Odebírat RSS
RSS komentářůTV tip na neděli: Opilí láskou
12. 12. 2010 # 3.28 # Aktuálně # Bez komentáře
Před časem jsme doporučovali ke shlédnutí Magnolii, zřejmě nejznámější snímek režiséra Paula Thomase Andersona. Nyní doporučujeme jeho dílo nejvýstřednější, film, kterým se nejvíce vzdálil střednímu proudu (byť za střední proud nelze považovat žádný z jeho projektů). Opilí láskou (USA, 2002) vznikli tři roky po zmiňované Magnolii. Anderson, jehož fragmentarizovaná vyprávění se vzpouzejí žánrovému zařazování, v tomto případě nabízí divákům přímočarý příběh. Jedná se o drama, které kříží psychologický film s thrillerem a romantickou komedií. K vnímání „romanticky komediální“ polohy filmu značně pomáhá obsazení Adama Sandlera do hlavní role. Úspěšný komik a producent „sandlerovek“ (nepříliš výchovné mainstreamové romantické komedie se Sandlerem v roli nešikovného antisvůdců, roztomilého hlupáka či nedospělého grázlíka) hraje v Opilí láskou psychicky narušeného majitele malé firmy Barryho. Jedna z kamarádek jeho sestry po něm touží, čemuž není schopen uvěřit. Zároveň se ho pokouší okrást kumpáni jisté dívky z erotické linky, na niž kvůli pocitům osamění jedné noci zavolal.
Členění na dvě dějové linie – milostnou a dramatickou – je v Opilí láskou jediným výrazným rysem klasického stylu filmového vyprávění. Anderson ve svých dosavadních pěti celovečerních filmech proslul nestálými důmyslnými pohyby kamery v záběrech. V tomto snímku není obtížné jeho rukopis rozpoznat. Dovádí k dokonalosti čistou a jednoduchou kompozici obrazu. Precizně si hraje s kontrastem mezi klidně plynoucími pomalými sekvencemi a jejich psychologicky vypjatým podtextem (který podtrhuje dramatický zvukový doprovod).
O celém snímku lze navíc tvrdit, že svou proměňující se dramatickou polohou neustále koresponduje s aktuálním psychickým stavem hlavní postavy. Celá milostná linie vyprávění má prapodivnou avšak zřetelně promyšlenou dramaturgii. Opilí láskou je příběh jedinečného osamělého člověka se sklony k agresi a nekontrolovatelným výtryskům emocí. A filmová forma snímku je totožná. Precizní, povětšinou poklidně plynoucí, asketická a posmutnělá, ale narušovaná geniálně načasovanými erupcemi akce, neobvyklými vsuvkami a překvapivými chvílemi.
12.12 Neděle 22:45 (ČT2) Opilí láskou
Tento příspěvek byl napsán uživatelem 
