Domů » Aktuálně

Aktuálně: Národní kandidáti na oscarové klání – seznamte se. Část první.

Září je měsícem, kdy mají filmoví akademici jednotlivých zemí napilno. Blíží se totiž uzávěrka pro příjem titulů, ucházejících se o nominaci na Cenu americké filmové akademie za nejlepší cizojazyčný film. Ta je tradičně stanovena na 30. září a tudíž je seznam snímků téměř kompletní. Seznam děl s krátkými popisy je rozdělen do dvou částí a abecedně seřazen. Poslední opozdilci budou do mého přehledu doplněny po stanoveném datu a na základě oficiálně zveřejňovaného seznamu AMPAS, aby byl obrázek „reprezentace“ světové kinematografie uplynulého roku úplný.
Nominace budou vyhlášeny 25. ledna a slavnostní ceremonie se koná 27. února.

Afghánistán – Black Tulip: snímek americké režisérky afghánského původu Soniy Nassery Cole  je příběhem liberální rodiny, která si v Kábulu otevře prosperující kavárnu a záhy musí čelit agresivním ústrkům ze strany Talibanu. Film vznikl díky financím americké vlády, avšak v Afghánistánu si vysloužil i nevoli u řady diváků kvůli zkreslování skutečných poměru v zemi pod vojenskou diktaturou. Mezinárodní premiéra v Kábulu se konala teprve před třemi dny. Film, natočený v lokálním jazyce Dari a je jediným celovečerním počinem, který v Afghánistánu tento rok vznikl. Velkorysost akademie navíc umožnila přivřít oči nad tím, že nebyl nasazen do kin v požadované alespoň sedmidenní lhůtě.

Albánie – Lindje, Perëndim, Lindje (East, West, East: The Final Sprint): Poměrně zkušený albánský režisér Gjergj Xhuvani oslovil komickou satirou sledující pád komunismu, jejímž hlavním, dá se říci kolektivním, hrdinou je tým amatérských cyklistů středního věku, které těsně před revolucí míří na závody ve Francii a během cesty je nečekaně zastihne zpráva o pádu země a změní jejich plány. Film byl realizován koprodukcí s Itálií a na jeho střihu se dokonce podílel střihač filmů Sydneyho Pollacka Claudio M. Cutry.

Alžírsko – Hors-la-loi (Outside the law): Snímek, který způsobil kontroverzi na letošním festivalu v Cannes, na němž soutěžil. Tvůrcem je ve Francii narozený režisér Rachid Bouchareb, jenž byl nominován na Oscara za svůj poslední film Days of Glory. Příběh vypráví o třech bratřích, kteří se zapletou do alžírského boje o nezávislost na Francii a ukazuje bez servítek krvavé zásahy policie proti alžírským teroristům a demonstrantům . Film byl financován i francouzskou stranou, jejíž kinematografie se tomuto tématu stále vyhýbá a bere tak v potaz, že na jihu země jde o stále nezhojenou ránu. Proti filmu demonstrovali přímo na festivalu bývalí veteráni a kolonisté, i obyvatelé alžírského původu bojujících tehdy proti své vlasti.

Ázerbajdžán – Sahə (The Precinct): Autorský snímek Ilgara Safata koprodukovaný s Gruzií vypráví o mystické cestě do dětství, kterou podnikne slavný fotograf.

Bangladéš – Third Person Personal Number: Film z této exotické země se již stačil prezentovat na řadě filmových festivalů, např. v jihokorejském Pusanu. Mladý režisér Mostofa Sarwar Farooki vypráví na motivy islámského románu osud partnerky doživotně odsouzeného vězně, jejíž důstojnost je otřesena faktem,  že žila se svým přítelem před svatbou ve společné domácnosti a následně i fatálním rozsudkem. Stává se vyděděncem společnosti…

Belgie – Illegal: „Uprchlické“ drama Oliviera Masset-Depasse, které bylo představeno na letošním Director´s fortnight, vypráví silný příběh ruské imigrantky,  která žije i se svým synem v této západní zemi, avšak čeká ji uvěznění  a následně uprchlický tábor. Nevzdává se však naděje opět najít svého syna i za cenu vyhoštění ze země.

