Black Swan

Aronofsky se vrací na plátna kin po rozporuplné Fontáně a asketickém Wrestlerovi. Mladá balerína Nina (Natalie Portman) touží po dokonalosti a také díky vlivu své dominantní matky obětuje veškerý svůj čas cvičení. Naskytne se jí příležitost vystoupit v roli svých snů – roli Bílé labutě Čajkovskyho Labutího jezera, nicméně režisér Tomas Leroy (Vincent Cassel) chce zpracovat dílo moderním způsobem a vyžaduje po Nině, aby ztvárnila zároveň roli bílé i černé labutě. Nina ale podle jeho názoru postrádá živočišnost černé labutě, díky čemuž propadá beznaději. Ve spolku se shodou náhod objeví nová balerína Lilly, která má vše co Nina pro roli postrádá – není perfekcionistka, je vášnivá a impulzivní. Nátlak vede Ninu k touze poznat i za pomoci Lilly svou „stinnou“ stránku, která ji začne ovládat.

Black Swan je především působivým průzkumem duše posedlé dokonalostí, která musí pro svou životní roli objevit vlastní sexualitu a další stránky své duše, o kterých neměla díky své kázni ani ponětí. Právě toto poznávání je hnacím motorem filmu. Opět se tak dočkáme Aronofskyho typického způsobu vyprávění, ve kterém se příběh nerozvětvuje do stran, nezajímá se o vedlejší postavy více než je potřeba, ale míří přímo, neustále nabírajíc na intenzitě, až dorazí do kumulativního finále. To tentokrát nabízí větší škálu emocí než Aronofskyho předchozí díla.

Black Swan nezapře svého autora, na snímku navíc pracovala řada jeho předchozích spolupracovníků. Za kameru se vrátil Matthew Libatique, který s Aronofskym spolupracoval na jeho prvních třech filmech (π, Requiem za sen, Fontána). Společně rozvinuli některé nápady z Wrestlera, vzdali se ale realističnosti a radši nám dali možnost přímo nahlédnout do Nininých představ, fantazií a snů. Jak Nina stále více a více propadá šílenství, jsme i my diváci znejišťováni, zda to, co vidíme, je realita nebo jenom výplod Nininy churavějící mysli.

Aronofskyho dvorní skladatel Clint Mansell potvrdil svou pozici jednoho z nejnadanějších hudebníků u filmu současnosti, když se mu povedlo efektivně využít originální motivy z Labutího jezera v rámci Ninina příběhu. Právě díky hudbě se Čajkovskyho balet prolnul s Black Swan tak organicky. Mansellova hudba opět nezapře tvůrcovu industriální minulost. Úloha ruchů ve filmu i hudbě je nezanedbatelná, pazvuky hyzdí Čajkovskyho melodie, nepřirozeně hlasité praskání kostí při baletním cvičení odhaluje skrytou náročnost a brutalitu na první pohled lehkého a vzletného baletu atd.

Režisérovi se také povedlo do filmu vkusně zakomponovat realistickou a přitom imaginativní 3D animaci, přičemž nenarušil komornost vyprávění. Vše je na svém místě a Aronofsky se nebojí renderované předměty zahalit do stínů, pokud to podpoří sílu záběru. Nemá nutkání ukázat cenu filmu, která ostatně nebyla nijak závratná, přesto se ale Black Swan s rozpočtem deseti miliónu dolarů stal Aronofskyho druhým nejdražším projektem.

Black Swan je, jak se o něm často píše, kombinací psychologického dramatu a thrilleru (snímek nicméně nemá žádného zjevného antagonistu a škatulce thrilleru tak při přísném pohledu uniká) a hororu, nicméně veškeré hororové prvky jsou využity způsobem, kterým podporují psychologickou část a pracují pro ni. Black Swan je filmem o teroru mysli a jeho horor vzniká právě tam. Film se nevyhne pár strukturálním klišé filmů z uměleckého prostředí, zejména pokud jde o základní profilaci postav (matka přenášející své ambice na dceru, geniální, přísný a manipulativní režisér), které jsou o to zjevnější, protože film nejde záměrně u většiny postav více do hloubky a soustředí se na Ninu a její nekompletní a narušený pohled na skutečnost. Těžko říci, zda jde spíše o filmové klišé nebo pravdivý obraz většiny vrcholných uměleckých osobností a jednání lidí, kteří za jejich úspěchem stojí. Kvalita filmu ale jednoznačně spočívá někde jinde a skvělé herecké výkony, originální výtvarno a ozvláštěnění prvky hororu a thrilleru pomáhají na tento možný neduh zapomenout.

Aronofsky se vrátil opět s tím, co od něj jeho fanoušci očekávají. Představuje nám pohlcující film, který nabízí drtivý a jedinečný příběh jednoho člověka a jeho posedlosti, natočený mistrovským způsobem.

Poznámka: Autor článku viděl film na MFF v Benátkách.

TRAILER

Články obsahující informace o Black Swan:

Nejlepším filmem 68. Zlatých glóbů Fincherův The Social Network
17. 1. 2011 – 14.11

Satellite awards 2010 - první krok k oscarovému klání
20. 12. 2010 – 22.50

Vítězné filmy z 51. MFF Thessaloniki
14. 12. 2010 – 21.20

National Board of Review vyzdvihuje The Social Network
4. 12. 2010 – 2.10

další články...