Odebírat RSS
RSS komentářůZpravodajství z LFŠ #3 Fred Kelemen
28. 7. 2011 # 18.38 # Festivaly # Bez komentáře
Jeden z nejzajímavějších hostů na LFŠ byl také Fred Kelemen, který je znám hlavně jako kameraman posledních dvou filmů Bély Tarra Muž z Londýna a Turínský kůň. Jeho lekce filmu se odehrávala až v jakési sakrální atmosféře naprostého ticha, které přerušovaly pouze rozvážné Kelemenovy odpovědi. V následujícím přepisu vybíráme pouze několik okruhů, ke kterým se vyjadřoval, a které prezentují spíše jeho osobité názory (odpovědi na otázky techničtějšího rázu nezařazujeme, stejně tak jako Kelemanovy intepretace Turínského koně). Kvůli špatné kvalitě zvukového záznamu jsou v následujícím textu některé pasáže odpovědí vynechány (význam však zůstal vždy zachován).
Přítomnost minulosti ve východní Evropě
„Na západě se mění věci daleko rychleji, než ve východních zemích. To bylo přítomné i v západním Berlíně. Když v něm byl Tarkovský, myslím, že to bylo v sedmdesátých letech, napsal si do deníku, že tu Druhá světová válka stále ještě neskončila. Je to stále přítomné. Myslím, že tam je hodně výjimečná atmosféra. Je to ta část Evropy, kde je stále minulost výrazně cítit.“
Médium a film
„Myslím si, že televize je médium, ale filmové umění bych za médium nepovažoval. Můžeme nahrávat filmové obrazy stejně jako digitální kamera, ale stejně film jako umění zůstává uměním.“
Odpověď na otázku, zda „nakoukával“ noirové filmy při přípravě na Muže z Londýna
„To ne. Film je něco, co vychází z pocitů, intuice… Inspirací byl pro mě třeba v malířství německý expresionismus. (…) Filmy ale vycházejí ze srdce, je to jako láska. Když někoho milujete, nemůžete to srovnávat s někým jiným. Musíme dělat to, co nám naše srdce říká, nesmíme se s něčím porovnávat.“
O pohybu kamery
„Když jsme na place pracovali s operátory steadicamu, některým to šlo velmi dobře, některým o poznání hůře. Bylo to zajímavé sledovat, protože těm, kterým to nešlo, něčemu ve filmu nerozuměli. Protože obraz je vytvářen kamerou. A pohyb kamery vytváří svět. Svět by bez kamery neexistoval. Kombinací toho, co kamera ukazuje, a jak to ukazuje je vytvářen svět. Když pohnete kamerou špatným směrem, stvoříte zcela jiný svět a to i když budou objekty před kamerou stále stejné a ve stejných pozicích.“
O obrazech
„Jsem velmi okouzlen pohyblivým obrazem. (..) Když se díváte na obraz, je to vše pohyb, kvůli vašemu pohybu očí. Můžete přistoupit blíž, můžete se od ně vzdálit. Když jste dostatečně blízko, můžete vidět olej, jeho trojrozměrnost. Když se dostanete ještě blíž, vidíte pouze abstrakci – pouze barvu. Odstoupíte a spatříte celek obrazu. Myslím, že je to podobné jako u filmu.“
O digitalizaci
„Při filmu je důležité, jaký materiál použijete. (…) Materiál je strašně důležitý. Kupříkladu, když malujete, tak je veliký rozdíl mezi tím, když maluje olejovými barvami, nebo akvarelami. Je to pak velmi odlišné umělecké dílo, které má zcela jinou duši. Když vytvoříte sochu ze dřeva, nebo z plastu, bude to vždy stejná socha, ale zcela odlišný umělecký výtvor. A to samé platí pro film. (…) Pokud byl film natočen na 35mm materiál, pak by se podle mého názoru měl promítat pouze na plátně v kině. Jinak byste neviděli film, ale jeho kopii – deformovanou kopii filmu, ale film byste neviděli. Viděli byste falešné kopie, ne opravdový film. (…) Myslím, že je třeba se sám sebe zeptat, zda chceme žít ve světě, který vypadá pěkně, „tak nějak“, „podobně jako…“, ale nikdy neuvidíme pravý film. Tím ztratíme kontakt s opravdovým světem. Jsme obklopeni padělky.“
O Cestování po nížině, která nebyla točená na 35mm materiál
„Cestování po nížině bylo točené na digitální kameru pro maďarskou televizi. Nikdy to však nebylo zamýšleno jako film. Proto si jsem jistý, že to je lepší vidět v televizi. Problém vidím v tom, že hodně lidí točí na digitální kamery hlavně kvůli finančním prostředkům. Chtějí natočit film, ale vytvoří pouhý padělek. (…) Může to vypadat krásně, když točíte digitálně, může to vypadat krásně i když točíte mobilním telefonem, ale mělo by to pak vypadat jako když natáčíte mobilním telefonem a využívat jeho estetické prostředky. Nejsem vlastně proti používání digitálních kamer, ale proti jejich napodobování filmové estetiky.“
O digitálním restaurování světového filmového dědictví
„Digitální restaurování filmů je tak nějak pastí. Vidíme vlastně pouze digitální kopii, nikoli film. To je jako dívat se na originální malbu od Van Gogha a mít jeho malou reprodukci. Není to ta samá věc. Ale možná je lepší vidět Van Gogha z fotky, než nikdy…“
O komerčním filmu
„Komerční film či kapitalistický film je na hony vzdálený uměleckému způsobu vyjadřování. Vždy když přijde umělecký projev do kontaktu s kapitalistickými záměry, ztrácí na kvalitě. Podle mě by se to nemělo stávat.“
O DVD a streamovacích službách
„Myslím, že jsme v pasti. Když se díváte na film z DVD, není to ten samý film, co vidíte na plátně. Myslím, že když sledujete snímek na DVD, nebo ještě hůře na počítači, tak to nefunguje, není tam. Nesledujete pak film, ale pouhou informaci, jak by ten film možná mohl vypadat. Nikdy nebudete schopní užít si ten film a kvalitu jeho obrazu.“
O duchovnu
„Podle mého názoru je víra výraz obrovské touhy. A možná ještě více než touha je to jakýsi podivný pocit, že tu musí být cosi za skutečným světem. Něco, co nemůžeme vidět. To je asi ta nejjednodušší cesta, jak o tom mohu mluvit. Mluvím o duchovních pocitech, nechci mluvit o instituciovaném duchovnu jako jsou jednotlivé církve a podobně. To jsou instituce, které produkují zlo a v některých případech to může být nápomocné, pozitivní a v některých případech fungují jako represivní nástroj. Myslím, že je třeba rozlišovat mezi duchovním pocitem a těmito institucemi.“
Tento příspěvek byl napsán uživatelem 