Bosna a Hercegovina – Cirkus Columbia: Letošnímu výběru nefiguruje  po festivalech cestující komedie Jasminy Zbanić Na putu, ale jiné a žhavější želízko v ohni. Na scénu se totiž vrací Danis Tanović, který způsobil kdysi malou senzaci, když zvítězil právě v této kategorii filmem Země nikoho. Cirkus Columbia nás opět zavádí do těsně postkomunistické reality Bosny a Hercegoviny, ale zaměřuje se na soukromé peripetie navrátivšího se emigranta, který se chystá restituovat jeho bývalý rodinný dům a tím vypudit svoji manželku, k čemuž využije i vlastního syna. Následuje velkolepý hon na ztracenou kočku hlavního hrdiny a poté ohrožení pospolitosti vypuknuvším válečným konfliktem… Tedy typická balkánská mixáž s osobitým humorem, která by mohla opět zafungovat.

Brazílie – Lula, O Filho do Brasil (Lula, the Son of Brazil): Určitě neobvyklým rozhodnutím tamější akademie je navržení vysokorozpočtového biografického snímku režiséra Fábia Barreta a Marcela Santiaga, nejdražšího kinematografického počinu v historii této země, který se však stal velkým fiaskem jak u kritiků, tak u diváků. Jde o příběh zázračného úspěchu chudého chlapce z nerozvinutého severu, který dokáže obsadit vysokou pozici odborového předáka na daleko vyspělejším jihu země. To, jak se tento mladík dokázal stát prezidentem země, už snímek nezahrnuje. Výběr filmu okatě glorifikujícího současného vůdce země následovaly smíšené reakce, i když na druhou stranu je často obhajován tím, že jde o imitaci typického sladkobolného hollywoodského produktu, jež by mohla zafungovat. Přesto však bylo upozorněno hned na několik filmů, které by byly co se týče kvality určitě vhodnějšími kandidáty.

Bulharsko – Iztochni piesi (Eastern Plays): Poměrně jasnou volbou byl tento snímek Kamena Kaleva, který byl oceněn jako nejlepší bulharský film roku, zúčastnil se jako první bulharský film po dvaceti letech festivalu v Cannes (nominace na Lux Prize) a na festivalu v Tokiu získal tři ceny. Jedná se o trýznivý příběh dvou bratrů, kteří ztratí veškerý vzájemný kontakt a „spojí“ je po letech až rasistický konflikt, týkající se turecké rodiny. Každý je však na opačné názorové straně, jeden se dokonce stal neonacistou a je zcela opojen násilím. Přesto však záhy začne být pro život obounezbytné, aby se opět sblížili. Možná se tímto slibným počinem dokáže zopakovat loňský úspěch, kdy se Komandarevův koprodukční film The World Is Big and Salvation Lurks Around the Corner dokázal dostát do širších nominací na toto ocenění.

Česká republika – Kawasakiho růže: Hřebejkova psychologická sonda do svědomí a soukromého života bývalého služebníka režimu získala velkou pozornost na letošním Berlinale i pozitivní recenze v americkém tisku. Svojí narativní strukturou a osobitým náhledem na minulost sice snímek působí v tomto výběru poněkud nekonvenčně, ale již Životy těch druhých dokázali, že co se týče tématiky, určité šance tu budou. Hřebejk by se tak  mohl podruhé ocitnout na seznamu nominovaných (Musíme si pomáhat), Jarchovský jako scénárista dokonce potřetí (Musíme si pomáhat, Želary).

Čína – Tangshan dadizhen (Aftershock): Volba mohla být těžko jiná. Nejvýdělečnější čínský film všech dob, epické katastrofické drama Fenga Xiaoganga o největší čínské přírodní katastrofě všech dob – zemětřesení v Tangshanu roku 1976, při němž zahynulo na 240 000 lidí. Událost je nahlížena klasickým melodramatickým příběhem o rozdělení rodin. Snímek ve výběru porazil i novinku Yanga Zhimoua Under the Hawthorn Tree.

Dánsko – Hævnen (In a Better World): Sussan Bier má již na kontě nominaci za film Po svatbě a v Americe její jméno není žádnou neznámou. Toto drama dokonce vstupuje v prvním čtvrtletí příštího roku do amerických kin a nominace na Oscara by mohla poskytnout dobrou distribuční kampaň. Snímek má uzavřena předprodejní práva i v dalších padesáti zemích. Zajímavě vyhlížející film propojuje dvě značně nesourodá prostředí – uprchlický tábor v Africe a šedivé dánské maloměsto a sleduje dvě rodiny, jejichž přátelství se změní v dechberoucí honbu, v níž jde o holý život.

