Zpravodajství z LFŠ #5 Digitalizace

Jedním z velkých témat letošní filmové školy byl fenomén digitalizace. Organizátoři rozdělili program sekce Digitální kino od A do Z do dvou dnů – ve čtvrtek se mluvilo o digitalizaci kin, v pátek o restaurování filmových kopií. Druhému bloku jsme se věnovali v článku Matouše Svěráka. Nyní nabízíme sumarizaci bloku prvního.

Většina diváků zřejmě vnímá nástup digitálních filmových nosičů a ústup celuloidových pásů jako stádium nekomplikovaného vývoje filmového průmyslu. Nabyli dojmu, že absentují podněty k zajímavé diskusi ani nevyvstávají palčivé otázky. A i proto ten, kdo přišel do Malého sálu Reduty, aby se konfrontoval s názory na estetiku digitalizované kinematografie, odcházel zklamán. Diskusní panel byl zamýšlen jinak. Zaprvé, jak již z názvu bloku „digitalizace KIN“ nepřímo vyplývá, jej organizátoři určili zejména majitelům a pracovníkům kin, případně distributorům a filmovým průmyslníkům obecně. Zadruhé je třeba si uvědomit, že kromě vlivu digitalizace na filmovou produkci se divák nutně bude v budoucnu potýkat i s vlivem digitalizace na distribuci. S tímto přístupem k tematice se najednou blok přednášek a diskusí jevil nesmírně zajímavým náhledem na vztah mezi divákem a kinařem. Vztah, který se právě v těchto dnech, následujících měsících a letech, může významně proměnit.

Objasněme zprvu, co se pod ne zcela konkrétním názvem „digitalizace kin“ skrývá. Jedná se totiž o, možná až překvapivě, komplexní proces. Přesto jej veřejnost i kinaři často (což se může pro jejich živnost stát osudovým), redukují na akt zakoupení digitálního projektoru. Několikrát bylo během přednášek zdůrazněno, že prvním krokem proměny kina musí být uvedení sálu do plně funkčního stavu tak, aby jak technika, tak ostatní vybavení v sále vytvořily divácky přívětivé prostředí. Dále si majitelé kin neuvědomují, že na rozdíl od starých projektorů, které může opravit promítač i instalatér pochybné pověsti, vyžadují digitální projektory plnou technickou podporu od pokud možno co nejspolehlivějšího dodavatele. Dlouze se mluvilo i o marketingu, diváckých preferencích, změnách v distribuci i ekonomickém provozu kin. Pro zájemce o další informace doporučujeme web www.digitalnikino.cz, na kterém najdou podrobné informace technického rázu vhodné zejména pro provozovatele kin uvažujících o digitalizaci.

Dopolední část obstaral dvěma prezentacemi Petr Vítek, pracovník kin Aero a Světozor a člen evropské skupiny odborníků na digitalizaci. Petr Vítek také vytvořil zmíněný web www.digitálníkino.cz. Odpoledne přednášel zástupce Bontonfilmu Aleš Danielis. Navazovaly dvě diskuse s kinaři a distributory, kteří ochotně odpovídali na dotazy a poskytovali rady pro bezproblémový přechod k digitální projekci.

Asi nejdůležitějším a zároveň i nejčastěji opakovaným sdělením byl fakt, že digitalizaci kina by provozovatelé kin neměli chápat jako instantní všelék se zaručeným úspěchem. Celý proces se musí dlouho a pečlivě plánovat a následně s rozvahou provést. Kinaři se nemohou spolehnout na digitální projekci samu o sobě, ta jim peníze ani diváckou přízeň nezaručí. Pouze s uvážlivou koordinací digitalizace kina s marketingem a novým způsobem sestavování programu lze probíhajících změn ve filmovém průmyslu využít k vylepšení ekonomické bilance.

Články obsahující informace o LFŠ:

Cesta do pravěku: Pouhé proplutí kolem slibovaného dobrodružství
5. 8. 2017 – 16.05

LFŠ: Objevování převážně známého i odkrývání extrémů
27. 7. 2017 – 20.57

Co nás čeká ve filmovém roce 2015
5. 1. 2015 – 14.49

LFŠ 2014 David Čeněk: „Musíme si diváky vychovávat"
5. 8. 2014 – 18.59

další články...