vysledovat, nicméně frekvence ostrých point je u Kaktusového květu volnější.
Sacksův film perfektně vyvažuje romantický a „crazy“ komediální obsah. S relativně nízkým rozpočtem v době uvedení disponoval velkým diváckým potenciálem (nakonec skončil jako 7. nejvýdělečnější snímek roku). K úspěchu však podobný koncept nutně potřebuje kvalitní obsazení. Konkrétně: film stojí na výrazných výkonech Ingrid Bergmanové a Goldie Hawnové (ta za roli Toni obdržela Oscara). Postavy Toni i Stephanie se obě ve vyprávění proměňují, jedná se ale o pohyb opačným směrem – zatímco Toni musí ze své mladické vášně, naivního nadšení a obdivu ke staršímu muži „vyrůst“, chladná a upjatá Stephanie naopak potřebuje pookřát, nabrat energii, uvolnit se a omládnout, podobá se pichlavému kaktusu, který nakonec rozkvete. Bergmanová se v 60. letech ve filmech objevovala méně, nicméně jak dokazuje i Kaktusový květ, svůj šarm neztratila. Její sláva vzklíčila ve 40. letech, na výsluní byla od úspěchu Casablancy (1942), kde hrála Ilsu Lundovou. Pokračovala mezi jinými i Johankou z Arku režírovanou pro RKO Victorem Flemingem, neorealistickými filmy, spoluprácí s Rossellinim, Renoirem či Litvakem. Naopak pro Goldie Hawn byl Kaktusový květ jednou z prvních filmových hereckých příležitostí a zároveň snovým startem budoucí kariéry.
6.12. Úterý 20:00 (ČT2) Kaktusový květ
Články obsahující informace o TV tip:
Tento příspěvek byl napsán uživatelem 
