Odebírat RSS
RSS komentářůFebiofest zveřejnil kompletní program
10. 3. 2011 # 17.30 # Festivaly # Bez komentáře
Febiofest včera na svých oficiálních stránkách zveřejnil kompletní program festivalu. V jednadvaceti programových sekcích se v jeho průběhu celkem promítne 190 filmů. Už jen z letmého pohledu lze poznat, že letošnímu ročníku budou dominovat především snímky z Latinské Ameriky, kterým jsou věnovány celkem dvě sekce. Sedmnáct vybraných filmů nabízí opravdu široký průřez současnou tvorbou, který nepřímo vytváří skvělý doplněk k sekci Nový latinskoamerický film z Letní filmové školy, kde byly uvedeny ty nejzásadnější snímky posledních dvaceti let.
Vedle kinematografie zemí Latinské Ameriky je pak jednou z nejsilnějších sekcí také Asijské panorama. Zde lze nalézt oba nové snímky jihokorejského režiséra Honga Sang-sooa: loni v Cannes oceněný film Ha ha ha a Okin film. Stejně velkým lákadlem jsou dvě novinky čínského režiséra Zhang Yimoua. Ten je zastoupen romancí Láska hlohového stromu a variací na film bratří Coenů Zbytečná krutost. Oba filmaři přitom skvěle prezentují dva naprosto odlišné přístupy k filmu. Hong Sang-soo natáčí malé minimalistické a civilní snímky, zatímco Zhang Yimou je znám především svými efektními velkoprodukcemi natočených za podpory čínské vlády.
Naopak přehledová sekce nejnovější tvorby ze Spojených států nazvaná Made in USA přinesla poměrně zklamání. Krom dokumentu o ekonomické krizi Inside Job a Coppolova částečně autobiografického snímku Tetro (o jehož zařazení právě do této sekce lze diskutovat) strhují nejvíce pozornosti díla hollywoodských tvůrců. Jde především o režijního rutinéra Douga Limana (Fair Game), Edwarda Zwicka (Láska a jiné závislosti) a Zacka Snydera (Sucker Punch). Přitom zde chybí naprosto zásadní snímky nezávislých režisérů, které byly minulý rok ve festivalovém okruhu uvedeny a v České republice se dosud neobjevily. Naprosto tristní je absence westernu Kelly Reichardt s názvem Meek’s Cutoff, Rebecca H. (Return to the Dogs) Lodge Kerrigena, Blue Valentine Dereka Cianfranceho, Winter’s Bone Debry Granik či Welcome to the Rileys Jake Scotta. Všechny ze jmenovaných snímků jsou často označovány za vrcholy toho, co minulý rok americký nezávislý film nabídl. Ale samozřejmě lze jmenovat i další tituly, které získaly velmi pozitivní ohlasy, třeba dokumenty Catfish a Exit Through the Gift Shop. Uvědomuji si, že tato sekce má nabízet průřez severoamerickými filmy bez ohledu na to, zda jde o „nezávislá“ nebo hollywoodská díla. Přesto si myslím, že by filmové festivaly měly spíše uvádět snímky, které se jinak do české distribuce nedostanou, namísto (finančně výhodnějšího) uvádění již zakoupených filmů některou tuzemskou společností (v případě této sekce jde o Láska a jiné závislosti, Odnikud někam a Sucker Punch).
Pozornost si však mimo to zaslouží tři pocty, jež představí většinou těžce dostupné snímky dvou evropských a jednoho íránského režiséra. Semih Kaplanoglu je předním tureckým režisérem, jenž byl minulý rok oceněn Zlatým medvědem na Berlinale za snímek Med. Na Febiofestu bude promítnuta celá pomyslná trilogie, kterou zakončuje právě Med. Bohužel zde chybí jeho první dva snímky. Téměř kompletní retrospektiva bude věnována íránskému tvůrci Rafi Pittsovi. Doporučit však lze také Poctu Oliviera Assayase, který své snímky přijede osobně uvést. Jeho poslední film Carlos se navíc jedinečně promítne v celé své pětihodinové délce, přestože po evropských festivalech putuje většinou ve zkrácené sotva tříhodinové verzi.
Více o programu naleznete na oficiálních festivalových stránkách zde.
Tento příspěvek byl napsán uživatelem 