Egypt – Rassayel El Bahr (Messages from the Sea): Romantický snímek Daouda Abdela Sayeda o čerstvě graduovaném lékaři, jemuž právě odešli jeho nejbližší a východisko ze své samoty nachází v návratu do rodného bytu v Alexandrii, kde se živí jako rybář a utápí samotu v alkoholu. Jeho láska k hudbě mu však přinese nečekaný a nekonvenční vztah. Snímek byl pozitivně přijímán hlavně díky živoucímu a barvitému vykreslení dvou kontrastních tváří moderní Alexandrie, jež přímo ztělesňuje hlavní postava.

Estonsko – Püha Tõnu kiusamine (The Temptation of St. Tony): Estonsko-finsko-švédská koprodukce režiséra Veiko Õunpuua už má jednu velkou výhodu – amerického distributora. Ten ocenil řemeslnou zručnost a kafkovskou atmosféru této černé komedie ze života muže středního věku, který se ocitá na pokraji jakéhosi dantovského hlubokého lesa a na začátku cesty za čistým svědomím, na níž potkává typické představitele moderní estonské společnosti a zažívá překvapivá a humorná dobrodružství. I když hrozí, že hlavní postavě, která přišla o vše, nyní hrozí i ztráta reality a nakonec i sebe samotné.

Filipíny – Noy: Velká, ale málo známá asijská kinematografie se chystá oslovit žánrem docudramatu na ryze filipínské téma, avšak s univerzální platností. Snímek mapuje půlroční politickou kampaň úspěšného kandidáta prezidentských voleb po celé zemi, avšak hlavní postavou je paradoxně ambiciozní novinář, který spíše řeší své rodinné problémy.

Finsko – Miesten vuoro (Steam of Life): Finsko vyzývá ostatní kandidáty originálním, či spíše podivným dokumentárním filmem, jehož náplní je diskuze nahých mužů v sauně, týkající se jejich životů, lásek, nadějí a obav. Film je také nominován na nejvyšší skandinávskou filmovou cenu – Nordic Council film Prize.

Francie – Des Hommes et des Dieux (Of Gods and Men): Letošní kandidát na Zlatou palmu byl určitě jasnou volbou pro francouzské akademiky, i když se kritické reakce na tento film dosti různí. Xavier Beauvois diváka v duchovním dramatu podle skutečných událostí zavádí do malé křesťanské komunity v severní Africe, v níž se sešlo osm mnichů odlišného věku a názorů, jejichž poklidnou pospolitost naruší masakr, za nímž stojí tamější islámští fundamentalisté. Hlavními tématy je otřesená víra v lásku bližního a pochybnosti ohledně fungování absolutní odevzdanosti víře.

Hongkong – Sui yuet san tau (Echoes of the Rainbow): Alex Law nabízí s rozumnými dávkami dojetí nostalgickou vzpomínku na vyrůstání v této specifické metropoli během šedesátých let. I když jde primárně o snímek pro mládež, přitáhl do kin v zemi vzniku davy diváků všech věkových kategorií. Film také obdržel v Berlíně hlavní cenu v sekci Generation Kplus.

Chorvatsko – CRNCI (The Blacks): Další evropský snímek s festivalovými vavříny (nejlepší film na MFF Ljubliana, cena FIPRESCI na MFF Cottbus)  se bude ucházet o pozornost akademiků intimním a mrazivým psychologickým příběhem z nedávné války o skupině vojáků polovojenské jednotky, kteří se utkávají každodenně s obrovskou vnitřní zátěží, která jednoho dne musí naplno proniknout na povrch. Příležitost k tomu naskytne cesta k nalezení mrtvých přátel, která má zdrcující a katarzní následky.

Indie – Peepli [Live]: Indická filmová akademie snímek vybrala kvůli nepřikrášlenému pohledu na drsné životní podmínky chudých farmářů, který však nevylučuje lehký a citlivý způsob vypravování. Režisérka Anusha Rizvi získala za tento snímek cenu za nejlepší debut v Sundance a v Durbanu.

Irák – Son of Babylon: V Karlových Varech uvedený film vzniklý v koprodukci s USA, Francií a Nizozemskem, diváka uvádí na strastiplnou cestu dvanáctiletého chlapce a jeho babičky k věznici na jihu země, jelikož stařenka je přesvědčena, že mezi právě propuštěnými válečními zajatci je i její syn. Cesta válkou zdecimovanou zemí postupně mění touhy jejího vnuka stát se vojákem a možná ho přibližuje k nikdy nepoznanému otci. Citlivý a autentický snímek těžící z tradice íránské filmové tvorby je  jistě důstojným zástupcem země, kde se začíná kinematografie teprve rozbíhat.

