TV tip na neděli: Racek Jonathan Livingston

Předpokládám, že řada čtenářů se se jménem Hall Bartlett setkává v dnešním TV tipu poprvé. Není se čemu divit – na díla tohoto spíše průměrného autorského tvůrce, který své filmy produkoval, režíroval a psal jejich scénáře, dnes narazíme jen stěží.

Vzhledem k Bartlettově produkční soběstačnosti nás může překvapit orámování snímku Racek Jonathan Livingston (Jonathan Livingston Seagull) logem Paramount Pictures. Film však studio Paramount pouze distribuovalo, čehož jistě později litovalo, neboť kritikou strhaný film se stal totálním kasovním propadákem. A to i navzdory úspěšnosti knižní předlohy – stejnojmenné novely-bajky amerického spisovatele Richarda Davida Bacha z roku 1970 (film 1973). Určité pozornosti se snímku dostalo především v zahraničí, mezi jinými také v normalizačním Československu. Původní kniha byla v celém sovětském bloku zakázána a vyšla samizdatem, nicméně Bartlettův film do menších klubových kin pronikl.

Při hledání důvodů sympatií československého publika nemusíme příliš spekulovat, neboť Racka Jonathana Livingstona lze vedle spirituální roviny významů snadno chápat i jako neotřelou alegorii hledání svobody a následného boje za ní. Dílo vypráví o rackovi, který svým chováním směle vyčníval z hejna: místo prohrabování skládky a oklovávání mršin se rozhodl být dokonalý v létání, toužil po volnosti a nespoutanosti ničím neomezeného pohybu vzduchem.

Bartlettův film zaujme zejména ve třech ohledech. Odvahou adaptovat dílo nutící režiséra neustále pracovat se zvířecími „herci“ (v mnoha záběrech pak racky nahradil precizně zhotovené modely), smělostí převést spirituální alegorické dílo a zejména nesmírně působivým obrazovým ztvárněním. Hypnotické působení filmu pramení z kombinace enormního množství leteckých záběrů (často zrychlené a zpomalené), užití barevných filtrů a místy i radikální obrazové postprodukce, dynamických přechodů od pomalého k rychlému tempu a v neposlední řadě i atmosférická hudba písničkáře Neila Diamonda (prodej úspěšného soundtracku vydělal více než samotný film!).

Zároveň se však snímek svou doslovností po celou dobu pohybuje na hraně patetického kýče, k čemuž přispívá i diskutabilní volba vložení volně převyprávěných výňatků z knihy ve formě voiceoveru v první osobě. Nepřekvapí tak neobyčejně široký rozptyl diváckých reakcí (například komentáře na imdb) – jeden Racka Jonathana Livingstona považuje za geniální dílo, jiný ho řadí k hloupému emocionálně plytkému braku. Rozhodující strategií proto může být předešlá záměrná četba předlohy (v češtině zde). Voiuceover ve snímku tím lze „vyvatovat“ znalostí rozvinuté verze textu, čímž se zastřeme fakt, že v okleštěné filmové podobě je jen řadou laciných frází.

23.10.  Neděle  21:55 (ČT2) Racek Jonathan Livingston

Články obsahující informace o jonathan livingston:

TV tip na neděli: Racek Jonathan Livingston
22. 10. 2011 – 14.33