Domů » Filmy

Fish Tank

Snad není příliš unáhlené napsat hned na úvod, že Fish Tank režisérky Andrey Arnoldové lze považovat za reprezentanta filmového sociálního realismu par excellence. Kategorie sociálně realisticky orientovaných snímků je zdánlivě široká. Je to devízou tvůrců, kteří oproti záplavě fantasy „pohádek“, příběhů plných imaginárních osudů superhrdinů, dokážou vyjádřit určitý půvab komplikovanosti našich životů. Po podrobnějším průzkumu sociálně laděných děl však nutně  dojdeme k závěru, že ne všechny důsledně sledují vybraný segment či segmenty společnosti tak, aby v divákovi nakonec nepřevážil pocit hořkého zklamání z řady nezodpovězených, a často ani nepoložených otázek. Proto by nebylo od věci si množinu sociálně realistických snímků patřičně zúžit tak, aby odpovídaly svým zaměřením níže uvedené charakteristice, a nebyla tak do ní zahrnována díla jen na první pohled podobná (z české produkce například Václav, Venkovský učitel a další). Onu kategorii vymezme například takto: uvažujme pouze snímky, které jsou vedeny zájmem o zachování zjevné vazby k realitě a dokáží prostřednictvím konkrétních příběhů synekdochicky vypovídat o současném světě, o společnosti, jejím uspořádání i typických mezilidských vztazích.

Fish Tank splňuje vše uvedené. Z  jeho nepřikrášlené výpovědi mrazí v zádech, palčivost prostých témat diváka odzbrojuje. Nevyvolá jen chvilkové opojení, opadající několik hodin po konci projekce. Celistvá výpověď vychází od nastínění výchozí situace, pokračuje zachycením motivací jednotlivých osob a pravděpodobných možností jejich jednání. Právě tím se Fish Tank řadí mezi nejvýraznější sociální dramata posledních let: zobrazené postavy nesoudí, ale zato přesvědčivě argumentuje.

Ve snímku má nezastupitelnou úlohu prostředí sídlištní zástavby severovýchodního okraje Londýna. V obecnosti, bez zřetele na příběh Fish Tanku, se sídliště dlouhodobě ukazují jako koncept bydlení s omezenou funkčností. Problematické není jen estetické hledisko. Hustá panelová zástavba ve vnějších městských partiích, kde marně hledáme jedinečný genius loci, vytváří podhoubí pro růst pokřivených komunit. Obyvatelé se stávají odloučenými solitéry bez hlubšího zakořenění v místě svého žití, postrádají i kulturní a jiné volnočasové aktivity. Je to prostředí anonymních tváří, které jsou stále objektem pozorování ze všech stran. A nepochybně i na to odkazuje titul Fish Tank (akvárium).

Patnáctiletá „ryba-záškolačka“ Mia (Katie Jarvis) svůj čas věnuje výhradně hip-hopovému tancování a breakdance, poflakování po ulici a pochlastávání. Je ve všech ohledech ztracená: nezná a nectí běžné společenské konvence a s ničím si neláme hlavu. Zoufale se pokouší napodobit  život, jak ho zná z videoklipů popkulturních idolů. Atributy příslušnosti jako zlaté řetězy a značková sexy tílka nahrazují jiná pozlátka, atributy sídlištních „gangstas“ a „chicks“, v jejím případě tepláky za dvacet liber. Bezcílný život bez opravdových přátel se začíná měnit k lepšímu ve chvíli, kdy se Miina matka seznámí s na první pohled sympatickým Connorem. Avšak první zdání klame a ani tato postava neposune příběh do idylické roviny. Celý koncept vyprávění se tak drží daleko od mainstreamové smířlivosti.

Fish Tank dokládá to, že působivosti vizuální stránky se nemusí dosahovat nánosy trikových sekvencí a speciálních efektů ani uhlazenými malebnými obrazy. Film může dávat bezprostředně zakusit ošklivost. Bezútěšné lokality plné šedé městské špíny, jako nedílná součást uhrančivého vyprávění, mají právě tuto úlohu. Vše ve filmu se podřizuje jeho hlavnímu záměru, přesvědčivě nahlédnout mezi mládež ze sociálně slabších skupin obyvatelstva. Klíčem k úspěchu takto vystavěného snímku jsou vždy herci. Jejich projev ve Fish Tanku disponuje „sociálně realistickými“ prvky – použití neherců (například sedmnáctiletá Katie Jervis v roli Mii), slangu a typických gest či pokus o pravdivé zachycení stylu mluvy. Podobně přibližují svá díla skutečnosti i známější tvůrci jako Ken Loach nebo bratři Dardenneové, přestože hrdinové jejich filmů jsou úplně jiní, neboť u nich jde o osoby na okraji společnosti v mezních situacích, o osoby pocházejí z prostředí divokých ulic, o imigranty či osoby drogově závislé. Mia je na tom relativně lépe, nemá zkušenost s mafií, s vraždami ani se sexuálními delikty. O to důležitější se stává čtení obecného přesahu příběhu, jeho typičnost.

Zastavme se krátce u filmového realismu. Nezdá se mi podstatným přesně určit, co se skrývá pod označením „realistický“, zda-li takový film přímo zaznamenává nějaký výsek reality nebo naplňuje-li určité konvence v tom, co považujeme za realistické. Myslím, že základní podmínka realistického působení filmu tkví ve skrytí média samotného. U Andrey Arnoldové nenalézáme známky stylizace, při sledování se nerozptylujeme uvažováním nad způsobem natáčení scén, vnímáme přímo zobrazované tak, jako kdyby nám nebylo zprostředkované filmem. Jsem přesvědčen, že diváci se že i po opuštění sálu  příliš nezabývají tím, jak byl Fish Tank „udělán“, ale o čem vypovídal. A pokud bych byl nucen jeho výpověď shrnout, pomohl bych si hip-hopovou písní Life is a bitch od Nase, která zazní v závěru. V refrénu nalezneme tato tři základní sdělení: život je kurva; jednou musíš umřít; a proto si musíme užívat (myšleno opíjet se a fetovat). V onom obecném schématu – výchozí situace, motivace postav, pravděpodobné možnosti jednání – koresponduje tento absurdní řetězec s vlastní výpovědí filmu.

Fish Tank Velká Británie/Nizozemsko, 2009, 123 min, premiéra v ČR 14. 01. 2010

Doporučujeme

Odejít a odpovědět

Přidat příspěvek níže či na něj upozornit ze své vlastní stránky. Můžete také sledovat tyto komentáře přes RSS.

Udržujte pravidla diskuze. Vyjadřujte se k tématu. Žádné spamy.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Tato stránka podporuje systém Gravatar. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Poznámky

Tento příspěvek byl napsán uživatelem dne 17. 1. 2010 ve 1.35 a zařazen do kategorie Filmy ..

Můžete příspěvek okomentovat nebo na něj upozornit ze své vlastní stránky. Pro aktuální přehled o diskuzi, můžete sledovat tyto komentáře přes RSS.

Toto je Gravatar-enabled weblog. Pro vytvoření svého vlastního avataru (ikonky) se stačí registrovat na Gravatar.

Nejnovější komentáře

Creative Commons License

Kalendář



Pro kompletní výhled přejděte na stranu kalendáře.