Írán – Farewell Baghdad: Debutový snímek dokumentaristy Mehdi Naderiho je situovaný do irácké metropole a sleduje tamější soužití amerických a íráckých vojáků. Zajímavé je, že byl vybrán zrovna film, který dává jasně najevo nesouhlas s americkou okupací válkou zbídačené země. Pro Írán je však tento kandidát brán hlavně jako politický vyslanec, jenž má možnost prezentovat tamní názor na zahraniční politiku USA.

Island – Mamma Gógó: Islandský filmový veterán Fridrik Thór Fridriksson vyměnil v tomto snímku symbolická dramata silně navazující na islandské tradice za intimní osobní výpověď a reflexi vlastní tvorby. Stěžejní je však přenesení vlastního zážitku spojeného s postupným mizením jeho vlastní matky nořící se hlouběji a hlouběji do zhoubné alzheimerovy choroby. To vše korunuje severský humor, soucit a silný vizuální cit, který je s tímto režisérem již dvacet let spojován.

Izrael – Shlichuto Shel HaMemune Al Mashabei Enosh (The Human Resources Manager): Tragikomedie Erana Riklise, jež ovládla letošní Izraelské filmové ceny se dá charakterizovat jako bizarní road movie, jejímž hlavním akterém je personální manažer velké pekárny, který chce předejít skandálu, a proto se vydává na strastiplnou, časově omezenou, cestu, aby našel příbuzné mrtvé dělnice- oběti sebevražedného bombového atentátu. Míří do její vlasti a postupně se dozvídá detaily z jejího života a žena pro něj přestává být jen anonymním nutným zlem.

Japonsko – Kokuhaku (Confessions): Tetsuya Nakashima, tvůrce bláznivých, pestrobarevných až surreálných komedií, připomínajících nejvíce leporelo Amélie z Montmartru má nyní šanci oslovit i americké akademiky. Jeho nejnovější snímek je však zcela jiný než předchozí díla – jedná se o temnou historku ze střední školy o násilí, vraždě mladé dívky a následné pomstě její matky, jež se změní v chladnokrevnou bestii s dokonalým plánem. Japonský kasovní trhák si už získal zájem u velkých amerických studií a asi brzy vznikne jeho remake.

Jihoafrická republika – Life, Above All: Oliver Schmitz zkusí štěstí adaptací Strattonova románu Chanda´s Secret, jehož hrdinkou je malá dívka, která bojuje proti hanebným podmínkám a strachu, které ochromují johannesburgský slum. Skrze ní je ukazána realita moderní Jihoafrické republiky, která stále bojuje s problémem zařazení černošského obyvatelstva do společnosti.

Kanada – Incendies: Drama Denise Villeneuvy je adaptací oceňované divadelní hry Wajdi Mouavada, jejíž hlavními postavami jsou dospělá dvojčata, která se dozví z poslední vůle jejich matky, že jejich domněle mrtvý otec stále žije a navíc mají ještě jednoho sourozence. Oba sourozenci berou toto zjištění jako vodítko k tomu, aby se dozvěděli, proč matka jednoho dne přestala mluvit, avšak jedině Jeanne dokáže uskutečnit svoji touhu zjistit pravdu i ve vzdáleném Libanonu. Její bratr naopak bere závěť jako poslední excentričnost matky s chladným srdcem. Jejich cesty se však opět spojí a společně dávají dílek po dílku dohromady srdcervoucí příběh, jenž zcela mění pohled na jejich matku. Vysoce hodnocený film patří určitě mezi favority letošního výběru.

Korejská republika – Maen-bal-eui Ggoom (A Barefoot Dream): Kim Tae-Gyun je režisérem dramatu podle skutečné události o ztroskotalém fotbalovém hráči, kdysi velké naději, jenž zasvětí svůj život výchově fotbalového dorostu v zaostalém Východním Timoru. Akademie v tomto případě rozhodovala mezi tímto filmem a lyrickou kriminálkou Poetry, uvedenou letos v Karlových Varech. Ta nakonec pohořela na konvenčním obrazovém ztvárnění a přílišné délce, zatímco zvolený kandidát více odpovídal méně vytříbenému vkusu amerických akademiků.

Brzké pokračování doplní zde chybějící kinematografie (Argentina, Itálie…), které na výběr teprve čekají, a bude dále pokračovat v abecedním pořádku.

Doporučujeme

4 komentářů

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 28. 9. 2010 ve 21.08 a zařazen do kategorie Aktuálně ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář



Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.