The Social Network
7. 11. 2010 # 16.33 # Filmy # Jeden komentářThe Social Network je dlouho očekávaný snímek, který si jak kvůli postavě režiséra Davida Finchera (Klub rváčů, Sedm, Zodiac, Podivuhodný případ Benjamina Buttona) i nadšeným ohlasům kritiků v zámoří nemůže nechat ujít žádný milovník filmu. Jak tedy dopadl „ten film o facebooku“?
Zaprvé je třeba poznamenat, že The Social Network není filmem o Facebooku. O Facebooku se v něm mluví a točí se okolo něj většina děje, v popředí nicméně stojí postavy a příběh rychlého zbohatnutí paradoxně asociálního Marka Zuckerberga, tvůrce Facebooku a jeho známých. Film opravdu zajímá více život nových univerzitních „hvězd“, jejich psychologie a především konflikty více než cokoli jiného včetně fenoménu Facebooku.
Vyprávění začíná, když dá přítelkyně Marku Zuckerbergovi košem. Rozchod ho dožene k přehnané pomstě, při které vytvoří stránku na hodnocení vzhledu dívek z univerzity, což se ukáže jako první krok na cestě k tvorbě slavného Facebooku. Mark si ale cestou udělá řadu nepřátel, a právě postupný rozpad vztahů, intriky a nevraživost se stanou hlavním motorem filmu.
Scénář Aarona Sorkina (Pár správných chlapů, Americký prezident) si pohrává s koncepcí flashbacku, když rámuje celé vyprávění jako výjev událostí popisovaných na dvou soudních procesech. U obou jde o finanční záležitosti, nikoli problematiku ochrany soukromých údajů – jedna skupinka se s Markem soudí, jelikož jim podle jejich názoru ukradl základní koncepci Facebooku, bývalý Markův přítel se zase cítí jako finanční ředitel Facebooku podveden. Je plný skvěle napsaných dialogů i mužských postav (ženské postavy jsou značně šablonovité a v podstatě neprochází vývojem), nicméně se zdá mírně vykonstruovaný. Na poměry žánru působí ale stále poměrně realisticky, což ale nic nemění na tom, že nejspíše zklame příznivce „přísně pravdivého“ Zodiaca. Řada událostí se ve skutečnosti udála jinak a například jedna ze základních motivací Marka Zuckerberga – touha dostat se do elitního klubu – je podle jeho vlastního vyjádření lichá.
Jako každé konverzační drama, i The Social Network stojí na hereckých výkonech. U těch není na co si stěžovat, všichni herci podávají skvělé výkony, Jesse Eisenberg v titulní roli přímo exceluje, Andrew Garfield v úloze jeho nejlepšího přítele a podvedeného finančního ředitele nezaostává a dokonce i Justin Timberlake jako vypočítavý, nicméně charismatický Sean Parker nezklamal. Je ale nutné dodat, že ty herecké výkony, které spatříme na plátně z velké části ovládal sám režisér, když měl při finálním sestřihu možnost vybrat si u každého záběru z několika desítek možností díky vyčerpávající práci na place a konečné ztvárnění postav tak vlastně slepil z vícera hereckých kreací. Nutno říci, že bezchybně.
Obraz je perfekcionisticky vyladěn, každý záběr je pevně kompozičně uchopen a ostrost dosahuje díky natáčení ve 4K (a v některých kinech i promítání ve 4K) nových výšin. I v The Social Network se dočkáte typicky Fincherovských formálních lahůdek, jsou ale po většinu času zase o něco nenápadnější, nicméně svou působivostí pomáhají udržet rychlejší tempo konverzačnímu dramatu, kterému hrozilo nebezpečí nudnosti. Kamera prolétne sklem okna, aby se dostala do restaurace, veslařský závod, ač pro vyprávění nepodstatný, je úchvatnou montážní sekvencí podbarvenou působivou hudbou atd. Pro film je vůbec důležitá práce s hudbou, která se v mnohém nepodmaňuje konvencím blockbusterů (např. neztichne, abychom mohli lépe slyšet postavy) a je na ní v kladném slova smyslu poznat, že byla nahrávána již na hrubý sestřih filmu, když se ve skladbách kompozičně odrážejí střihy, časové skoky i dění na plátně.
Trent Reznor (Nine Inch Nails), pro nějž byl The Social Network prvním filmem, pro který složil původní hudbu, ač již spolupracoval na tvorbě mnoha nepůvodních soundtracků a původního soundtracku k počítačové hře Quake neopustil své tradiční trademarky a několikrát ve filmu dokonce použil své starší skladby z Ghosts, nicméně svůj styl aktualizoval a podřídil potřebám filmu. Jeho minimalistické piano smíšené s industriálními ruchy tak na party doplňují taneční rytmy a klasika Ve sluji krále hor Edwarda Griega se dočká elektronické interpretace. Ve filmu zazní i pár nepůvodních skladeb různých interpretů (Creep z traileru ale nečekejte).
David Fincher s The Social Network pokračuje ve svém trendu pomalu vyprávěných, perfekcionisticky filmově zabalených příběhů. Mě na něm nejvíce mrzí jeho částečná lživost, vykonstruovanost a nezájem o nejproblematičtější aspekty Facebooku (ochranu soukromých dat) – to vše je, nutno poznamenat, záměrné a dělá to z něj bezchybnou žánrovku. The Social Network ale nenabízí takový přesah jako Fight Club, Zodiac nebo vlastně i Sedm.
The Social Network USA, 120 min., premiéra v ČR 4.11.2010
Články obsahující informace o The Social Network:
16. 11. 2011 17.07
28. 2. 2011 2.17
30. 1. 2011 19.23
25. 1. 2011 22.27
[...] režie, Nejlepší herec a Nejlepší adaptovaný scénář). Jeho recenzi můžete nelézt zde. Padesátimilionová produkce nemohla být právě kvůli svému rozpočtu nominována na [...]